1957 Argentina: Poslední Grand Prix v životě

1. GP Argentiny
Buenos Aires
13. ledna 1957

Obhájce titulu Juan Manuel Fangio opustil prostředí Ferrari, kde se v závěru roku 1956 necítil v naprosté pohodě a několikrát se dostal do sporu s Enzem Ferrari. Pro něj to byla velká ztráta, protože odešel pilot, jenž dotáhl značku k mistrovskému titulu. Argentinec přestoupil do konkurenční stáje Maserati a naplno využil potenciálu modelu 250F. Stirling Moss se v Argentině objevil za volantem stejného vozu, ale bylo to jeho poslední vystoupení. Od další Grand Prix již pilotoval anglický vanwall. V kvalifikaci byl Angličan nejrychlejší a postavil se po boku Fangia, Behry a Castellottiho, jediného zástupce stáje Ferrari v první řadě.

Nejlepší start předvedl Francouz Behra, který vedl po dvě kola Fangia a Castellottiho. Mosse zastihly nečekané nesnáze v podobě poruchy akceleračního mechanismu. Na startu začal poskakovat a po odjetí jednoho kola zastavil v depu. Zatímco Moss seděl ve voze, Castellotti se na pět kol ujal vedení. Jenže výborně jedoucí Behra nechtěl svoji kůži prodat lacino a od devátého kola byl zpět na čele.

Peter Collins startoval z pátého místa, v počátku si našel úzkou uličku skrz závodní pole a ve 13. kole pokořil i Behru na maserati. Collinsovu cestu za úspěchem překazila neposlušná spojka. V depu si nechal zastavit ferrari Cesareho Perdisi a spolu s němcem Wolfgangem von Tripsem dokončili Grand Prix Argentiny na šestém místě. Zajímavé je, že von Trips ani nenastoupil do kvalifikace a v závodě se posadil za volant, aniž by regulérně odstartoval.

Behra se Collinsovým odstoupením dostal do třetice na čelo, ale brzy byl předjet domácím matadorem Fangiem. Dosud třetí Castellotti vyjel mimo dráhu a na jeho místě jej vystřídal navrátilec u Ferrari Hawthorn pronásledovaný Mussem, taktéž Ferrari. Oba však kvůli defektní spojce Grand Prix nedokončili. Mladý a nadějný Eugenio Castellotti se po chybě znovu probral a stal se jediným vážným soupeřem dvojice Fangio-Behra. Bohužel stíhací jízda pro něj skončila 24 kol před cílem, kdy jej postihl defekt kola.

Pro Itala to byla poslední Grand Prix v jeho krátkém životě. O dva měsíce později zahynul při testování ferrari v Modeně. Pátý spolu s Jose Froilanem Gonzalesem dojel Alfonso de Portago. Bohužel, ani tento španělský markýz ještě netušil, že jede poslední Grand Prix v životě. V květnu se zúčastnil slavného závodu Mille Miglia po Itálii. Třicet mil před cílem, z celkového počtu 1000, vinou prasklé hřídele předního kola havaroval. Temperamentní a záhadný de Portago vjel do diváků jako pluh. Srazil patník, telegrafní tyč a po letu vzduchem dopadl do skupiny diváků. Jedenáct z nich bylo usmrceno, samozřejmě i Alfonso de Portago.

Ale zpět ke Grand Prix Argentiny. Tu vyhrál Fangio před Behrou, Menditeguyem a Schellem. Tedy jako v roce 1955 při Grand Prix Velké Británie, na prvních čtyřech místech vozy stejné značky. Naopak tým Ferrari naprosto propadl a vyjma jedinečné Collinsovy jízdy, nepředstavoval pro Maserati žádnou hrozbu.

foto: www.f1-facts.com