Absolutně nejrychlejší zastávku v monackém knížectví předvedl Red Bull v 38. kole závodu, když Ricciarda odbavil za 2,60 sekundy. U jeho týmového kolegy to už tak dobře rakouské stáji nešlo, ani jednou se nedostala pod 3,7 s.
Velmi dobré výkony podali mechanici Mercedesu, kteří Hamiltona v 46. kole přezuli za 2,61 s a Bottase o 13 kol dříve za 2,65 s. Pokud jde o konzistenci, tak své soupeře dnes jasně předčili.
Čtvrtá nejrychlejší zastávka byla k vidění u Williamsu, který Massu v 38. kole zdržel jen 2,74 s. Zbylé si však za rámeček nedají, ani jedna netrvala méně než 3,5 sekundy.
Pátá příčka patří Toro Rosso, jež dnes výtečného Sainze přezulo v 37. kole za 2,75 s, zastávka Kvjata byla jen o něco málo delší.
Většina jezdců do Velké ceny Monaka startovala na ultra-měkké směsi, pouze piloti Sauberu zvolili o něco pomalejší, ale trvanlivější super-měkkou.
Devět z 15 klasifikovaných jezdců si vystačilo s jednozastávkovou strategií, čtveřice závodníků do boxů zamířila čtyřikrát, piloti Force Indie se tam objevili třikrát.
Dnes v závodě fungovalo spíše přeskočení (tzv. overcut), tedy setrvání na dráze déle než soupeř mířící do boxů, než podseknutí, což bylo dáno nízkým opotřebením pneumatik v nejpomalejší velké ceně roku. Touto strategií si pomohl Ricciardo k pódiu a Vettel k vítězství.
Nejdelší stint na super-měkké směsi předvedl Pérez, na ultra-měkké zvládl Wehrlein dokonce 56 z celkových 78 kol, tedy 71,8 % závodu.
Zajímavostí bylo překonání loňského nejrychlejšího času závodu už v 2. kole, ten byl nakonec pokořen Pérezem o více než tři sekundy.