Názory z mnoha stran celosvětového spektra hovoří o „back to the roots“ (návrat ke kořenům), byť to je poněkud přehnané, ale schválně si udělejte okamžitý vědomostní test a bez podvádění určete ročník, kdy sedm pilotů vyhrálo více než jeden závod.
Letošní ročník zkrátka nebyl honbou za dalším lámáním rekordů, šlo »jenom« o tituly v obou kategoriích. Proto jsme zažili něco dramat, něco kontroverzí, něco jednoznačných triumfů a boje do posledních metrů. Pojďme se na ně společně podívat v tradičním posezónním ohlédnutí za přispění trocha počtů, statistiky a zajímavostí.
Závodní kilometry
Vzhledem k rekordnímu počtu 24 Grand Prix je celkem logické, že i nálož závodních kilometrů vystoupala a poprvé v historii F1 překonala hranici sedmi tisíc kilometrů. Což je jeden z případů, kdy inflace nemusí být vždy - opakuji ne vždy - vnímána negativně. V zájmu jisté kontinuity do této kategorie nezapočítávám šest sprintových závodů, protože jsem i loni tuto kategorii vyčlenil.
V TOP 10 došlo oproti loňské sezóně k výrazným změnám - v posledním sloupečku uvádím umístění z roku 2023, abyste měli nějakou možnost srovnání. Jako pokaždé ještě vysvětlím maličkost - celkový počet kilometrů neodpovídá prostému sečtení délka okruhu × počet kol. Cílová čára až na tři případy (Austrálie, Monaco, Kanada) neleží na totožném místě a je třeba odečíst patřičnou diferenci. Takže oněch 7314,119 kilometrů je výsledek ponížený o 3,615 kilometru, představující výše uvedený rozdíl. Do posledního metru je absolvoval Oscar Piastri, jenž tak napodobil trojici pilotů, kteří už před ním totéž dokázali: M. Schumacher (2002), Hamilton (2017) a loni Verstappen. Není vůbec důležité, že skladba jeho výsledků je v sousedství trojice mistrů světa nejslabší; jedná se o obdivuhodný výkon, i když v dnešní době jsou odstoupení stále méně častá.
| 1. | Oscar PIASTRI | McLaren | 7314,119 km | 100,00 % | 4 | 15 |
| 2. | George RUSSELL | Mercedes | 7180,465 km | 98,17 % | 6 | 6 |
| 3. | Charles LECLERC | Ferrari | 7173,037 km | 98,07 % | 3 | 16 |
| 4. | Lando NORRIS | McLaren | 7150,305 km | 97,76 % | 2 | 9 |
| 5. | Fernando ALONSO | Aston Martin | 7033,751 km | 96,17 % | 9 | 2 |
| 6. | Max VERSTAPPEN | Red Bull | 7013,273 km | 95,89 % | 1 | 1 |
| 7. | Valtteri BOTTAS | Kick Sauber | 6859,364 km | 93,78 % | 22 | 10 |
| 8. | Lewis HAMILTON | Mercedes | 6773,482 km | 92,61 % | 7 | 3 |
| 9. | Carlos SAINZ jr. | Ferrari | 6767,077 km | 92,52 % | 5 | 8 |
| 10. | Nico HÜLKENBERG | Haas | 6743,288 km | 92?20 % | 11 | 9 |
Legenda: Pilot, tým, absolvované km, procenta, umístění v MS 2024, umístění v počtu absolvovaných km v roce 2023
Z prvního pohledu celkem překvapí poměrně vysoké umístění Valtteri Bottase, ovšem pilotoval vůz, který většinou byl spolehlivý, ať se jmenoval Alfa Romeo nebo Kick Sauber - jen mu chyběla dostatečná rychlost!!! Nikoho asi nepřekvapí absence Péreze (on se do TOP 10 nedostal ani loni) a také Pierre Gaslyho umístění v poslední čtvrtině startovního pole. Sice ušetřil týmu finance za nepoškozený vůz, ale na 17. místě skončil prakticky předposlední - za ním už figuroval pouze Albon (nepočítáme samozřejmě výměny pilotů). Na rozdíl od sezóny 2023 tentokrát právě Albon nedokázal vystoupat nad hranici 80 % absolvovaných kilometrů.
Grand Prix
Všech 24 závodů odjelo 13 pilotů - o jeden méně kvůli různým důvodům (technické či zdravotní) odjeli Sainz jr., Stroll, Ocon, Albon; a Magnussen musel být nahrazen dokonce dvakrát. I letos došlo ke střídání: neuspokojivé výsledky byly důvodem odchodu Daniela Ricciarda a Logana Sargeanta - na jejich místa nastoupili už z dřívějška známý Liam Lawson resp. Franco Colapinto. U Alpine vynechal poslední závod Esteban Ocon a na jeho místě se objevil náhradní pilot francouzského týmu Jack Doohan.
Dvaasedmdesát pódiových umístění dobylo pouze deset pilotů (o jednoho méně než loni) a „bednu“ si užilo jen pět týmů. Ani stopy po loňské nadřazenosti Red Bullu - tentokrát byli téměř ,nastejno' Verstappen (14), Norris a Leclerc (13). Setrvalý stav předvedl tým Alpine - opět dvě pódia jako loni - ale Aston Martin na sedm výsledků v TOP 3 (vše Alonso) mohl zapomenout. Pokud bychom se na věc podívali z hlediska týmů, palmu vítězství si odnáší Ferrari (celkem 22) před McLarenem (21) a Red Bullem (18).
