V letošní sezóně nám přibyl jeden výrobce motorů - do Formule 1 se vrátila Honda a navázala exkluzivní spolupráci s McLarenem. Kromě ní v této vrcholné sérii motorsportu dále působí Ferrari, které kromě svého továrního týmu pohání Saubery a Manory - ty ovšem pouze s loňskou specifikací. Dominantní Mercedes má vlastní tým a 3 zákazníky: Force Indii, Lotus a Williams. A Renault pohonné jednotky dodává Red Bullu a Toro Rosso.
Základní součásti pohonných jednotek se dělí na 6 kategorií: motor s vnitřním spalováním (ICE), turbodmychadlo (TC), motorgenerátor pro rekuperaci kinetické energie (MGU-K), motorgenerátor pro rekuperaci tepelné energie (MGU-H), baterie (ES) a řídicí elektronika (CE). Z každé součástí pravidla povolovala využít 4 kusy na jezdce, každý další navíc byl trestán přičtením míst na startovním roštu.
Jak je z přehledu vidět, nejhůře na tom byli piloti Hondy - Alonso s Buttonem, kteří dohromady spotřebovali 23 motorů, 23 turbodmychadel i 23 motorgenerátorů pro rekuperaci tepelné energie. Za nimi pak skončili piloti Red Bullu a Toro Rosso, kteří se také potýkali s velkou nespolehlivostí a nedostatečným výkonem Renaultu.
Nejlépe na tom naopak byli pilot Ferrari, i když u továrního týmu a Manoru občas také museli snést nějaký ten trest za díl navíc (u Sauberu vše v limitu), a vzorný byl Mercedes: žádný z jeho zákazníků nemusel nasadit sáhnout po pátých dílech nad rámec pravidel. Williams, Force India a Lotus dokonce celý ročník o 19 závodech absolvovali pouze se třemi sadami baterií.