ve společnosti dokonalý svým chováním, na závodní dráze rychlý, s roky zkušeností trpělivý a vyzrálý, když ucítí šanci, důrazný a agresivní.
Motto: “Po celou kariéru ve vítězných týmech, přesto na titul zatím stále nedosáhl.” Vystřídal pouze dva týmy, 6 let se stejným týmovým kolegou je rekordem Formule 1, nikdy však nedokázal plně vystoupit z jeho stínu. Trápily ho technické problémy monopostů v rozhodujících chvílích, nedá se říci, že by byl miláčkem štěstěny, je mu vytýkáno, že jeho výkony jsou jako na houpačce, přesto a možná právě proto je však sympatický pilot součástí velmi úzké špičky F1 po dobu skoro jednoho desetiletí…
Cesta do Formule 1
David získal první závodní zkušenosti v roce 1982 stejně jako převážná většina okruhových jezdců s motokárou. V rodném Skotsku i Velké Británii získával jedno vítězství za druhým a po šesti letech nastoupil v sezoně 1989 do seriálu Formule Ford 1600. Zde zaznamenal velký úspěch, neboť získal titul šampióna s dva roky starým podvozkem Van Dieman. Obdržel významné ocenění McLaren Autosport Young Driver of the Yaer. Na základě tohoto úspěchu mu tým McLaren umožnil první svezení s vozem F1. Následovala sezona ve Formuli Lotus a v roce 1991 startoval v britské Formuli 3, kde jen těsně prohrál boj o titul s pozdějším velkým soupeřem Rubensem Barrichellem. Ještě dokázal zvítězit v prestižním závodě European Marlboro Masters of F3. V následujících dvou sezonách startoval v seriálu Formule 3000, přidal vítězství v kategorii GT při legendárním závodě 24 hour du Le Mans a účastnil se testů monopostů F1. V roce 1992 testoval s týmem Benetton a závěrem sezony 1993 podepsal smlouvu na testovacího pilota s týmem Williams.
Z testovacího pilota vítězem Grand Prix…
V roce 1994 byl již David plnohodnotným členem týmu Williams Formula 1. Jako testovací pilot měl možnost získávat zkušenosti od toho nejlepšího, jezdem číslo 1 nebyl totiž nikdo jiný než Ayrton Senna. Osud je však nevyzpytatelný, a tak dostal David po nešťastné smrti Senny v Imole příležitost startovat po boku Damona Hilla v závodech GP Formule 1. Velkou šanci proměnil při 8 startech ve 14 bodů a 8. místo celkově, přičemž první body získal již při druhém závodě. V závěru sezony jej však v kokpitu vystřídal exšampión Nigel Mansell. Přesto byla Davidova premiéra tak zdařilá, že tým dal pro následující rok přednost jeho rychlosti před zkušenostmi a rozvážností Mansella.
David se za důvěru odvděčil konečným třetím místem v šampionátu 1995 přesto, že si jeho rychlost vybírala velkou daň v nedokončených závodech. Získal 4krát Pole position a přidal i své premiérové vítězství v GP Portugalska. I když do boje o titul mezi Hillem a M. Schumacherem nezasáhl, byla to poměrně úspěšná sezona. Williams FW17 byl v té době pokládán za nejlepší monopost a očekávání Franka Williamse bylo ale asi poněkud větší.
Přes veškerou snahu stále druhým…
Začátkem 90. let minulého století byl tým McLaren v útlumu, který vyvstal odchodem Hondy z postu dodavatele motorů a především ztráty obou hvězd v podobě Prosta a Senny, kteří svojí vyrovnaností tlačili tým až k neporazitelnosti. Po neplodné anabázi s francouzským motorem Peugeot se však Ronu Dennisovi podařilo zajistit motory Mercedes a především vytvořit partnerství zaměřené k budoucímu úspěchu, neboť Mercedes odkoupil část akcií týmu. Dennis hledal mladé, rychlé a levné piloty. Vedle Miky Häkkinena padla volba na Davida. Začátek sezony 1996 však byl pro Skota zklamáním, neboť nový monopost měl daleko k výkonnosti loňského Williamsu. Přesto byl při GP Monaka velmi blízko svému druhému vítězství, ale na mokré trati zvítězil výborně jedoucí Olivier Panis. Mika a David byli vyrovnanou dvojicí. Po zavedení kratšího rozvoru monopostu však jeho jízdní vlastnosti Davidovi nevyhovovaly a Mika získal lepší výsledky.
