1950 Belgie: Alfa znovu vítězí

První závod na okruhu tvořený z veřejných silnic, se konal v roce 1925 a vyhrál jej Antonio Ascari na voze Alfa Romeo P2. Jeho syn, Alberto Ascari, byl jedním ze čtrnácti jezdců tvořící celé startovní pole. Ascari mladší startoval na Ferrari 275 s novým dvanáctiválcovým motorem o objemu 3.3 litru. Jediný jezdec, který v Belgii vyhrál a i v roce 1950 zde startoval byl Louis Rosier. Za nepřítomnosti Alfett byl roku 1949 oslavován jako vítěz. Louis Chiron, vítěz z roku 1930, se tentokrát pátého závodu mistrovství světa nezúčastnil.

Startovní pole tvořily jako obvykle tři vozy Alfa Romeo, dva vozy Ferrari, sedm vozů Talbot-Lago a po jednom přijely do Belgie vozy Maserati a Alta. Jezdci se zformovali do šesti řad, 3-2-3-2-3-1, přičemž první řada patřila červeným vozům Alfa Romeo v čele s Farinou, Fangiem a Fagiolim. V poslední řadě stál domácí matador, Johnny Claes, který v kvalifikaci nezajel žádný čas. To však nebylo podmínkou účasti v závodu a tak se mohli Belgičtí fanoušci radovat ze svého želízka v ohni. Nejpomalejším jezdcem kvalifikace se stal Ital Antonio Branca, byl o 1 minutu a 8 vteřin pomalejší než Farina.

Ve chvíli kdy startér mávl vlajkou v národních barvách pořádající země, dostal se do vedení Fangio a do první zatáčky Eu Rouge vjížděl před Farinou a Fagiolim. Na starém čtrnáctikilometrovém okruhu Spa-Francorchamps se startovalo z kopce za zatáčkou La Source. V 7. kole zajel Fangio natankovat a pro nové pneumatiky. Do čela šel Farina, který se v depu objevil až v 12. kole. Na prvním místě se ocitlo další „F“ týmu, Fagioli. A když zajela natankovat i třetí Alfetta, objevilo se ve vedení francouzské „lví srdce“ na Talbot-Lago, Raymond Sommer. Byl to první vůz šampionátu mimo Alfett okupující první příčku. Rok před tím odjel Rosier závod bez zastávky v boxech a závod vyhrál. Ve stejné situaci se ocitl i Sommer, jenž na rozdíl od vozů Alfa nemusel zastavovat a tankovat. Bohužel, Sommer vedl jen pět kol, než začal motor jeho vozu stávkovat. Farina se dostal do čela na dvě kola, než jej dostihl Fangio, bez námahy předjel a závod vyhrál. Farina byl sužován problémy s vozem, ale nakonec si dojel pro velmi důležité tři body za čtvrté místo. To mu nakonec dopomohlo k vůbec prvnímu udělenému titulu formule 1.

Závod také odkryl Achilovu patu Alfy Romeo 158 – její spotřeba paliva byla dvakrát větší než u vozů bez kompresoru. Enzo Ferrari si uvědomil, že jediný způsob jak porazit Alfy tkví v méně žíznivějším motoru bez kompresoru. Ve své továrně v Maranelu začal připravovat novou zbraň proti konkurenční automobilce z Milána.

foto: www.f1-facts.com