Co tě v noci udržuje vzhůru?
SP: Ah, to záleží na tom, která to je noc. Někdy mě udržuje vzhůru přemýšlení o závodě, jindy myslím na holky, někdy zase na přátele. Ale obecně jsem velmi dobrý spáč.
Kdybys mohl nechat ze svého života navždy zmizet jednu věc, co by to bylo?
SP: Navždycky? To je těžké. Jsou věci teď a potom, které bych rád vidět zmizet, ale nic tak vážného, aby si to zasloužilo verdikt - do konce života. (smích)
Co byla nejcennější životní lekce?
SP: No, není tady jedna, která by vyčnívala, ale napadá mě jich pár. Příchod do Evropy (Německa), když jsem byl hodně mladý - bylo mi patnáct, to byly těžké časy. Nechat za sebou rodinu a svou zemi a odejít do kompletně jiného prostředí... Díky tomu jsem pochopil už tak brzy, jak těžký může být život. A na cestě k tomuto pochopení, to mi můžete věřit, bylo hodně lekcí ohledně dospívání - osobnostím i profesním.
Koho obdivuješ?
SP: Obdivuji lidi, kteří se nikdy nevzdávají nehledě na těžké podmínky. Vím, jak je to složité.
Kdybys mohl dát svému mladšímu já radu, jak by zněla?
SP: Musel bych dát spoustu rad. Přišel jsem do Evropy sám a život mě naučil hodně věcem. Možná nejdůležitější by byla stát se vyspělým jak nejrychleji je to možné. Zatím můžu říct, že jsem pyšný na to, jak jsem doteď zvládl svůj život.
Kdyby tvoje závodní kariéra po této sezoně skončila, co bys dělal se zbytkem svého života?
SP: Vrátil bych se do Mexika a snažil se stát právníkem - a žít normální život.
Které zvíře nejvíc odpovídá tvé osobnosti?
SP: Oh, nooo, rozhodně ne koala. Ta je strááášně lenošná - mnohem více než já. (smích) Takže, pochopili to všichni? Nejsem lenošný.
Co je důležitější než vítězství?
SP: V mém profesním životě nic. V osobním - rodina a přátelé.
Za co bys utratil svůj poslední dolar?
SP: Nemyslím, že byste s jedním dolarem pořídili moc věcí. Asi bych koupil vodu - abych vydržel ještě pár hodin déle, než mě to zlomí! (smích)
Co je tvá největší slabost?
SP: Když mám špatný výsledek, jsem na dně. Trvá to hodinu nebo dvě, ale potom se ozve moje silná stránka a po dvou hodinách je to za mnou.
Co je tvoje absolutně nejoblíbenější jídlo?
SP: Mexické. Miluji domácí jídlo od mojí mamky.
Co je první věc, kterou uděláš, když se po závodě dostaneš domů?
SP: Když jedu domů do Mexika, je absolutní prioritou můj pes. Potom skočím do své vlastní postele a později jdu navštívit přátele. A když se vrátím do svého evropského domova, je to stejné, ale bez psa. (smích)
Co tě dokáže vyděsit?
SP: Kromě hadů nic.
Co je tvá nejoblíbenější vůně?
SP: Benzín.
Jaká je nejlepší rada, kterou ti někdo dal?
SP: Moje rodina mi vždycky říkala, ať pracuji co nejtvrději a nejlépe jen můžu, protože život je těžký. A začít s tím už v mladém věku, protože jednou to stejně budete muset udělat a je lepší vědět, jak tvrdá práce vypadá.
Jsi takový muž, jakým sis představoval, že se staneš?
SP: To opravdu nevím. Momentálně je to zvláštní pocit vidět, že mě lidi začínají považovat za hvězdu. V Mexiku se o můj život a o to, co dělám, hodně zajímají a já nikdy neuvažoval o tom, že bych se stal tak nějak veřejně známou osobou. Vždy jsem chtěl být ve Formuli 1 a vyhrávat - a nikdy jsem neuvažoval o tom, co k tomu patří: sláva, zájem lidí - a považuji to za vtipné, že se lidé najednou zajímají o člověka, jako jsem já.
Co ti připadá jako domov?
SP: Být s přáteli a jen tak si vyrazit.
Kdy jsi byl nejšťastnější?
SP: Kanada byl hodně emotivní okamžik. Bylo tam tolik mexických fanoušků. To se mi dostalo pod kůži.
Co nemůžeš zapomenout, ale přál by sis, aby to šlo?
SP: Minulý rok - Monako!
Pokud bys musel zůstat na jednom místě po zbytek života, kde by to bylo?
SP: Rozhodně Guadalajara, moje rodné město. O tom ani v nejmenším nepochybuji.