Ferrari překvapilo, McLaren propadl. Skončené testy F1 v Barceloně naznačily favority

Během osmi dnů se nám představilo dvaadvacet pilotů na deseti značkách. U některých stájí zavedli systematický pořádek a toho se drželi až do konce, jinde zase s přibývajícím časem nastala doba improvizace. Ferrari svůj plán dodržel a jeho piloti se střídali po dnech, stejně tak tomu bylo u Red Bullu. Mercedes zase vysílal své duo na trať stylem pilot A dopoledne, pilot B odpoledne a druhý den si to oba zúčastnění prohodili. Haas zase nejdřív vysílal do boje prvního pilota dva dny po sobě, aby v druhé sadě testů zvolil střídání po dnech... prostě co tým, to varianta.

Viděli jsme také dva třetí piloty, ovšem u Force Indie byla přítomnost Alfonsa Celise nahlášena dopředu, v případě Sauberu si nasazení Antonia Giovinazziho vyžádal zdravotní stav Pascala Wehrleina, jehož lékaři pro první část testů lidově řečeno "neuschopnili".

Najetá kola/kilometry

Těžko lze hovořit o nějakém ideálu, protože každý tým si zvolil jiný přístup a zatímco někdo vyčkával a soustředil se na rychlost, jiný zase v závodní simulaci nabíral kilometry. Všeobecně ale lze říci, že týmy byly pilnější v druhé části testů - jedinou výjimkou byl Mercedes, ovšem v jeho případě šlo o jeden z nejvyrovnanějších poměrů. Někde byly velké rozdíly způsobeny tím, že po technických či jiných potížích stáj vůbec nenastoupila k jízdám, samostatnou kapitolou pak je McLaren a jeho trable, o kterých se napsalo až až. Stejně tak lze konstatovat, že navzdory pomalejšímu rozjíždění se hlavně díky závodním simulacím v druhé části testů najelo víc kilometrů po polední pauze. V tomto případě bez výjimky.

Následující tabulka představuje v jednotlivých kolonkách počet absolvovaných kol v první části testů, v druhé části, celkový počet ujetých kol a nakonec vzdálenost, kterou týmy v Barceloně celkem najely.

Kdo z pilotů byl nejpilnější? Tady nebudeme vypisovat všech 22 jezdců, protože by to bylo nejen zbytečné, ale i nesouměřitelné. Vybíráme tedy první desítku s tím, že tentokrát uvedeme pouze celkový počet odjetých kol a poté kilometry. 

Když si uvědomíme, že kvůli poškozenému vozu jak Massa, tak Stroll museli vynechat celý testovací den (Kanaďan ještě dokonce o půl dne víc), pak je jasné, že občas piloti Williamsu obětovali honbu za lepšími časy a sbírali pilně data. Pokud vás zajímá opačný pól, s výjimkou dvojice Giovinazzi - Celis, která absolvovala dva resp. jeden testovací den, je nejhorší Fernando Alonso, který nasbíral pouze 190 kol (885,450 km). I Pascal Wehrlein, který se zúčastnil pouze druhé poloviny, odkroužil o jedno kolo více než Španěl.

Časy - to je to, co se počítá?

V testech pochopitelně nejde jen o to zajet nejlepší čas a pak dělat na ostatní dlouhý nos. Měnila se pravidla a bylo nutné zjistit, jak se vozy podle inovovaných předpisů chovají. Ale trocha té prestiže asi zbyla v každém a co si budeme vyprávět - hezky se poslouchá, když ten či onen testovací den vyhraje. V tomto směru si mohou nejvíc gratulovat u Ferrari, Räikkönen byl nejlepší ve třech, Vettel v jednom dni. Mercedes má na svém kontě o triumf méně (Bottas 2:Hamilton 1) a poslední vavřín sebral možná překvapivě Williams (Massa). Pro někoho může být možná překvapením, že piloti Red Bullu postávali o něco více vzadu, vlastně i co do najetých kilometrů. 

Pokoušet se sestavit přehled kloudných časů je samozřejmě zavádějící, protože se měřily samozřejmě jen nejlepší výkony, takže se mohlo stát, že jedinec byl lepší než všichni za ním, ale čas nebyl nikde evidován, protože sám svůj výkon nezlepšil.

Zajímavé také je srovnání času, kterým Valtteri Bottas vyhrál první den testů v pondělí 27. února s tím, který znamenal nejlepší výsledek pro Kimi Räikkönena 10. března: 1:21,765 x 1:18,634 - rozdíl je 3,131 vteřiny!

Červené vlajky

Ať už byly k jejich vytažení důvody jakékoli, naštěstí v žádném případě nic vážného, zranění byla pilotům na hony vzdálená (pokud nepočítáme ta na duši), pak jsme v osmi dnech viděli celkem 20 přerušení testovacího programu. V 7 případech to bylo kvůli vozu mimo trať, ostatní zastavení měly na svědomí technické potíže.

Z oněch 20 případů se hned šestice pilotů dočkala "červené" hned dvakrát: Stroll, Sainz jr., Räikkönen, Grosjean, Vandoorne a Alonso. Je příznačné, že oba piloti McLarenu ji viděli v jeden den a Alonso dokonce po půlhodině, podobnou zkušenost zažil i Grosjean. Pokud bychom rozprostřeli odpovědnost na týmy, tak jako lilie jsou pouze piloti Mercedesu. Čtyři červené mají na svědomí hoši od McLarenu, po třech Toro Rosso a Ferrari, dvě Williams, Haas, Red Bull a Renault, po jedné pak Force India a Sauber.

Pouze ve čtvrtém dni - což byl nepříliš povedený "mokrý test" - nebyla k vidění žádná červená vlajka, ovšem onen čtvrtek byl na výjezdy pilotů hodně sporadický. Naopak nejvíc jich "padlo" v poslední den, to zavlála šestkrát. Co se týče prohřešků pilotů před a po obědě, bylo to lidově řečeno "fifty-fifty" - deset dopoledne, deset odpoledne. Nejkratší zavlála v případě Lance Strolla - pouhé dvě minuty, protože Kanaďan nakonec dokázal svůj Williams nějak rozjet a dopravit ho do depa. Tam ale zjistili takové poškození, že následujícího dne Williams k testům vůbec nenastoupil.

Tím uzavíráme první letmé ohlédnutí za 64 hodinami předsezónních testů, ale určitě nejde o rekapitulaci poslední.