Už tu bylo řečeno, že loňské výsledky nezopakovali Pérez a Alonso: první nedokázal vyhrát žádný závod a druhému byla „bedna“ zapovězena. Pokles dominance Red Bullu umožnil vystoupat jeho soupeřům, zatímco Mercedes zůstal - lidově řečeno - na svém.
Vedení
Co loni vypadalo jako zaseknutá kopírka (i méně znalí F1 po polovině sezóny kladli otázku: „Vyhrál zase Frštápen?“) nabralo letos zcela nový směr. Tedy přesněji - Verstappen si pořád udržel zejména díky první polovině ročníku náskok, ale zdaleka už ne tak dominantní a oněch 73,33 % závodních kilometrů, které strávil loni v čele, se rozplynulo. Loni jsme viděli v čele deset pilotů, letos jich bylo o jednoho méně, ale jejich vyrovnanost a hlavně počet kol v čele rozhodně vzrostl.
| 1. | Max VERSTAPPEN | Red Bull | 2838,629 km | 38,81 % | 1 | 1 |
| 2. | Lando NORRIS | McLaren | 1350,366 km | 18,46 % | 2 | 5 |
| 3. | Charles LECLERC | Ferrari | 795,772 km | 10,88 % | 3 | 4 |
| 4. | George RUSSELL | Mercedes | 753,440 km | 10,30 % | 6 | 7 |
| 5. | Carlos SAINZ jr. | Ferrari | 658,919 km | 9,01 % | 5 | 3 |
| 6. | Oscar PIASTRI | McLaren | 651,382 km | 8,91 % | 4 | 10 |
| 7. | Lewis HAMILTON | Mercedes | 199,492 km | 2,73 % | 7 | 6 |
| 8. | Esteban OCON | Alpine | 60,326 km | 0,82 % | 14 | - |
| 9. | Sergio PÉREZ | Red Bull | 5,793 km | 0,09 % | 8 | 2 |
Legenda: Pilot, tým, km ve vedení, procenta, umístění v MS 2024, umístění v počtu km ve vedení v roce 2023
Už jsme nadhodili, že dosáhnout vítězství, aniž by pilot kohokoli pustil před sebe na první místo, se podařilo v pěti případech - dvakrát Norrisovi (Singapur a Abú Dhabí) a Verstappenovi (Bahrajn a Katar), posledním do party byl Leclerc na domácí trati v Monacu. Naopak nejvíc pilotů se v čele vystřídalo při GP Belgie a Itálie - vždy po pěti. Dva z devíti pilotů ve vedení se nakonec z vítězství neradovali (Ocon a Pérez), naopak Lewis Hamilton se po téměř jedenatřiceti měsících opět vrátil na zlatý stupínek a vůbec poprvé si stupínek s číslem 1 užil Oscar Piastri v diskutabilním závodě na Hungaroringu.
Jak z tabulky vyplývá, oproti loňsku se do ní vrátil Esteban Ocon, svými čtrnácti koly v Brazílii navázal na kratičké působení v čele na trati Jeddah v roce 2021. Všichni ostatní se na průběžném prvním místě objevili také v předchozím roce. A tradiční poslední poznámka - nesmírně ceněný Grand Chelem (pole-position, vedení od startu do cíle a nejrychlejší kolo v závodě) dokázal zopakovat Max Verstappen, ale pouze v jediném případě - a to hned v úvodním závodě v Bahrajnu.
Kvalifikace
Verstappen stále ještě zaujímá první místo, ale jeho náskok se tenčí a rozplývá. Dokazuje to počet pole-position (skončil „fifty-fifty“) a odstup je opravdu minimální - nikoli jenom na prvních dvou místech, ale i ostatních. Až se Piastri v kvalifikaci polepší, bude mít Verstappen ještě těžší život: mladý Australan na své závodní PP stále ještě čeká. Jediné, co se nezměnilo, je pět pilotů, kteří si rozdělili nejlepší kvalifikační časy, ovšem Hamilton ho nedokázal zopakovat, stejně jako Pérez. Naopak po roční pauze se zmátožil Russell - a to opravdu výrazným způsobem.
Navzdory obvyklé praxi posledních let (samozřejmě s výjimkou dominantní sezóny Red Bullu), kdy pole-position neznamená automaticky výhodu, tentokrát bylo jejich využití podstatně lepší: Verstappen zúročil ze svých osmi hned pět - v Bahrajnu, Saúdské Arábii, Japonsku, Číně a v Emilia-Romagna. Třikrát uspěl Norris (Holandsko, Singapur a Abú Dhabí); jedenkrát se radovali Russell (Las Vegas), Sainz jr. (Austin) a Leclerc, jehož vítězství v Monte Carlu má ještě jeden pikantní bonbónek - jako jediný pilot v celém ročníku zvítězil na domácí půdě.
