Další změna motorů na obzoru, ty současné si tolik kritiky nezaslouží
Opět se dostáváme do bodu v cyklu pravidel, kdy se myšlenky obracejí k příští pohonné jednotce. Životnost předchozích atmosférických V8 motorů se táhla od roku 2008 až do konce 2013. Osm let se zdá být poměrně slušnou dobou pro konstrukci motoru, proto nyní nadchází čas na přemýšlení o tom, co nahradí dnešní vysoce sofistikované hybridy.
Různé faktory, zejména vypršení současných komerčních dohod na konci roku 2020, určují, že by se příští pohonné jednotky měly objevit v roce 2021. Ty současné přitáhly více negativních ohlasů, než si zaslouží. Ano, jsou složité, ale jejich sofistikace a efektivita by bez složitostí možná nebyla.
Rozhodnutí snížit objem motorů a dostat se zpět na výkon spalovacích motorů díky přeplňování s přidáním podstatné hybridní elektrické schopnosti zrcadlilo většinu z toho, co se děje v automobilovém průmyslu. Zatímco dosažení neuvěřitelné efektivity možná nepřilákalo tolik pozornosti, kolik by mělo, tak si myslím, že si většina fanoušků dobře uvědomuje velké snížení spotřeby benzínu v závodech na úroveň dvou třetin toho, co bylo zapotřebí v roce 2013. Výkonnostní úroveň přitom zůstala zachována.
Kritizuje se toho více. Hodně z toho připadá na nedostatek hlučnosti, což není žádným překvapením vzhledem k tomu, že jde o nízkootáčkový, zmenšený přeplňovaný motor.
Srovnání cen minulých V8 motorů a současných pohonných jednotek
Další stížnosti se soustředily na výdaje za motory. Část z této kritiky je neoprávněná: účty za motory stouply, ale ne ze zřejmých důvodů. V roce 2006 stál V8 motor 300 000 Eur (7,8 mil. Kč), během sezóny jich každé auto využilo osm. Když přidáte nevyhnutelné náklady na podporu včetně inženýrů přítomných na okruhu a dopravy, tak je jasné, že u týmu s dvěma vozy obvyklý účet za motory ve výši 8 - 10 milionů Eur (261 mil. Kč) pokrýval pouze přírůstkové náklady na dodávku a podporu.
Růst cen: automobilky nově přenášejí na zákazníky náklady na vývoj
Cena pohonných jednotek od té doby vzrostla zhruba na 750 000 Eur (19,6 mil. Kč). To je ovšem vyrovnáno faktem, že jezdec může v roce 2017 využít pouze čtyři, a v roce 2018 to klesne na tři kusy. Z tohoto hlediska je cena hardwaru pohonné jednotky pro závodní sezónu velmi podobná ceně V8 motorů. Ale náklady na dodávku pohonných jednotek jsou i přes spolupráci jejich dodavatelů, kteří na popud FIA snížili své původně nasmlouvaný ceny o několik milionů, stále nad bývalými V8 motory.
Abychom pochopili proč, musíme přijmout to, že se obchodní model změnil a že automobilky už nechtějí samy hradit veškeré náklady na vývoj v rámci svých vlastních týmů a dodávat zákazníkům jen za přírůstkové náklady. Podle nového způsobu přenášejí část nákladů na vývoj současných motorů dále. Zdá se, že výše toho se mezi výrobci liší, a k přesným číslům se dá těžko dojít, ale pravidla pro rok 2018 stanovují cenu na 12 milionů Eur (313 mil. Kč). To je částka, která se opět blíží přírůstkovým nákladům.
Bude cena příští rok po dalším snížení stále příliš vysoká?
To opět vypadá na obrovskou sumu, ale F1 není levným sportem a pro středně-velký tým to představuje kolem 10 až 12 % rozpočtu. Pohonná jednotka zahrnuje velkou část celkového balíku a osobně si nemyslím, že by tato cena byla úplně nerozumná.
Ke konci 90. let se náš účet za motory u Benettonu pohyboval kolem 17 milionů liber (488 mil. Kč) a ke konci sezóny jsme dostali ještě nedoplatek, jelikož jsme překročili dohodnutý počet testovacích kilometrů. Samozřejmě, že v té době jsme mohli využívat jeden motor v pátek, dva v sobotu a další v neděli - situace, k níž by se už nikdo nechtěl vrátit. Nicméně věci zasazuje do souvislostí.
Jak by měla vypadat pohonná jednotka pro sezónu 2021?
Myslím, že je důležité, abychom zachovali hybridní složku. Nejenže je relevantní pro silniční vozy, ale také nám pomáhá udržet si určitou pozici v konstrukci elektrických strojů, úložišť energie a ve vysoce výkonové elektronice stejně jako ve strategiích, které vyžaduje management energie.
Nedávno jsem byl potěšen při rozhovoru s jedním inženýrem Jaguaru, který pracuje na jejich novém voze I-PACE, když připustil, kolik je toho jejich program Formule E naučil o simulaci řízení energie.
A není pochyb o tom, že okamžitý elektrický kroutící moment při všech rychlostech motoru ve spojení s velmi působivým poměrem výkonu ke hmotnosti moderních spalovacích motorů poskytuje to nejlepší řešení pro vysoce výkonné vozy.
I když je jednotku motorgenerátoru (MGU-H) spojenou s turbodmychadlem těžké ovládnout, tak ohromným způsobem přispívá k výkonu a efektivitě F1 motoru. Žel pro silniční vozy není tak relevantní jako zbytek systému, jelikož je navržena pro rekuperaci určité energie zmařené ve formě tepla v motoru, jenž funguje při plné zátěži. Jen velmi málo motorů mimo závodní okruhy funguje výrazně delší dobu při plném plynu. Proto jak je známo, nemusí přežít do příští generace F1 motorů.
Současné vozy mají vysoký přítlak, ale ne dostatek výkonu
I když je 900 a více koní, které produkují současné 1,6litrové motory v kvalifikaci, působivých, tak se moderní F1 vozy kvůli své sofistikovanosti a zejména kvůli aerodynamice generující vysoký přítlak zdají nedostatečně výkonné.
Věřím, že bychom si měli za cíl stanovit vyšší výkon, i když by to mělo jít na vrub zvýšenému průtoku nebo dokonce rekuperaci energie na přední nápravě.
Bylo by hezké si myslet, že dokážeme snížit hmotnost motorů, nevyhnutelným faktem ale je to, že hybridní pohonná jednotka bude vždycky těžší než konvenční motor.
Ať už přijde jakékoliv řešení, tak věřím, že nezahodíme technologii, která je v srdci F1, a že nový důraz na zábavu ukáže, jak je tato technologie po všech stránkách senzační.