Psal se rok 1976 a můj soused ve školní lavici Jiří přišel s nápadem: kdo bude mít zajímavější sešit o F1? Dodnes netuším, co ho k téhle sázce vedlo, do Laudovy nehody ještě zbývalo pár měsíců, prozatím válcoval startovní pole a nic nenasvědčovalo žádnému dramatu. Ale protože jsem od přírody soutěživý tvor, navíc jsem nemalý, o to složitěji nabytý peníz věnoval na časopisy všeho druhu, jal jsem se stříhat jako divý. Stadiony, Pionýrské stezky a příležitostná periodika (například ABC či Svět motorů) prošla těžkou selekcí, ale výsledek byl nakonec remízový. Můj soupeř totiž vlastnil nemálo periodika Signál a zdejší Hrubcovy články s fotografiemi Antonína Bahenského byly citelným artiklem.
Nicméně díky tomuto kroku jsem později objevil MOTORistickou současnost a jal se dohledávat, jak to jenom šlo. Rodičovstvo ze mě šílelo, protože jsem neváhal občas rozšmikat babičce její oblíbené Květy, neustálé dožadování se dalších časopisů působilo značné rozbroje. Už tehdy na další a další lepení do sešitů (Jiřího to po roce a půl přestalo bavit) a vymýšlení všech možných i nemožných tabulek reagoval otec slovy, že tohle mě stejně nikdy živit nemůže.
Když vás ale něco baví, těžko to s lehkým srdcem odsunete stranou. Jak jsem uvedl ve stati o periodikách v době reálného socialismu, ačkoliv byla F1 brána jako ryze kapitalistická záležitost, psalo se o ní dost a hledání obrázků a článků bylo nadále velkým motorem. Archiv se postupně přesouval z obálek do beden, díky jejichž neustálému přerovnávání jsem za pár let znal prakticky závod od závodu zpaměti. Do té doby spadá i první pokus si vytvořit vlastní přehledy jednotlivých sezón, což později s nástupem počítačů a internetu znamenalo všechno od základu předělat. Leč nevadilo mi to až tolik, protože jsem se dozvídal stále nové a nové věci.
Přiznávám bez mučení, že jsem vždy víc tíhnul k příběhům než k technice, od toho jsou jiní fachmani. Zajímali mě piloti, jejich cesta do F1 i důvody, proč ji opouštěli, vznik týmů, jejich existence, zánik či prolínání s jinými stájemi. Když se ohlednu, tak je to někdy až zarážející, když si uvědomím, co všechno jsem s F1 prožil. Jednotlivé technické éry, wingcary, turbomotory, odchod od dvanáctiválců až po šestiválce, bizarní konstrukce jakož i neúspěšné pokusy (však jsem jim věnoval dost času v další, bohužel domácí práci), piloty veterány i meteory, jejichž záře byla příliš krátká. Osudy šťastné i tragické. Vzpomněl jsem si, jak jsem u některých jedinců odhadoval, zda budou úspěšní a želel, že se jim jejich kariéra nevydařila - namátkou bych mohl uvést Geoffa Leese či šlechtice jménem John Colum-Stuart Crichton, markýz z Bute a hrabě Dumfries.
Nelze říci, že bych F1 objevil v onom roce 1976, pamatuji si historicky první přenos Československé televize z Monaka 1973. Ale že to dotáhnu až k vlastním publikacím a možnosti oslovovat stovky fanoušků, to jsem si opravdu nepředstavoval. O to hezčí je pocit, když se nějaký článek líbí a rozšíří oblasti i dalším. Jistě, nikdy není možné vyjít vstříc všem, existují témata, piloti a týmy, které se netěší takové přízni. Vzhledem k tomu, že jsem statistikou nadále posedlý, není těžké spočítat, co táhlo nejvíc. Ale psát jen o šesti nebo sedmi pilotech a dvou třech týmech by nebyla žádná zábava.
Nový rok bývá dnem předsevzetí, možná i přání. Mám jich pochopitelně několik, hlavně abych už nezažil rok podobný právě tomu uplynulému, který byl v mém osobním životě hodně těžkou zkouškou. Nechci, aby to vyznělo pateticky, ale pomoci se mi dostalo i od vás, čtenářů, protože díky vám se leccos podařilo překlenout. Byl bych také opravdu rád, kdyby se jednou povedlo zrealizovat skutečně velké setkání lidí, kterým F1 něco říká. Spousta lidí - a nechť se nezlobí ti, které náhodou pominu - jako kik, rock, tom11, ligier, zix, jumpman, easy či situs evidetně o F1 ví hodně a byla by to zajímavá debata. Ostatně aspoň v malém měřítku se už něco podařilo, Mike17, odin a Lotusolog mohou povyprávět. Dále bych byl rád, abyste i nadále chodili na naše stránky, četli a diskutovali o tom, jak je ještě zlepšit. Existují určité limity, za které zatím jít nelze, ale věřte, že pro nás je velkou odměnou, když se naše práce dobře čte. A stejně tak si přeju, aby sem zavítalo co nejméně závistivců.
Těžko říci, co nám rok 2017 přinese. V minulosti se objevilo mnoho změn, které měly být významné - některé přinesly jisté ovoce, jiné se minuly účinkem. Máme ještě necelé dva měsíce na prognózy, odhady a předpovědi - aby pak třeba všechno dopadlo docela jinak. V každém případě vám do onoho nadcházejícího roku přeji mnoho štěstí a především ať vám vychází co možná nejvíce dle vašich představ. A zachovejte nám přízeň...