Proveďme tradiční srovnání a ohodnoťme prvních deset pilotů na startu stejným bodovým klíčem jako umístění v cíli. Oproti loňsku se propadl Alonso, Gasly jen o tři bodíky propásl první desítku a není třeba zvláště komentovat logický vzestup McLarenu.
| 1. | Max VERSTAPPEN | Red Bull | 397 bodů | 8 PP | 1 | 1 |
| 2. | Lando NORRIS | McLaren | 394 bodů | 8 PP | 2 | 7 |
| 3. | George RUSSELL | Mercedes | 277 bodů | 4 PP | 6 | 4 |
| 4. | Charles LECLERC | Ferrari | 270 bodů | 3 PP | 3 | 2 |
| 5. | Oscar PIASTRI | McLaren | 245 bodů | - | 4 | 9 |
| 6. | Carlos SAINZ jr. | Ferrari | 240 bodů | 1 PP | 5 | 3 |
| 7. | Lewis HAMILTON | Mercedes | 140 bodů | - | 7 | 5 |
| 8. | Sergio PÉREZ | Red Bull | 134 bodů | - | 8 | 8 |
| 9. | Fernando ALONSO | Aston Martin | 100 bodů | - | 9 | 6 |
| 10. | Juki CUNODA | VISA Cash App RB | 49 bodů | - | 12 | 16 |
Legenda: Pilot, tým, získané body, pole-position, umístění v MS 2024, umístění v kvalifikaci v roce 2023
Nejrychlejší kola
Je pravdou, že nejrychlejší kola do konce této sezóny přinášely prémiový bodík, což bude od 1. 1. 2025 minulostí, a taková odměna je víceméně symbolická. Každopádně vicemistr světa ovládl kategorii rychlosti. Převýšil všechny své soupeře a překonal je doslova „parník“. Jak se ukazuje, není dnes nijak dramaticky obtížné si připsat do statistik ono nejrychlejší kolo. Faktem zůstává, že jen málokteré „fast lap“ vyvolalo takovou debatu, jako Ricciardovo v Singapuru - za které jako další čtyři piloti nedostal bod navíc, protože nedojel závod v TOP 10 (něco podobného předvedli i Piastri, Alonso, Ocon a Magnussen)
O větší vyrovnanosti svědčí i fakt, že zatímco loni dosáhlo na nejrychlejší kolo devět pilotů, letos už jich bylo dvanáct (deset jich najdete v tabulce, zbylými dvěma jsou zmínění Ricciardo a Magnussen). Oproti loňsku se opětovně neprosadili Cunoda a Zhou, tedy oba Asiaté. I tady použijeme statistickou hříčku a ohodnotíme deset nejrychlejších pilotů v závodě body, ovšem s ohledem na výše zmíněné žádné větší překvapení tu nenalezneme.
| 1. | Lando NORRIS | McLaren | 363 bodů | 6 FL | 2 | 4 |
| 2. | Max VERSTAPPEN | Red Bull | 300 bodů | 3 FL | 1 | 1 |
| 3. | Oscar PIASTRI | McLaren | 221 bodů | 1 FL | 4 | 8 |
| 4. | Charles LECLERC | Ferrari | 220 bodů | 3 FL | 3 | 6 |
| 5. | Lewis HAMILTON | Mercedes | 214 bodů | 2 FL | 7 | 2 |
| 6. | George RUSSELL | Mercedes | 209 bodů | 2 FL | 6 | 7 |
| 7. | Carlos SAINZ jr. | Ferrari | 201 bodů | 1 FL | 5 | 9 |
| 8. | Sergio PÉREZ | Red Bull | 173 bodů | 1 FL | 8 | 3 |
| 9. | Fernando ALONSO | Aston Martin | 139 bodů | 2 FL | 9 | 5 |
| 10. | Esteban OCON | Alpine | 49 bodů | 1 FL | 14 | 16 |
Legenda: Pilot, tým získané body, nejrychlejší kola, umístění v MS 2024, umístění nejrychlejších pilotů TOP 10 2023
Spolehlivost
Při našich tradičních hříměždických srazech (nechť lituje, kdo si je nechá ujít) jsme rovněž glosovali „úmrtnost“ vozů. Dnes je to pomalu vymírající jev a dříve časté technické potíže už značně převyšují důsledky kolizí či nehod. Ostatně stačí se podívat na sestupnou křivku odstoupení - 74 (2022), 62 (2023) a letos statistiky zaznamenaly 59 značek × - těmi se v tabulkách zapisuje odpadnutí. A to ještě v některých případech pilot skončil v závodě těsně před koncem, takže i když pod šachovnicovou vlajkou neprojel, byl klasifikován. Bohužel stáj Williams si podržela nemilý titul Krále odpadlíků; loni jím byl Logan Sargeant (i když se o korunu dělil s Estebanem Oconem) a letos na něj navázal Alexander Albon - závod nedokončil šestkrát, tedy aspoň trochu si polepšil, protože jeho kolega byl v roce 2023 o jeden neúplný závod horší. Jenže devastace Williamsu měla i další kapitoly, takže se z něj stala jednoznačně nejotloukanější stáj letošního ročníku.
Jako loni bylo startovní pole ochuzeno o jednoho pilota, i když tentokrát ve čtyřech případech: Sargeantův vůz si v Austrálii pro závod převzal Albon, jenž svůj monopost rozbil v tréninku a tým nebyl schopen připravit další šasi. Gaslymu se ve Velké Británii porouchala převodovka, v Brazílii chyběli hned dva muži - Albon rozbil vůz v tréninku a mechanici ho opět nestihli opravit, Stroll v zahřívacím kole havaroval a nemohl odstartovat.
