Australan, jenž přestupuje k Renaultu, v počáteční fázi sezóny vyhrál dva závody, v Číně a v Monaku. V dalším průběhu měl ale velkou smůlu a mezi piloty v šampionátu skončil až jako šestý. Verstappen se naopak dostal z těžkého začátku a zažil svůj nejúspěšnější rok. Vyhrál v Rakousku a v Mexiku, na pódiu skončil celkem 11 krát a obsadil čtvrtou příčku.
Ricciarda to zpočátku frustrovalo, pak se ale se svým týmovým kolegou přestal srovnávat: "Myslím, že někdy v půlce sezóny jsem se dostal do bodu, kdy už mě statistiky přestaly zajímat. Věděl jsem, že v kvalifikacích zřejmě prohraju, koho to zajímá? Mohl bych skončit s menším množstvím bodů, koho to zajímá?"
"Chci zkrátka dělat to, co můžu, a pokud to bude fungovat, pak to bude fungovat. A když ne, život jde dál. Samozřejmě, že mě to zajímalo, ale u jsem to zkrátka nepovažoval za tu hlavní věc. Hlavou se mi honila spousta dalších věcí. Nepotřeboval jsem si ji plnit dalšími očekáváními. Kdybych odváděl tu svou nejlepší práci, možná bych ho mohl porazit, ale když ne, budiž - budu žít pro to, abych bojoval další den," vypráví Ricciardo.
Po svém vítězství v Monaku již na pódiu neskončil ani jednou. V následujících 15 závodech musel pětkrát odstoupit, spolehlivost ale narušila i ostatní podniky, v nichž byl penalizován na startovním roštu. I ty úspěšné velké ceny z počátku sezóny ale nepovažuje za perfektní.
"Když o tom přemýšlíte, vyhrál jsem dvě ze šesti, ale v ostatních 4 pořád docházelo k nějakým dramatům. V Melbourne jsem dostal penalizaci, ještě než sezona začala, takže jsem už tehdy chtěl prorazit stěnu svým loktem," říká 29letý rodák z Perthu.
"V Bahrajnu můj závod skončil po jednom kole. V Číně jsem vyhrál svým způsobem ve velkém stylu. Pak přišlo Baku - a všichni víme, co se tam přihodilo. V Barceloně jsem dostal smyk za safety carem, poté jsem vyhrál v Monaku. To, jak dobrých bylo těch prvních šest závodů, opravdu zformovalo celý rok. A to šílenství pokračovalo," dodává Ricciardo.