Úvod sezony 1997 však vyšel skvěle, v Austrálii získal David pro McLaren další vítězství po 50 závodech od jejich poslední výhry. Díky dobře načasované zastávce v boxech si připsal další vítězství při GP Itálie. I když měl lepší úvod, druhá polovina sezony patřila Häkkinenovi a do boje o titul vyslal McLaren právě finského pilota. David byl blízko vítězství ještě v Jerezu, ale uvolnil místo Häkkinenovi. Mnohokrát jezdili oba těsně za sebou, ale David nedokázal vystoupit z Mikova stínu, celkově skončil třetí.
Tvrdá, ale ceněná práce týmové dvojky…
Přestože si jel v GP Austrálie 1998 pro vítězství, dal tým od začátku zelenou Häkkinenovi a David byl požádán o přenechání vítězství ve prospěch Miky. Skot tak byl pasován hned v prvním závodě do role dvojky týmu, tedy toho, kdo bude chránit záda v boji o titul finské hvězdě. Nutno říci, že tato strategie vyšla týmu znamenitě, David byl rychlý a především vyrovnanými výkony obíral soupeře o cenné body. Výsledkem byl Häkkinenův titul a Davidovo třetí místo celkově. Skvěle mu vyšel však pouze závod GP San Marina, kde byl jasně nejrychlejší a připsal si jediné vítězství sezony.
V další sezoně 1999 nesporně věřil David v obrácenou strategii týmu, doufal, že bude vyslán do boje o titul on a Häkkinen mu vrátí službu z loňského roku. Bohužel tentokrát začátek sezony Skotovi vůbec nevyšel a přestože byly pozice v týmu proklamovány jako rovnocenné, vůz byl konstruován především dle požadavků Miky. David jezdil daleko více agresivně, bohužel však také na úkor svého kolegy, se kterým kolidoval v Rakousku a ještě jednou v Belgii, což málem stálo Häkkinena titul a v týmu to pozici Davida příliš neprospělo. Sezona končila zklamáním, když do boje o titul zasahoval místo Davida Heinz Harald Frentzen na méně konkurenceschopném Jordanu.
Marný boj o titul…
Do sezony 2000 však David nastoupil jako vyměněný, byl ďábelsky rychlý a spolehlivý, sbíral pódiová umístění i vítězství, zdálo se, že mu tým dal dlouho očekávanou šanci. Přestože jen se štěstím vyvázl z havárie najatého letadla, pokračoval ve skvěle rozjeté sérii. Zvítězil v domácí GP Velké Británie, přidal famózní vítězství v Magny Course při GP Francie, když agresivním a bezchybným předjetím M. Schumachera učaroval jeho fanouškům a zavřel dveře mnoha kritikům. Byl jediným konkurentem M. Schumachera v boji o titul, ale bohužel pro Davida tým nasadil na naléhání Miky upravené šasi, které opět Davidovi nesedělo. Tehdy vyšlo najevo, že u McLarenu se buď daří jednomu nebo druhému dle toho, zda má monopost sklon k nedotáčivosti či přetáčivosti, David pro zajímavost upřednostňuje nedotáčivost. V polovině sezony tak zahájil famózní řadu vítězství Mika a David se přes třetí vítězství stal opět tím, kdo kryl záda kolegovi.
Poté, kdy Mika v předchozím roce nedokázal obhájit titul, zdálo se, jakoby ztratil svoji odhodlanost a i rychlost. Naopak David začal velmi dobře, v Brazílii porazil M. Schumachera perfektní taktikou i jízdou na mokru a připsal si další vítězství. Michael Schumacher a především po stránce spolehlivosti velmi se lepšící vůz Ferrari, byli však silnou dvojicí, přesto byl David opět v boji o titul. Tentokrát ho ale na celé čáře zradil monopost, především až neuvěřitelná neschopnost inženýrů a techniků McLarenu odladit elektronickou kontrolu trakce a startovací systém. V závěru sezony 2001 se tak musel David soustředit ne na boj o titul, ale na boj s Rubensem Barrichellem v druhém Ferrari o titul vicemistra.
Fantastické vítězství v Monaku, ale…
Již závěr loňské sezony dával tušit, že pokud McLaren nepřidá na výkonnosti, budou o titul bojovat s největší pravděpodobností jen týmy Ferrari a Williams. Novým týmovým kolegou se po odchodu Häkkinena stal další finský pilot Kimi Raikkonen. Přestože monopost McLaren byl považován ze špičky za nejhůře vyvážitelný a motor Mercedes již dlouho není nejsilnějším ve startovním poli, dokázal David předvést, že s vozem F1 nesporně umí. Jeho jednoznačné a dominantní vítězství v GP Monaka 2002 bylo jako z říše snů a asi jediným světlým okamžikem roku. Bohužel pro Skota nevyzněl nejlépe kvalifikační souboj s týmovým kolegou, když ho prohrál poměrem 7:10, v závodě však dokázal povětšinou velmi rychlou, konzistentní a po taktické stránce perfektně zvládnutou jízdou sbírat body a držet se dlouho v boji o celkovou třetí pozici. David se tak konečně stal jedničkou týmu, ale otázkou bylo, zda to není příliš pozdě, zda dokáže odvrátit útoky Raikkonen a zda bude mít k dispozici i nadále maximální podporu týmu.