Dovolte ještě malou zmínku ohledně Pierre Gaslyho. Hned na několika místech byl vychvalován, že se vyhnul kolizím a pokud k nějaké došlo, způsobili ji soupeři a tudíž je čistý jak lilie. Potud je vše v pořádku a fakt, jakým dokáže jezdit (byť to téměř dvě třetiny bylo v zadní části startovního pole) je jistě přínosný. Ale poněkud zavádějící mi přijde - a opravte mě, jestli uvažuji špatně - že škody na technice, tedy motoru či převodovce - nejdou za pilotem. S vozem jezdí právě on a způsob, jakým s ním zachází, se ho rovněž týká. Je otázkou, zda se ony komponenty mohou poškodit tak nějak samy od sebe nebo jim styl jízdy toho kterého pilota napomůže - v tomto směru nejsem tak technicky zdatný, abych to mohl posoudit. Ostatně Piastri nemá na svém kontě jediné odpadnutí, takže by mě zajímalo, jak moc pocuchal svůj McLaren právě on.
Na druhou stranu je jasné, že bouračky Albona, Sargeanta a Colapinta stály Williams rovných 10 463 750 $ a samotný Pérez připravil Red Bull o rovněž značnou částku 4 861 000 dolarů, což je mimochodem víc, než „vyprodukovali“ dohromady Leclerc se Sainzem jr. (4 083 000 $). Z tohoto hlediska je Gaslyho úspěch doslova darem z nebes.
Sprint
Zatímco zpočátku byly sprinty vnímány jako velmi příjemné osvěžení, postupně se tato praktika dostává do kategorie diskutabilní. Na druhou stranu to byly právě zkrácené závody, co ještě o něco déle protáhlo boj o korunu automobilového šampiona F1.
Do šesti sprintů, jejichž celková délka činila 615,706 km, nastoupilo 23 pilotů a sedmnáct jich absolvovalo všechny. Vítězství si zajistili jen tři piloti a dva týmy - Verstappen čtyři a Norris s Piastrim po jednom. Stanout na nějakém z osmi bodovaných příček zvládlo dvanáct pilotů a pokud vás zajímá, jaké bylo procentuální pokrytí - kromě čtyř odpadnutí projeli cílem všichni, kdož startovali. Ve všech šesti sprintech bodovala pouze trojice Verstappen-Leclerc-Sainz jr.
| 1. | Max VERSTAPPEN | Red Bull | 38 bodů | 1 | 1 |
| 2. | Lando NORRIS | McLaren | 30 bodů | 2 | 4 |
| 3. | Charles LECLERC | Ferrari | 29 bodů | 3 | 5 |
| 4. | Carlos SAINZ jr. | Ferrari | 28 bodů | 5 | 3 |
| 5. | Oscar PIASTRI | McLaren | 27 bodů | 4 | 8 |
| 6. | George RUSSELL | Mercedes | 19 bodů | 6 | 6 |
| 7. | Lewis HAMILTON | Mercedes | 16 bodů | 7 | 7 |
| 8. | Sergio PÉREZ | Red Bull | 14 bodů | 8 | 2 |
| 9. | Daniel RICCIARDO | VISA Cash App RB | 5 bodů | 17 | - |
| 10. | Nico HÜLKENBERG | Haas | 5 bodů | 11 | 12 |
Legenda: Pilot, tým, body, umístění v roce 2024, pořadí v sezóně 2023
Vyrovnanější startovní pole dokazuje, kromě podstatného zlepšení McLarenu, i fakt, že letos nikdo nezvládl všechny sprinty na stupních vítězů, jako loni Verstappen. Pokud bychom si udělali i MiniPohár konstruktérů, pak McLaren a Ferrari nasbíraly shodně 57 bodů, ale svou roli by tu hrála dvě vítězství „oranžových“. Red Bull by ztrácel 5 bodů, Mercedes už se dívá z povzdálí (35 bodů). Překvapením je fakt, že piloti Aston Martinu nepřivezli jediný bodík, zato Haas by se ziskem sedmi bodů stanul před VISA Cash App RB (6 bodů) a dva „puntíky“ útěchy by zbyly na Alpine.
Tresty
Stále více se nám v F1 rozmohl takový malý... nepěkná věc. A i onen debil a blbeček ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy sem občas patřil, viz Verstappenovo vzteklé „stupid idiots“ na adresu komisařů v posledním závodě. Tresty rostou jako houby po dešti a stejně se takto nastavený metr nedočkal ohlasu, spíš zní unisono kritika - nekonzistentnost, zbytečné penalizace a naopak tam, kde by „pálka“ měla padnout, nic se neděje. Dokonce se objevila myšlenka stálých a řádně proškolených komisařů, jakéhosi týmu dohlížejícího na závodní incidenty - ale jaké to překvapení, nedaří se najít způsob, jak a hlavně kdo by je zaplatil.
