Rosberg vítězí v GP Evropy, Hamilton bojoval s technikou, Vettel s igelitovým pytlem

Existují různé výklady hranic, nejčastěji po linii Ural, řeka Ural, Kaspické moře, Kavkaz, Černé moře, úžina Bospor-Dardaneli. Ale podle této hranice by do Evropy nepatřilo ani Turecko, které například figuruje na Evropském šampionátu ve fotbale, který se v tuto chvíli pořádá ve Francii.

Spokojme se tedy s tím, že Ázerbajdžán pořádá Grand Prix Evropy, v minulosti konané na pěti tratích - Brands Hatch, Donnington, Jerez de la Fronetra, Nürburgring a Valencia. Baku otevírá novou kapitolu evropského závodu po tříleté pauze.

Prakticky všichni zúčastnění hovořili o nepředvídatelnosti závodu a odvolávali se na předchozí klání GP2, ve kterém došlo v první zatáčce ve kolizi, na níž doplatili přední závodníci jako Pierre Gasly nebo Alex Lynn. 

Závod

Jestliže se po startu čekala nějaká dramatická situace, kolize nebo aspoň bleskový průnik Hamitona do popředí, aby závod svému kolegovi Rosbergovi zdramatizoval, naděje tohoto typu padly už za první zatáčkou. Ne že by byla zcela bez ztráty květinky, o to se postarali Gutiérrez a Hülkenberg, po jejichž kontaktu se na trať snesla koncovka Mexičanova Haasu, ale to bylo vše, co mohlo pořadatelům poněkud zvednout krevní tlak. Navíc ani jeden vůz nebyl natolik poškozen, aby musel do boxů nebo snad zastavit.

Nico Rosberg se pustil do nabírání náskoku a kromě kratičké epizody v druhé polovině závodu ho stále navyšoval. Protože neměl na rozdíl od svého týmového kolegy žádný problém, dojel si v klidu pro letošní páté vítězství. 

Jestliže v prvních metrech se zdálo, že by Daniel Ricciardo mohl Rosbergovi ztížit pozici na trati, pak postupem času bojoval pilot Red Bullu s Vettelem, který se s Räikkönenem v zádech tlačil na jeho místo. Situaci mu maličko zkomplikovala na první pohled zábavný problém - na pravou přední část jeho ferrari se namotal modrý igelitový sáček. Pro pilota nic příjemného, protože nelze odhadnout, jakou důležitou součást vozu může ucpat, naštěstí se nevitaná překážka postupně začala trhat a po dvou kolech odpadla docela.

To už Sebastian Vettel v 6. kole zdolal Ricciarda a pokusil se vydat do stíhačky Rosberga, ale záhy mu muselo být jasné, že to je nad jeho síly. Alespoň tedy zkusil a prosadil si revoltu. Protože Ricciardo o kolo později zajel do boxů, dostal Sebastian pokyn, aby tak učinil i on z důvodu pokrytí Ricciarda. Po kratší výměně názorů přes radiokomunikaci, kdy Vettel odmítl zastávku s tím, že k tomu nevidí důvod, zajel k mechanikům Räikkönen a Vettel mohl dále kroužit po Baku, nakonec se tam vydal až ve 22. kole. Propadl se tak za svého týmového kolegu, který ho v 28. kole pustil před sebe (a neopomněl to patřičně okomentovat). Räikkönen a později Pérez sice byli v jeho dohledu, ale ne tak blízko, aby ho nějakým způsobem znejistili.

Kimi Räikkönen si zase sáhl do měšce se smůlou. Ve 12. kole bylo oznámeno z ředitelství závodu, že je vyšetřován kvůli přejetí bílé čáry na vjezdu do boxů. Původně se mělo zato, že tak učinil při své návštěvě depa, jenže pak vyšlo najevo, že ji zkřížil při souboji o pozice. Právě na to byli piloti upozorňováni a částečně kritizovaný nájezd do boxů byl před závodem pozměněn, ona čára oddělující trať od sekce vedoucí do boxů byla o 40 metrů protažena. Fin tak jel s vědomím, že pokud nebude stavět, čeká ho penalizace 5 vteřin. Nakonec se rozhodl setrvat na žluté směsi na trati, ale v závěru už nedokázal vzdorovat Sergio Pérezovi, který ani nečekal na administrativní rozhodnutí a v nájezdu do posledního kola si vzal pro sebe další umístění "na bedně".

