Každý pilot, ať už vědomě či nikoliv, považuje svého týmového kolegu za referenční bod. Není snadné přijmout nebo vysvětlit velký bodový rozdíl, který v současnosti panuje mezi Fernandem a Felipem. Nicméně, Felipe neskrýval pravdu a poskytl upřímné odpovědi na naše otázky.
Myslím, že v letošním roce byla Austrálie jediným závodem, kde byl opravdu velký rozdíl mezi mnou a Fernandem. Poté nám déšť v Malajsii znemožnil získat jasnější obraz. V kvalifikaci v Číně nebyl rozdíl mezi námi dvěma tak dramatický.
Stejně tak v Barceloně, můj čas v Q2 byl ovlivněný provozem, ale v neděli má závodní rychlost nebyla špatná. Myslím, že také musíme vzít v úvahu, že v tuto chvíli jsou Fernandovy výkony úžasné, je ve výborné formě, možná dokonce v dokonalé.
Myslíš, že existuje určitý problém s autem, který Ti brání získat z něj většinu výkonu?
Auto se rozhodně neřídí snadno a je těžké najít dobrou rovnováhu. Mnohokrát jsem se ocitl v situaci, kdy jsem musel s autem bojovat, a za těchto okolností je snadné přijít o nějakou tu desetinu, s mým jezdeckým stylem možná musím bojovat o trochu více, protože se mi nedaří najít správný způsob plynulé jízdy.
Také je známo, že ještě nemáme dostatečný aerodynamický přítlak, takže ztrácíme trakci na výjezdu z pomalých zatáček, což může být největší problém. Ve Španělsku jsme předvedli výrazné zlepšení, které jasně vyplývá z Fernandova výkonu v závodě, ale i já, když jsem měl před sebou čistou trať, jsem měl dobrou rychlost. Také jsme udělali menší pokrok pokud jde o maximální rychlost, což je další oblast, v níž jsme na začátku sezóny ztráceli.
Cítíš, že Ti tým věří? Co potřebuješ, aby ses dostal z této obtížné fáze?
Rozhodně ano, cítím, že tým stojí za mnou. Je zřejmé, že nejsou s výsledky spokojeni, ani já nejsem: všichni se z toho chceme dostat a toužíme po návratu do normálu. Je to možné a určitě to chci zvládnout, vím, že s pomocí týmu to zvládneme.
Tohle je těžká otázka, ale stejně musí být položena. Přemýšlel si někdy o tom, že už nejsi tak rychlý jako dřív kvůli nehodě v Budapešti?
Sám sebe jsem se na to ptal 45.000 krát a nevím, proč bych neměl: protože jsem předtím během tří let vyhrál jedenáct závodů, ta otázka je nasnadě. A neptal jsem se jen sám sebe. Hledal jsem odpovědi, ptal jsem se na mnoho otázek a podstupuji mnoho lékařských vyšetření.
Všichni doktoři jsou ochotní s rukou na srdci přísahat, že tam nejsou vůbec žádné následky po nárazu. Pokud jde o mě, necítím se nijak odlišně od toho, jak jsem se cítil před tím víkendem. Například, jestli je pravda, že už nemám stejnou vůli vyhrát ani stejnou odvahu jako před úrazem, jak lze vysvětlit skutečnost, že během startu závodu jsem pravděpodobně stále jedním z nejlepších jezdců a nedržím se zpátky ani pokud jde o předjíždění?
Je to už třicet let, co jsme v první části sezóny viděli pět různých vítězů v pěti různých autech. Odkud si myslíš, že se bere tato nepředvídatelnost?
Myslím, že je to skvělé pro show, protože mnohem více týmů je konkurenceschopných. Myslím, že rozhodujícím způsobem přispěli změny z několika posledních let, ať už technické nebo finanční.
Ještě před několika lety ti, kteří neměli velký rozpočet, neměli šanci, ale dnes už to neplatí a myslím, že to nebude platit ani v budoucnu, protože trend směřuje k ještě většímu snižování nákladů, vzhledem k tomu, co se děje ve zbytku světa.
Je výkon pneumatik opravdu tak nepředvídatelný a důležitý?
Ano, ale jejich vliv se liší závod od závodu. V Bahrajnu a ve Španělsku jsme měli velkou degradaci a pneumatiky hrály rozhodující roli, ale v jiných závodech, kde je degradace více v normě, bude mít nejrychlejší auto navrch. Ti, kteří budou nejlépe pracovat s pneumatikami, budou mít dobrou strategii a neudělají žádné chyby, budou mít největší šanci na vítězství.
Monako je tvůj druhý domácí závod. Jaký je pocit řídit vůz formule 1 na stejných ulicích, po nichž o několik dní dříve nebo později můžeš jít na procházku se svým synem?
Během normálních dnů nemáte pocit, že jste na trati, s výjimkou vlásenky Loews, kde zůstávají obrubníky. Jedete - li tudy, vždy si uvědomíte, že jste vlastně na trati Grand Prix. Kdekoliv jinde o tom nepřemýšlíte. Felipinho ví, že je tu závod, ve kterém pojedu, ale on se zajímá jen o to, abych řídil jako v Mario Kart, abych vyzvedl bonusy. Hodně času trávíme hraním videoher...
Jaký je pocit zajet perfektní čas, kterým získáš pole position na trati jako je Monako?
Je to fantastické a je mi velmi líto, že jsem zde nebyl schopen vyhrát v roce 2008, kdy jsem startoval z pole position. Déšť a safety car mi určitě neudělal radost, protože jsem měl dobrou rychlost. To kolo o den dříve bylo opravdu úžasné, něco, co nikdy nezapomenu. Dokončit závod v Monaku je vždy dobrý výsledek, ale jen díky vítězství se stanete součástí historie.
Dnes jsi v Maranellu pracoval na simulátoru. Jaký byl program pro dnešní den?
Nemělo to nic společného s dalším závodem, částečně proto, že je téměř nemožné na simulátoru do detailu napodobit, co je skutečné Monako. Pracujeme především na zálohování Velké ceny v Barceloně, abychom potvrdili data, které jsme viděli minulý víkend.
Souhlasíš se svými kolegy, v první řadě s Fernandem, kteří tvrdí, že jeden den testování na reálné tratí má stejnou cenu jako několik dní v simulátoru?
Určitě, stoprocentně! Nic nemůže nahradit jízdu na trati a neříkám to jen proto, že jako pilot zažiji na trati mnohem více zábavy, protože si myslím, že se mnou souhlasí i inženýři.
Vyžaduje závod v Monaku odlišný přístup než ostatní?
Ano, zejména z fyzikálního hlediska. Velká cena Monaka je velmi dlouhý závod, kde si nemůžete ani chvíli odpočinout, protože jste neustále na limitu, vždy se otíráte o bariéry. Proto jsem se věnoval mnohem víc než je obvyklé aerobnímu tréninku. Z technického hlediska má nastavení auta nějaké specifické vlastnosti: pouze závod v Singapuru je podobný tomu v Monaku.