Jsi typem člověka, který má vždy záložní plán?
Ne. Nemyslím na vedlejší věci. Jsem v tom přímočarý - pokud je přede mnou kámen, zkusím se přes něj dostat. V tomto ohledu jsem jako býk, nejsem moc mazaný.
Co tě nejvíce uspokojuje, krom jízdy s monopostem F1?
Společnost se správnými lidmi. S mou ženou a dětmi jsem šťastný, i kdybych byl v jeskyni bez světla.
Kdo je vysněnou osobou, se kterou bys chtěl mít rande?
Existuje spousta lidí, se kterými bych se moc rád setkal. Jedním z nich by byl Ayrton Senna, dalším Lance Armstrong. Je někým, koho velmi obdivuji, protože na kole jezdím hodně a vím, jak je to náročné. Po fyzické stránce to je desetkrát náročnější než závodění ve Formuli 1. Rád bych se dostal do jeho mozku, abych viděl, jak smýšlí a kolik toho může vytrpět.
Který film tě rozbrečel?
U filmu jsem nebrečel ani nepamatuji. Brečel jsem u knížky "Madisonské mosty" - ale to už je nějaká doba - když jsem byl mladší a citlivější. Teď jsem tvrďák (smích)!
Z čeho máš obavy?
Mám docela strach z letadel, protože se mi občas zdávají sny, v nichž umírám při letecké nehodě.
Kterou knihu jsi naposledy přečetl?
Četl jsem "Parfém" Patricka Suskinda. Ta byla mou jasně nejoblíbenější v poslední době.
Pět věcí, které nenávidíš?
Nepoctivé lidi, pokrytectví, nedochvilné lidi (jako moje žena) a páchnoucí lidi.
Barvil sis někdy vlasy?
Ano, kdysi jsem to dělával. Byly o něco tmavší, než jejich původní barva. Bylo to mazec a jsem si jistý, že to už nikdy neudělám, protože někdy se zkrátka poučíte ze svých špatných zkušeností.
Jaké bylo první CD, které sis koupil?
Nebylo to CD, ta přišla později. První byla kazeta Born Bruce Springsteena, kterou jsem si koupil v USA. Stále patří mezi má oblíbená alba. Byla první a nejlepší.
Máš nějaké tetování či piercing?
Ne, na sobě bych to nesnesl. Ale na ostatních se mi to líbí.
Jak tě hodnotili učitelé ve škole?
Že je odhodlaný a hodně pracovitý. Není tak chytrý, ale vždy se snaží odvést to nejlepší.
Kdo byli tví hrdinové z dětství?
Ayrton Senna, Alain Prost a samozřejmě můj otec - on byl vždycky mým největším hrdinou.
Máš zalíbení v nějakých špatných věcech?
Mám rád tiramisu. Dokázal bych ho jíst každý večer, kdybych mohl, takže se musím ovládat a nenechat se tím unést.
Sbíráš něco?
Už ne. Když jsem byl mladší, sbíral jsem šmouly. Je to už dávno. Byla to má první i poslední sbírka. Teď už nemám zájem o sbírání něčeho. Ale počkat.. kecám. Mám sbírku všech svých přileb. Z každého roku, kdy jsem závodil, mám aspoň jednu. Musí jich být kolem třiceti.
Během prvního závodu za Sauber v Bahrajnu
Co ti na cestách nejvíce chybí?
Chybí mi rodina. I po těch letech cestování se bez ní cítím nesvůj. A chybí mi španělské zprávy. Když dorazím do hotelového pokoje, jako první hledám španělský kanál. Nechávám ho celou dobu zapnutý, pak se cítím jako doma.
Co bylo tvou nejhorší koupí?
Zatím jsem nic špatného nikdy nekoupil. Ostatně jsem na to velmi hrdý. Než něco koupím, přemýšlím.
Jakou kávu máš rád?
Vždy si dávám espreso macchiato.
Ideální nedělní nezávodní dopoledne?
Probuzení se na Mallorce a jízda na kole.
Jaké bylo tvé první auto?
Měl jsem Montesu 50 cm3, když mi bylo šest. Před motokárami jsem začínal na této malé motorce.
Co bylo největší chybou, které ses dopustil?
Odehrálo se to v roce 1996 v japonské Aidě. Toyota přivezla naše nové superauto, úplně bílé. Byl jsem tehdy nováčkem. Řekli mi, abych odjel instalační kolo - ale auto se už nikdy nevrátilo. Rozbil jsem ho na zadní rovince. Na dráze byla trocha sněhu a já ho zničil. Vrátil jsem se do boxů a řekl jim, že je po autě. Mechanici si mysleli, že žertuji. Opravdu jsem neměl odvahu ani na to, abych si sundal helmu. Nedokázal jsem se jim podívat do očí.
Co umíš nejlépe uvařit?
Umím jenom špagety. Za to velmi dobře.
Kdy jsi byl naposledy opravdu naštvaný?
Není to vůbec dávno. Stalo se to po Velké ceně Španělska. Když jsem se vrátil na hotel, třískal jsem do všech stěn.
Další zajímavé rozhovory najdete zde.