Hodně se čekalo od Lewise Hamiltona, ale obhájce titulu poměrně dlouho setrvával na 10. místě a dopředu se příliš nedral. Postupně díky poměrně častému zajetí některých pilotů do boxů (mezi 6. a 7. kolem stavěli Massa, Ricciardo a Verstappen) se dostal za Péreze na 5. místo, ale od 27. kola začal vysílat do boxů S.O.S. Inženýři mu však pomoci nemohli, nebo spíš nesměli, byli jsme tak svědky květnaté komunikace, při níž zoufalý Hamilton dokonce jevil známky rezignace a konstatoval, že nejspíš vůbec nedojede do cíle. Nakonec nějaký fígl zřejmě našel, protože ve 42. kole náhle vypálil do té doby nejlepší čas. Ale to už bylo na nějakou stíhačku příliš pozdě. 

Red Bully vsadily na dvojí zastávku v boxech, což evidentně nebylo nejlepší řešení, navíc Verstappen opět doplatil na další zmatky v depu, kde mechanici neměli při přechodu na středně tvrdou směs připraveny zadní pneumatiky. Nakonec si aspoň oba piloti zchladili žáhu na Hülkenbergovi, kterého Ricciardo proháněl podstatně déle než Verstappen. Německý pilot bránící sedmou pozici nakonec musel ustoupit jak Riccardovi (48. kolo) tak Verstappenovi (50. kolo). 

Celkovou nudu na trati zhruba v polovině závodu na pár kol zahnala sestava Sainz jr., Alonso, Button, Hülkenberg, k nimž se pak přidal i Ricciardo. Jenže než mohlo dojít k nějakým dramatickým změnám v pořadí, roztrhaly pětici zastávky v boxech. McLareny pak předvedly jízdu v závěsu, ale když se v 39. kole Button dostal před Alonsa, záhy se ukázalo, že příčinou byly Fernandovy problémy, proto byl záhy odvolán do boxů. 

Toro Rosso bude odjíždět z Baku se stínem v duši. Kvjat v 5. kole začal přepouštět pozice soupeřům a nakonec byl prvním, kdo zajel do boxů a odstoupil. Jeho týmový kolega, který se chvilkově těšil 8. pozici, ho v 31. kole následoval. Odstavil svůj vůz v únikové zóně za první zatáčkou se stížností na problémy se zavěšením. 

Okamžik slávy zažil Pascal Wehrlein, který se pokoušel zůstat na trati co nejdéle aniž by měnil pneumatiky. Díky tomu vyplul na průběžné osmé místo a mohl si užít chvilkový pocit, že bojuje se smetánkou F1 o body. Nakonec klesl zpět do míst, která jsou pro Manor typická, navíc mu ani nebylo přáno, aby viděl šachovnicovou vlajku. Zastavil na stejném místě jako Sainz jr., jen s tím rozdílem, že vysvětlil své odstoupení nefungujícími brzdami. 

Navzdory prognóznám, že závodu bude dominovat safety car se nic takového nestalo. Bylo ale jasně vidět, že zejména v části Starého města jsou piloti po tréninkových a kvalifikačních karambolech opatrní a jedou vysloveně na jistotu. Jediné ťuknutí předvedl Felipe Nasr, to ale bylo s efektní parádou v podobě jisker a dýmu. Jeho pravé zadní kolo ale vydrželo. 

První Grand Prix Evropy po třech letech se určitě do análů nezapíše nijak zajímavým písmem. Závod postrádal dramatičnost, neměl ani patřičnou diváckou kulisu, dalo by se říci, že v oknech domů v ulicích, kudy trať vedla, jich bylo zhruba stejně jako na tribunách. Soutěsková Grand Prix tak měla spíše komorní atmosféru a je otázkou, jak dlouho s touto vizitkou v kalendáři F1 vydrží.