Ale zpět ke statistice - letos komisaři rozdali 49 „flastrů“ v celkové hodnotě 400 trestných vteřin. Další tři pokuty byly už specifické - dvakrát 10 vteřin stop & go (Norris v Kataru a Lawson v Abú Dhabí) plus jeden průjezd boxovou uličkou (Hamilton taktéž v Kataru). Naším cílem není polemizovat o oprávněnosti či přílišné tvrdosti, tak jenom dodejme, že 23 penalizací dostali piloti během závodu, zbytek až dodatečně po něm. Nejsou tu započítány posuny na startovním roštu, protože ty většinou piloti eliminovali dobrovolným startem z pit-lane. Největším hříšníkem byl Kevin Magnussen - jeho trestní rejstřík čítá 7 potrestání v celkové hodnotě 80 vteřin, takže na některých okruzích by klidně mohl jedno kolo vynechat. Naopak vzorňáky jsou Charles Leclerc a Esteban Ocon - v závodě nedostali ani vteřinu.
Pro srovnání - loni byli komisaři podstatně tvrdší - rozdali 67 trestů, ale prakticky ve stejné hodnotě (405 vteřin). Až na dodatečně příchozího Ricciarda byli potrestáni aspoň jednou všichni a arcihříšníkem byl Ocon (8 trestů a 55 vteřin). Jak je vidět, šel v tomto roce do sebe.
Dva piloti - Russell a Hülkenberg - byli ze závodu diskvalifikováni. Zatímco Němec dostal v Brazílii černou vlajku za porušení startovní procedury a nuceně odstoupil v polovině závodu, George musel být skutečně zklamaný, když po heroickém výkonu v Belgii místo vítězství musel spolknout fakt, že jeho vůz neprošel váhovým limitem. Opravdu jen malou útěchou mu mohlo být, že se na první místo posunul jeho týmový kolega Hamilton.
Piloti
Do šampionátu zasáhlo 24 pilotů, z nichž pouze Jack Doohan sehrál epizodní roli. Šaráda Ricciardo - Lawson se letos dočkala dalšího pokračování, druhou změnou bylo očekávané nahrazení velmi nevýrazného Logana Sargeanta Jihoameričanem Francem Colapintem, s nímž se do závodního pole vrátily barvy Argentiny.
Počet nových tváří zůstal zachován - i letos máme tři nováčky: již zmínění Franco Colapinto a Jack Doohan nastoupili až v druhé polovině šampionátu - předběhl je Oliver Bearman, jenž vystřídal hned dvě značky: Ferrari a Haas. Bodovali jak Bearman, tak Colapinto (Doohan měl jen velmi malou šanci).
Ještě několik zajímavostí - služebně i věkově nejstarším pilotem zůstává Fernando Alonso (29. 7. 1981, debut v Austrálii 2001), jenž navzdory k jeho pauzám v průběhu kariéry jako vůbec první pilot v historii F1 odjel 400 a více mistrovských závodů (samozřejmě mimo sprintů). Toto jubileum oslavil v GP Kataru (viz zde), ačkoliv některé zdroje ho posunuly o dva závody dříve - jenže započítaly i Grand Prix, do nichž španělský veterán neodstartoval. Žezlo benjamínka převzal debutující Oliver Bearman - rodák z britského Chelmsdorfu (hrabství Essex) se narodil 8. května 2005, tedy ve stejném roce, kdy Alonso směřoval ke svému prvnímu titulu.
Počet národností ve startovním pole se rozrostl na sedmnáct a tračičně vedou zástupci Velké Británie - Hamilton, Russell, Norris a Bearman. Na paty jim však letos šlapali Australané (Ricciardo, Piastri a Doohan).
Stále nejvíce je Evropanů (14), rekrutujících se z devíti zemí; polepšily si americký a australský kontinent - po čtyřech. Asie zůstává na svých třech zástupcích. Poprvé od Grand Prix San Marina 2021 se letos objevil opět argentinský pilot - Franco Colapinto nejenže nastoupil, ale navázal na Carlose Reutemanna, jenž jako doposud poslední zástupce této země získal v GP JAR 1982 body. Čekání se protáhlo na nějakých 42 let.
Stáje
Dlouhodobě deset týmů (což se - doufejme - v roce 2026 změní) tvoří startovní pole a nejoblíbenějším tématem byla ztráta dominance Red Bullu. Jenže jak už to tak bývá, skutečnost je třeba vnímat z několika stran. Pérez do týmové pokladny samozřejmě hlavně v úvodu ročníku přispěl, ale postupem času se propadal více a více a začaly mu dokonce dělat potíže i kvalifikace. Věc nedošla tak daleko, že by jeho přínos v Poháru konstruktérů byl k ničemu - stačil určitě na umístění před Mercedesem, ale jinak nijak týmu příliš nepřispěl a jeho výkony ho právem shodily na samotný chvost čtyřky elitních týmů. I proto svět F1 čeká, jak se bude osud zástupce největší země střední Ameriky vyvíjet (pokud už o něm v této době není jasno).
McLaren nelze nazvat skokanem roku - on už loni naznačil cestu vzhůru a jen pomalejší rozjezd a nějaké to skřípění v interních týmových záležitostech nedovolilo reálně bojovat o titul mistra světa. Ona nadšená až budovatelská hesla lze vnímat jako snahu, aby ona porážka v té prestižnější části šampionátu nebyla tak hořká. Ostatně stejně jako Ferrari tyhle dvě stáje čekají nebo čekaly na výrazný triumf hodně dlouho - i proto po něm „oranžoví“ vděčně sáhli. Co může být jejich menším problémem je velmi ambiciózní dvojice - prozatím ještě nešly okolnosti „na krev“, ale v příštím roce už může být zle. Samozřejmě by bylo hezké mít dva piloty, kteří by férově bojovali o titul, ale známe případy, kdy taková záležitost skončila blamáží - viz Williams (Mansell, Piquet) v roce 1986 nebo McLaren (Alonso, Hamilton) o 21 let později...
