V historii měly soukromé týmy zásadní místo. Prosadily by se dnes?

Vám by se rozšíření současného startovního pole nelíbilo? | foto: Scuderia Ferrari

Kdo nesleduje Formuli 1 pouhých pár let, určitě si vzpomene na začátek devadesátých let. Dvacet týmů, čtyřicet pilotů, boje v předkvalifikaci, nečekané výsledky...Ale existovala ještě varianta, za níž musíme ještě o pár desítek let zpátky.

Od počátku F1 existovaly soukromé týmy. Ne každý si totiž mohl dovolit vlastní konstrukci včetně motoru. Výrobci byli schopni dát dohromady více vozů, které si dostatečně movití zákazníci mohli pořídit. Pokud zapátráme v paměti, pak budou na čelních místech zcela určitě soukromé týmy Centro Sud nebo Ecurie National Belge. Ty byly dlouhodobě organizované a dosáhly dokonce některých dílčích úspěchů.

V 70. letech se pak do popředí dostaly další známé stáje, které měly dokonce "na svědomí" start kariéry některých kvalitních pilotů. Zcela určitě sem patřil například Goldie Hexagon Racing Team, kde Paul Michaels s podporou magnáta Johna Goldieho získal začínajícího Johna Watsona a od Bernie Ecclestonea starší Brabham. Toto spřežení několikrát příjemně překvapilo, takže Watson se poté díky značkám Surtees a Penske etabloval natolik dobře, že po něm Ecclestone v roce 1977 sáhl a tentokrát z něj udělal továrního pilota. A když jsme u "malého Napoleona" - v sezóně 1976 po přechodu na motory Alfa Romeo si "pojistil" případné selhání podporou týmu Johna MacDonalda s názvem RAM, protože ten provozoval Brabhamy osazené osvědčenými Cosworthy. Nakonec z toho byla spíš ostuda, protože MacDonald ve finále skončil ve vězení, ale tentokrát v tom byl všemocný Bernie nevinně.

Bernie Ecclestone podporoval soukromé týmy dodávkami "svých" Brabhamů - dokonce dvakrát. | foto: BMW Motorsport

Vzpomenout lze i Roba Walkera, jednoho z dědiců slavné značky Johnnie Walker, který několik let provozoval vlastní tým, v němž sklízeli solidní výsledky Švéd Jo Bonnier a Švýcar Jo Siffert - ten také pro Walkera vyhrál Grand Prix Velké Británie 1968. Walker ale posléze přehodnotil své možnosti a spojil své síly s Johnem Surteesem.

Další soukromé subjekty většinou měly krátkou existenci a někdy byly iniciovány sponzorem nebo obdobným propojením sponzor-pilot. Jedním z nejzvláštnějších seskupení bylo zpočátku trio, později kvarteto finančních makléřů Clarke-Mourdant-Guthrie-Durlacher, podporující Brita Mike Beutlera. Jinou formu představila firma B & S Fabrication. Ta vyráběla různé komponenty pro F1 a za přispění Bretta Lungera dva roky provozovala vlastní tým. A podobných případů bychom našli víc. Nelze vyloučit, že se k některým nejvýraznějším "soukromníkům" vrátíme v podrobnější stati.

ZÁNIK JMÉNEM BALESTRE

První ránu do podobné praxe přineslo pravidlo prosazené tehdejším šéfem FISA Jean-Marie Balestrem. Každý tým musel složit před sezónou finanční vklad a pokud by se neúčastnil všech Grand Prix, tato záloha by propadla. Záměr byl jasný - vytěsnit z F1 náhodné či příležitostné účastníky, což byl příklad třeba jihoafrických pilotů. Ti se pravidelně pokoušeli prosadit v Grand Prix JAR, protože v této zemi se - kromě pokusů ve Velké Británii - jezdil národní šampionát F1. Ale i ten postupně zašel na úbytě. Soukromníci pochopitelně neměli takové možnosti, takže v tomto směru Balestre slavil úspěch.

Balestre výrazně pozměnil tvář F1 | foto: Williams F1 Team

Nástup turbomotorů také znamenal konec éry slavné pohonné jednotky Ford Cosworth, která v jednu chvíli poháněla téměř celé startovní pole. Tím zmizel ze světa relativně levný a dostupný agregát, specializace zvyšovala náklady, takže nové týmy, až na výjimky, neměly dlouhého trvání. Stačí opět zalovit v paměti a podívat se na "cesty nikam" v podání stájí jako Onyx, Forti, Rial, EuroBrun, Zakspeed, Coloni, AGS, Life byly ohraničeny nejvíce pěti lety. 

MĚLY BY VÝZNAM?

Formule 1 už několik sezón pohybuje na hraně existence, takže jsme mohli několikrát číst, že by jako alternativní řešení připadalo v úvahu nasazení třetích vozů těch týmů, které s finančními prostředky nemají problémy. Na jednu stranu by se toto řešení líbilo, na druhou se do hry dostaly dohady, zda by se tím ještě víc neprohloubila týmová spolupráce a závodění by ještě o krok ustoupilo do pozadí.

Zkusme se na to podívat trochu jinak. Představme si soukromý tým, který si prostě koupí hotový vůz. Pomiňme nyní tradiční připomínky, že si stáj nebude konkurovat sama sobě v jiných barvách, ostatně zkusme si projednou namluvit, že značce půjde o profit vozu - třebaže to vypadá jako holá utopie. Soukromý tým by převzal náklady na provoz vozu a poskytl by tolik žádaná místa pro adepty z nižších formulí či jiných kategorií.

I commendatore Ferrari poskytl svůj vůz soukromému týmu | foto: Scuderia Ferrari

VÍTANÁ PŘÍLEŽITOST

Někomu se takové řešení bude zdát nemožné, ve světě tvrdého soupeření a obchodu to tak nejspíš bude. Na druhou stranu by se majitelé F1 měli zamyslet nad tím, jak udělat "jejich" kategorii atraktivnější, méně předvídatelnou, bohatou na překvapení v podobně nečekaných výsledků. Jak se neustále říká, moci téměř se stoprocentní jistotou natipovat výsledky jednotlivých závodů baví stále méně diváků.

Stejně jako soukromé týmy vymizely i nemistrovské závody, dříve rovněž vítaná příležitost vyzkoušet nadějné mládí. V nich se objevil v polovině 70. let jasný důkaz, že i Ferrari - a to za vlády commendatoreho - by mohl kývnout na poskytnutí svého vozu soukromému týmu. O Scuderii Everest zcela určitě budeme rovněž v budoucnu informovat.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 20 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy