1950 Francie: O titulu až na Monze

Grand Prix Francie se konala za mimořádného vedra, které zavinilo přehřívání některých strojů a jejich předčasné vyřazení ze závodu. Trať měla trojúhelníkový tvar a byla tvořena z veřejných cest. Skládala se z dlouhých rovinek ústících do pomalých pravotočivých zatáček. Celá trať byla díky svému profilu velmi náročná na motor, jenž byl nucen na rovinkách podávat maximální výkon a na brzdy, které musely před zatáčkami snížit rychlost na minimum. Jezdců, kteří se mohli pyšnit vítězstvím na Grand prix Francie nebylo mnoho. Ze startovního pole to byl jen Louis Chiron (5x) a Philippe Etancelin (1x).

V nejmenší třídě, závodní vozy o obsahu 500 ccm, bylo 19 startujících, z nichž dojelo do cíle jen sedm. Ostatní vyřadily havárie nebo defekty. Vítězem se stal Angličan Bottoms na voze vlastní konstrukce. Za 46 minut ujel 13 okruhů dlouhých přes 7 km. Dvanáct vozů se seřadilo na startu závodu formule 2 (do 2000 ccm). Zdaleka nejrychlejší z nich byly dva vozy Ferrari, řízené Ascarim a Villoresim; druhý však odpadl hned ve druhém kole. Jeho příkladu následovalo postupně dalších šest startujících, takže do cíle dojelo jen pět jezdců. Zvítězil Ascari, který ujel 26 okruhů za 1 hodinu a šestnáct minut. Druhý byl Simon a třetí Moss.

V hlavním závodě (formule 1) na 64 okruhů měly poměrně snadnou pozici vozy Alfa Romeo, samozřejmě opět bez vážnější konkurence. Alfetty obsadily první řadu, 3-2-3-2-3-2-3-1. Jediné Ferrari na startu patřilo Peteru Whiteheadovi. Ascari a Villoresi měli v kvalifikaci problémy s novým motorem V12 a tak raději zvolili kratší závod pro vozy F2.

Trojice Fangio, Farina, Fagioli se ujala hned od startu vedení a bez velké námahy si udržovala náskok před další trojicí Bonetto, Rosier, Etancelin. Farina musel v sedmnáctém kole zastavit v depu se špatným přívodem paliva a tak se na třetí místo dostal Angličan Whitehead na voze Ferrari. Neudržel jej však dlouho, protože Farina nasadil mohutné tempo, aby dohnal ztracený čas. Během několika kol se vypracoval z osmého místa na třetí. V 49. kole utvořil rekordní čas na jedno kolo, ale nakonec za něj bod nezískal. Fangio dostávající informace držet se pokynů svého depa, aby nestupňoval tempo, začal finišovat a v 52. kole dosáhl rekordního času. Potom všechny Alfetty zastavily doplnit pohonné hmoty a vyměnit pneumatiky. U žádného to netrvalo déle než 50 vteřin. Po 55. kolech odpadl pro poruchu Farina. Závod vyhrál klidným tempem Fangio před znovu druhým Fagiolim.

foto: www.f1-facts.com