Ferrari dech nabralo, posléze na chvíli ztratilo a jeho velmi solidní závěr přišel v duchu pověstné přítomnosti křížku ve chvíli, kdy nebožtík už dávno dlel pod zemí. Leč ke Scuderii se upínají ostříží zraky, anžto příchod Hamiltona elektrizoval fanoušky F1 napříč všemi směry. Jediným problémem může být, že jeden rok jedou rudé oře maranellské jak z partesu, sezónu poté by je s lehkostí zdolala i chromá Rosalinda. Nicméně Ferrari předvedlo výkon nadějný a objektivní příznivci mohou jen litovat zpackané poslední Grand Prix - co by bylo v rámci daných možností hezčí než vidět nefalšovaný duel o Pohár konstruktérů a bitvu o post vicemistra?
Mercedes po letech trvalé nadvlády působí jako zakonzervovaný. Občas vystoupí do popředí a něco vyhraje, ale pak zase přijdou závody, kdy jsou stříbrné šípy zcela bezradné. Opravdu si netroufám sázet, jak se do chodu týmu promítl avizovaný Hamiltonův odchod, na jednu stranu by bylo logické sázet na Russella, ale po tak dlouhé službě nechat Lewise zase docela v pozadí - na to jsou Stuttgarští příliš velcí profesionálové. Snad budete souhlasit, že závěrečné, byť trochu divadelní představení Hamiltona vyznělo příznivě a může s klidným vědomím kapitolu Mercedes uzavřít. Skoro se mi chce vypsat sázky na způsob, jak si na jeho místě povede Andrea Kimi Antonelli...
Jestli existuje nějaké zklamání roku, pak ho vidím v Aston Martinu. Jako by „ruplo péro pohonu“ - řečeno slovy klasika - se z loňské štiky či černého koně stalo náhle anonymní a bezpohlavní duo, přičemž Mike Krack, v každém příspěvku až dojemně vyzdvihující sponzora ARAMCO, mohl děkovat všem formulovým svatým, že ty nejhorší kaštany z ohně za něj vytáhl veterán Alonso. Tedy veterán - v úsvitu F1 někteří piloti v jeho věku svou formulovou kariéru začínali, takže spíš bychom měli říci ostřílený. Lance Stroll stále více naznačuje, že „... tedy jezdit budu, ale že by mě to extra bavilo...“ s vědomím, že pokud nebude chtít, může předvádět doslova supertužku a stejně ho nikdo nevyhodí. Je otázkou dne, co v tomto prostředí dokáže Adrian Newey, ale opatrně - ne vždy přechod vyjde a ne vždy si božský konstruktér a tým sednou...
Na Alpine by si vsadil po polovině ročníku asi jen maximální hazardér. Tým byl po Monacu de facto v rozkladu a autoritářské chování Gaslyho se mi ani trochu nelíbilo, i když emoce občas tlumit nejde. Francouzi už mnoho let slibují, že dojde k útoku na stupně nejvyšší - zatím se tak děje občas a většinou za přispění vnějších okolností. Pak je tu stále stejná písnička státní automobilky, která courá do F1 a ven z ní jak nějaký flamendr. A dává tím najevo, že prestižní oblast je vlastně něco jako příležitostná zábava. Uvidíme, co v místy bohémské oblasti s tradiční francouzskou lehkostí až blahosklonností nastolí Toyota, ale ještě si počkáme. Jedno se ale musí nechat, že upgrade v závěrečném období byl povedený, bohužel jen na to, aby Alpine s odřenými zády obhájila loňskou příčku.
Haas by měl podle historických zkušeností už dávno být jen vzpomínkou. Ale ona neuvěřitelná houževnatost a vzestupy po tvrdých direktech udivují. Mnoho fanoušků bude spekulovat, jak moc „špatný“ byl Günther Steiner, když jeho nástupce Ayao Komatsu se svou partou dokázal udělat z týmu se dvěma také už dost zkušenými matadory de facto téměř pravidelně bodující tým. Platí totéž co u Alpine - neloudat se tak s inovacemi, Aston Martin by dost možná hořce zaplakal. Je jen škoda, že Magnussen s Hülkenbergem se už jevili jako celkem sehraná dvojice - a teď do toho půjdou „Haasové“ zase nanovo. Naštěstí už ne stylem Mick a Nikita. I Oliver ve dvou prezentacích vypadal slibně - mohlo by to stačit na zázrak v podobě stupňů vítězů? Asi příliš časné a vysoké myšlenky.
Nový název, stejné potíže - kladu si otázku, zda na původní Toro Rosso (vyhrálo jeden závod) a poté AlphaTauri (také jedno vítězství) naváže i VISA Cash App RB - i když těch titulů je hned několik a vlastně nevím, který odpovědně použít. Záloha Red Bullu už léta moc dobrých nadějí nedodala, tedy připravila, ale většinou s výjimkou Verstappena zůstali ve stínu. Proto se mi jako adept pro RB nejeví Cunoda, jehož výkony mají setrvale sestupnou tendenci a pohrdl zcela zjevně několika velkými šancemi. Lawson by mohl být ideálním kandidátem, ale je otázkou, zda by ustál veškerý tlak a očekávání. Tým z Faenzy je sice sympatický svým nadšeným bojem o přežití, ale geny původní stáje Minardi asi těžko kompletně najde, i když má jednoznačně lepší výsledky.
