Okruh Indianapolis Motor Speedway byl postaven na 328 akrech farmářské půdy pět mil od středu města Indianapolis. Stavba byla dokončena roku 1909 a finančně se na ni podíleli čtyři místní podnikatelé v čele s Carlem Fisherem. Právě jemu uzrála v hlavě myšlenka na testovací dráhu pro automobily. Dráha musela důkladně otestovat možnosti vozu a k tomu se nejlépe hodil oválný profil z dvěma dlouhými a dvěma krátkými rovinkami ústící do mírně klopených zatáček.
Původní povrch tratě ze štěrku měl při prvním závodě automobilů nešťastné následky. Povrch musel být zpevněn a tak se ze západní části státu Indiana objednalo 3 200 000 kusů cihel, se kterými se vydláždil celý okruh. Z toho vznikla slavná přezdívka pro Indianapolis – The Brickyard (Stará cihelna).
I vylepšení Staré cihelny však nepřilákalo na okruh diváky ani vášnivé motoristy. Ubohá návštěvnost zapříčinila vznik dalšího nápadu Carla Fishera. 30. května 1911 vypsal závod na 500 mil a vítěz si měl odnést tehdejší ohromnou sumu, 14 250 dolarů. Historicky prvním vítězem se stal Ray Harroun, kdy za více než šest hodin zdolal 200 kol průměrnou rychlostí 120 km/h. Je až podivuhodné, že na sebe Stará cihelna dokázala vydělávat, i když se na ní pořádal jen jeden závod ročně. Právě Indy 500 byla jediným zdrojem příjmů po mnoho let a teprve až nesmírně úspěšná série NASCAR mohla vstoupit za brány Indianapolis Speedway. To však bylo až v roce 1994 a to už je moc daleko...
34. ročník závodu Indy 500 byl oficiální částí prvního ročníku mistrovství světa formule 1, takže body, které jezdci získaly se započítávaly do průběžného pořadí. Jenže žádný z jezdců, zúčastňující se evropských závodů, v Indy nestartoval. V případě Američanů platil stejný nezájem. Byl to jen závod pro formuli 1 bez vozů a pilotů formule 1.
Start se konal v úterý, protože déšť zkropil trať jak v neděli, tak i v pondělí a na mokré dráze se kvůli bezpečnosti jezdců nestartuje. Namísto původních 200 kol na 2.5 mil dlouhé Speedway trati, byl závod po 138 kolech prohlášen za ukončený. Na okruh se spustily další kapky deště. Několik vozů na mokrém povrchu havarovalo, ale nikdo nebyl vážně zraněn. Závod se již nerestartoval. Jedním z debutujících jezdců se stal i Američan Johnny Parsons na voze Kurtis-Kraft-Offenhauser. V kvalifikaci si vyjel páté místo. Pole-position získal Walt Faulkner, ale vítězství slavil právě nováček Johnny Parsons. Zkrácený závod ujel v čase 2 hodin a 46 minut.