Nový systém kvalifikace zlomil Davidovi vaz…
Dá se říci, že změna kvalifikačního formátu přinesla z celého startovního pole největší potíže Ralfovi Schumacherovi a právě Davidovi. Zatímco Němec se po čase přizpůsobil, Skot nedokázal v jediném letmém kole najít potřebnou rovnováhu mezi rizikem a rychlým časem. Stáj nastoupila do sezony 2003 s vylepšeným vozem a hned první závod vyšel Davidovi skvěle, po chybě Montoyi ho dokázal proměnit ve vítězství. Bylo to však opět jediné vítězství ze všech startů sezony. Sice ještě přidal druhé místo v Německu a třetí v Japonsku, ale týmový kolega Kimi Raikkonen bojoval o titul a David skončil až na celkovém 7. místě. V závodech byl opět rychlý a vyrovnaný, ale bojovat ze zadních pozic na startu o vítězství bohužel nešlo. Osmá sezona u McLarenu naznačila, kdo z obou jezdců zůstane a kdo uvolní pozici Montoyovi.
Sestupná tendence potvrzena rokem bez stupňů vítězů…
Gentleman Formule 1 odjezdil další málo vydařenou sezonu. Nejenže si tentokrát nepřipsal žádné vítězství, ale jen stěží se hledá rok, kdy Skot nevystoupil ani na stupně vítězů. Sice na mladšího týmového kolegu Raikkonena neztrácel mnoho, ale ve chvíli, kdy mohl vůz opět bojovat o přední místa, byly jeho výsledky v cíli o třídu horší. „Dělám vše proto, abych příští rok znovu závodil,“ říkal jezdec a odmítal uvažovat o roli testovacího pilota. David po devíti letech musel tým z Wokingu opustit a uvolnit místo Juan Pablo Montoyovi. Měl údajně dohodu s Jaguarem a smlouvu těsně před podpisem, ale Ford svůj tým prodal. 4. místo v Německu bylo vrcholem sezony 2004 a do jednání o dalším angažmá mu vysoké karty nedalo, přesto se nakonec dohodl s týmem Red Bull, při jehož testech jasně zastínil další uchazeče o kontrakt.
Statistické údaje:
Národnost: britská
Datum narození: 27. března 1971
Místo narození: Twynholm (Skotsko)
Bydliště: Monte Carlo (Monako)
Výška: 182 cm
Váha: 72,5 kg
Osobní www stránky: www.davidcoulthard-f1.com
Počet startů: 175
Počet bodů: 475
Počet vítězství: 13
Pole Position: 12
Nejrychlejší kola: 18
Stupně vítězů: 60
Debut v F1: GP Španělska 1994
První vítězství: GP Portugalska 1995
Počet titulů mistra světa: 0
Kariéra chronologicky:
1982-1988 motokáry
1989 britská Formule Ford 1600 / šampión
1990 britská Formule Lotus, test F1 McLaren Honda
1991 britská Formule 3 / 2. místo celkově, 5 vítězství
1992 evropská Formule 3000, test F1 Benetton Ford
1993 evropská Formule 3000 / 3. místo, testman F1 Williams Renault
1994 F1 Williams Renault testman, pilot / 14 bodů a 8. místo celkově
1995 F1 Williams Renault / 49 bodů a 3. místo celkově
1996 F1 McLaren Mercedes / 18 bodů a 7. místo celkově
1997 F1 McLaren Mercedes / 36 bodů a 3. místo celkově
1998 F1 McLaren Mercedes / 56 bodů a 3. místo celkově
1999 F1 McLaren Mercedes / 48 bodů a 4. místo celkově
2000 F1 McLaren Mercedes / 73 bodů a 3. místo celkově
2001 F1 McLaren Mercedes / 65 bodů a 2. místo celkově
2002 F1 McLaren Mercedes / 41 bodů a 5. místo celkově
2003 F1 McLaren Mercedes / 51 bodů a 7. místo celkově
2004 F1 McLaren Mercedes / 24 bodů a 10. místo celkově
* Aktualizace 4. ledna 2005