Někdy je až smutné vidět, kam se může dostat druhdy mistrovská stáj, která dala světu hned sedm mistrů světa (a teď hned vypalte, kolik získala Pohárů konstruktérů!), po mnoha letech propadnout. Jistě, Williams společně s McLarenem a Ferrari drží onu vlajku klasických stájí, ale aby se příštipkařilo a látaly dohromady vozy pro závod, to je téměř nedůstojné. Nepomohlo ani odstavení jednoho z nejméně výrazných pilotů, kdy Sargeantovy excesy nezachránil nejspíš solidní finanční přínos, ovšem Colapinto v duchu rčení „nové koště dobře mete“ začal drahé monoposty demolovat obdobným stylem, byť třeba ten brazilský karambol bych hodnotil zdaleka na tak příkře. Z duše bych přál skupině kolem Vowlese, aby třeba zabojovala o první pětku a rozčísla ty roky náhodných a utrpěných výsledků, a pokud jim k tomu pomůže exmaranellista Sainz jr., jenom lépe.
Věčně poslední Kick Sauber jako by si oním slůvkem v názvu říkal o další a další kopance. Vysmívaný Zhou nakonec nejen výsledkově, ale statisticky předstihl Bottase a zabránil ostudě nazvané „tým bez jediného bodu“. Nebude tajemstvím, že se ve stáji jásavě zelených „žabek“ počítají dny do oficiálního předání megavýrobce, ale aby ze všeho nakonec nebyl totální bolehlav. Jenže právě u tohoto týmu, ať to byl Sauber nebo Alfa Romeo se nelze zbavit pocitu, že ona horská dráha u nich funguje víc než kde jinde. Bottas nedávno prohlásil, že jít k této stáji byla jeho největší chyba (kam jinam ale mohli zamířit?). Doufám, že si Hülkenberg příští rok touto dobou nebude říkat něco podobného.
Trocha statistických hříček
Safety car, střídavě Mercedes a Aston Martin, pilotoval opět už třiapadesátiletý Bernd Mayländer a letos měl o něco méně práce: vyjel na trať v 13 Grand Prix (loni 15) a jeho "vedoucí pozice" se skládala ze 67 kol (loni 77 kol) - v akci byl ale podstatně méně než loni - 263,063 km (oproti 406,419 km v roce 2023). Bez výjezdu SC se obešly závody v Bahrajnu, Emilia Romagna, Monacu, Velké Británii, Maďarsku, Belgii, Holandsku, Itálii, Singapuru a v Las Vegas. Naopak nejdéle kroužil po trati v Kataru - 12. kol. Každopádně ale třikrát v závodech zavlála červená vlajka - Japonsko, Monaco a Brazílie.
Hned třikrát projeli cílem všichni piloti - v Bahrajnu, Španělsku a Holandsku. Naopak nejvíc odpadlých má na kontě trať v Ázerbajdžánu - závod nedokončilo šest pilotů.
Nejvíc pilotů dojelo do cíle ve stejném kole jako vítěz v Miami - devatenáct. Opačný případ nastal v GP Monaca a Singapuru - tam to bylo pouhých „sedm statečných“.
Žádný pilot neodjel všechny závody na bodovaných pozicích, i když Oscar Piastri - jak uvádíme výše - ani jednou neodpadl. Pouze v Miami skončil mimo TOP 10. Lando Norris zase po kolizi s Verstappenem neprojel cílem v Rakousku. Opačným případem byli Valtteri Bottas, Logan Sargeant a Jack Doohan - ti nebodovali ani jednou, ale pouze velezkušený Fin absolvoval celou sezónu.
McLaren a Red Bull byly jediné týmy, jejichž vozy se v první desítce objevily v každém závodě. Ovšem jak vyplývá z předchozího odstavce, McLareny bodovaly dohromady ve 46 případech, v čemž Red Bull - zejména kvůli Pérezovu špatnému výkonu - silně zaostal. Dokonce se propadl na 4. místo za Ferrari a Mercedes, jejichž piloti zvládl obsadit shodně 42 bodovaných pozic (Ferrari má ale víc vyhraných závodů). Vše samozřejmě počítáme bez sprintů.
Nejkratší dobu strávili diváci v ochozech tradičně na ikonické Monze v Itálii - 1:14.40,727 (mimochodem o minutu pomaleji než loni), což rovněž vykázalo nejvyšší průměrnou rychlost 246,431 km/h. Nejdéle se smečka F1 zdržela v Brazílii, kde se do doby trvání započítává i prodleva při přerušeném závodě: od startu do cíle uplynulo 2:06.54,430. Nejmenší rychlostní průměr opět jako vždy nabídlo Monaco - 109,013 km/h.
Nejmenší odstup v závodě měl třetí Piastri na druhého Hamiltona v Belgii (0,647) - jak známo, první Russel se dočkal diskvalifikace. Pokud bychom brali skutečný duel, pak to byla Norrisova ztráta na Verstappena v Imole při GP Emilia Romagna - 0,725 vt. Ti dva figurují i v opačném gardu: v Holandsku najel Norris na Verstappena v cíli 22,896 s.
Nejmenší odstup prvního a druhého v kvalifikaci je dalším pokračováním dvou hlavních rivalů roku 2024: Norris uhájil pole-position před Verstappenem o 0,020 s., ale nakonec stejně nevyhrál. Odstup pod jednu desetinu jsme registrovali ještě v dalších pěti kvalifikacích. O postupné vyrovnanosti startovního pole svědčí i největší rozdíl: v Belgii nadělil Verstappen druhému Leclercovi 0,595 vt., ale je to pořád podstatně méně, než jaký byl největší rozdíl o rok dříve (v Kanadě mezi Verstappenem a Hülkenbergem 1,244 s.)
Jako obvykle byla nejvyšší průměrná rychlost v kvalifikaci na rychlé Monze v Itálii - Norrisovi tu naměřili průměr 262,897 km/h. Nejpomalejší pak absolvoval Leclerc v Monacu - 170,958 km/h. Průměrná rychlost pod hranici 200 km/h klesla kromě Monaca ještě v Singapuru a Brazílii.
Co lze říci závěrem?
Máme za sebou jubilejní 75. ročník F1 a přináší nám určitou naději do roků dalších, ačkoliv jak se dívám sem tam na diskuse i na sousedních webech, stále více fanoušků je současnou formuli otráveno a opouští ji. Výstižně to napsal náš diskutující člen Ligier. Dříve se na závod čekalo někdy i měsíc a nebyly tři víkendy po sobě, přičemž v některých jsme měli ještě nášup v podobě sprintu. Z motoristického svátku se stalo spotřební zboží, které za chvíli bude atakovat maximální pomyslnou hranici (dokonce jsem četl odborný závěr, že 30 - 35 závodů by se dalo zvládnout).
Ligier ale velmi věcně pokračuje - sháněly se obtížně časopisy, mnoho z nás si stříhalo články a fotografie, lepilo se do sešitů a každý nalezený příspěvek si člověk pamatoval. Tím nijak nechci dehonestovat současný stav - je jistě příjemné se dozvědět maximum informací, ale i tady bojujeme s inflací a mnoho článků nemá onen zásadní přínos - kolikrát jsou postaveny na jediné větě a ve vatě kolem se v podstatě jen opakuje, co už bylo řečeno. Bylo mi vysvětleno, že takový je styl doby a pokud se mi nelíbí, ať si vytvořím retrostránky a pláču nad historickými ročníky. Jak se říká, dobrá rada nad zlato (a i to občas ztrácí na hodnotě).
Problém je v tom, že pokud byla Formule 1 obchod, tak dnes je ne dvojnásobně, ale čtyř- až pětinásobně a stále víc a víc promotérů ji chce na své půdě - dokonce se objevil po letech opět hlas z černého kontinentu, konkrétně z Rwandy. Není důležité, zda hodlají vybudovat tradici nebo jen jednou plácnout do vody - víme všichni dobře, jak skončily okruhy v Koreji, Turecku, Indii a extra lichotivě si nevede ani Německo, opěvované Švédsko, Francie či Portugalsko. Řešení v podobě sta okruhu a následné rotace - tehdy a tehdy se pojede jenom tam a tam mi příliš smysluplné nepřijde: už jenom proto, že okruhy se nestaví jen pro F1 a musejí si na sebe vydělat. A již v 80. letech při bitve mezi FISA a FOCA mnozí provozovatelé pochopili, že z jednoho závodu za rok nezbohatnou.
Formule 1 je nazývána královnou motoristického sportu. Měla by tedy být výjimečná a nesklouznout na úroveň pouličního výprodeje. Nelze si plést pojem závodní show množstvím cingrlátek a ohňostrojů s opravdovým motoristickým svátkem. Že je přetlak požadavků? Proč ne, ale ať jsou na forhontě jen ti nejlepší a těm pak patří páteř celého šampionátu. Ale ne ve stylu politiků, co si odhlasují doživotní výhody. Tady pak citelně chybí ony nemistrovské závody, které by mohly prověřit připravenost eventuelních adeptů. Ale proč bychom se měli my, země bez tradice F1, pouze sem tam bombasticky oznamující, že už brzo budeme mít vlastní stáj, piloty i okruh, zabývat takovými maličkostmi?
Nejspíš proto, že většinu z nás F1 ještě baví a zatím se ji nehodláme (úplně) vzdát.
Apendix
Veškeré údaje jsem mnohokrát ověřoval a propočítával, ale let přibývá, problémy se množí, sem tam oči zklamou nebo paměť vynechá. Pokud někde najdete nějakou chybu, nepřesnost či úlet, zkuste nebýt Verstappenem či Leclercem a neposlat do vysílačky sérii zvučných slov - budu velice rád za jakékoli upozornění či upřesnění a ještě radši ho v textu opravím. Jinak samozřejmě velice děkuji všem, co se mnou tuto sezónu jakýmikoli způsobem sdíleli, Odinovi speciálně za organizaci tradičního srazu, přestože sám měl problémů víc než dost - a na závěr posílám speciální pozdrav Jardovi „Lotusologovi“ s nadějí, že se seshora příliš nesměje tomu, co tu pácháme.
Všem děkuji a těším se u dalších článků.