Představení Austrálie: Sezóna 2015 začíná, co nás čeká v Melbourne?

Ferrari v Melbourne | foto: Scuderia Ferrari

Po dlouhém čekání je před námí úvodní závod sezóny 2015. Co můžeme očekávat od městského okruhu v Melbourne a jaké technické výzvy staví před týmy a jezdce?

Letošní sezóna je druhou po zavedení nových hybridních V6 pohonných jednotek. Týmy s nimi již po loňských problémech mají rozsáhlé zkušenosti, trápí se pouze McLaren s Hondou, která se do F1 po 6 letech vrací.

Oproti minulému roku se na start postaví pouze 10 týmů: Caterham zkrachoval, Marussia jen tak tak přežila. Do Austrálie přivezla upravený loňský vůz, aby splňoval technická pravidla pro rok 2015, je ale otázkou, zda vyjede a zda se kvalifikuje do závodu.

Technická pravidla nově definují špičku nosu, pilot musí být chráněn vyššími zylonovými panely po  stranách kokpitu, minimální hmotnost vozu (s jezdcem, bez paliva) byla navýšena z 691 na 702 kg, týmy si musí vystačit pouze se 4 pohonnými jednotkami pro každý vůz a u převodovek již nemohou měnit fyzické komponenty v průběhu jejich šestizávodního cyklu (loni mohli pětkrát) ani změnit převodové poměry v průběhu sezóny.

Zítra se můžeme těšit na debut čtyř nových pilotů - Roberta Merhiho (Manor), Felipeho Nasra (Sauber), Carlose Sainze (Toro Rosso) a nejmladšího Maxe Verstappena (Toro Rosso).

Nyní se pojďme podívat na dočasnou městskou trať v Melbourne. Na té se během roku nezávodí, proto bývá zpočátku hodně znečištěna a kluzká, což se v průběhu víkendu zlepšuje. Velká cena Austrálie se pojede na 58 kol (307,574 km), z nichž jedno měří 5303 m.

V neděli 15. března 2015 se bude v Albert Parku startovat o hodinu dříve než loni - v 16 hod (v 6 hod našeho času), před západem slunce, což může snížit viditelnost a v klesajících teplotách zhoršit fungování pneumatik.


Mapka okruhu v Melbourne s vyznačenými DRS zónami (podklad: Formula1.com)

Na okruhu se nachází celkem 16 zatáček - 10 pravotočivých, 6 levotočivých - a jezdí se ve směru hodinových ručiček. Většina z nich je pomalá až středně-rychlá (viz úvodní či poslední dvě), nejrychlejší jsou číslo 11. a 12. Nejdelší úsek projížděný na plný plyn měří 843 m.

FIA opět stanovila dvě vzájemně závislé DRS zóny: první začíná 30 metrů za poslední zatáčkou okruhu, druhá 32 m za zatáčkou č. 2. Obě sdílejí stejné místo detekce, jež se nachází 13 m před zatáčkou č. 14.

Vozy jsou v Melbourne nastavovány na vysoký přítlak. Obrubníky zde nepředstavují problém, piloti průjezd přes ně musí kvůli dosažení rychlého času využívat. Hrbolatost dráhy dosahuje středního stupně.

 

Pohonné jednotky
Protože si piloti letos musí vystačit se čtyřmi motory na celou sezónu, která by měla obsahovat o jeden závod více (osud Velká ceny Německa je ale stále nejistý), součástky musí být schopny absolvovat o 1000 km více než minulý rok, což představuje nárůst 33 %.

Během zimy probíhal usilovný vývoj, během kterého například Renault dosáhl 5% zvýšení efektivity v celé škále otáček. Ze stejného množství paliva, které je omezeno na 100 kg na závod, tedy dokáže dostat více výkonu. Francouzský výrobce se chlubí také tím, že z MGU-H nyní získává o 25 % více energie než minulý rok.


Loňský vítěz Velké ceny Austrálie Nico Rosberg (foto: Mercedes AMG F1 Team)

Po nátlaku Ferrari a Renaultu FIA v lednu povolila vývoj pohonných jednotek i v průběhu sezóny (32 žetonů, tj. 48 % motoru), což se Hondy týká jen částečně (k dispozici má po homologaci pouze průměr z nevyužitých žetonů na začátku sezóny ostatními výrobci).

Okruh v Albert Parku je jedním z nejnáročnějších pro motor s vnitřním spalováním (ICE) kvůli krátkým dávkám akcelerace mezi zatáčkami. Vozy během kola 10krát prudce zrychlují ze 150 km/h na 300 km/h za méně než 3 sekundy. Motor přitom točí 9 - 13 tisíc ot/min.

Většina zatáček se jezdí na první až třetí rychlostní stupeň, proto je důležitá dobrá trakce a odezva motoru. Turbo musí být správně zkalibrováno (ovladatelné), aby piloti nepozorovali žádné odezvy po zmáčknutí pedálu. Na výjezdu ze zatáček je roztáčeno na 100 tisíc ot/min.

MGU-K je vystavováno střední zátěži, časté brzdění poskytuje dostatek příležitostí pro rekuperaci energie (přibližně 15 % kola). Klíčovými body pro rekuperaci energie jsou zatáčky 3 a 4 s nejdelším časem na brzdě.

Nejefektivnějším místem pro sběr energie prostřednictvím MGU-H je dlouhá rovinka podél boxů, kde je ICE plně zatížen. Tepelná energie se dá také rekuperovat v zatáčkách 10 a 11 a při krátkých dávkách akcelerace. Může jít zpět do ICE, aby se snížily nároky na startovní množství benzínu. Podobně jako turbo musí být i MGU-H správně zkalibrováno pro efektivní poskytování výkonu na výjezdu ze zatáček a získávání klíčových desetinek. Správné namapování pohonné jednotky s ohledem na poskytování výkonu může zlepšit časy na kolo o několik desetin.

Na plný plyn se jede 55 % okruhu, tj. 55 % závodu se pojede na limitu průtoku paliva (100 kg/h) a bude se rekuperovat co nejvíce tepelné energie. Úbytek 10 kg paliva odpovídá zrychlení o 0,34 s na kolo. Nároky na spotřebu jsou v Austrálii druhé nejvyšší v celém seriálu, kvůli pravidlům ale nepřesahuje 1,7 kg/kolo.


Údaje o brzdění v Albert Parku (zdroj: Brembo)

 

Pirelli letos upravilo loňské konstrukce tak, aby došlo k rovnoměrnější distribuci tepla i degradaci. I letos bychom se měli dočkat pestrých strategií o 2 - 3 zastávkách (při dvouzastávkové strategii v kolech 17 - 20 a 40 - 45).

Italský dodavatel volí pro Melbourne stejně jako minulý rok měkkou (žlutá barva) a středně-tvrdou (bílá barva) směs, která by mohla být až o 1,5 sekundy na kolo pomalejší. Nejvíce zatěžovanou je levá zadní guma, pro dobrou výkonnost jsou v Melbourne klíčové brzdění a akcelerace. Volba je méně konzervativní vzhledem ke zrychlení vozů a vyššímu výkonu pohonných jednotek - při testech v Barceloně byly až o 2,5 sekundy rychlejší.

Mnohem více zde dostávají zabrat brzdy. Podle společnosti Brembo na nich piloti během kola stráví na devíti místech až 18 % času a průměrné zpomalení dosahuje 4 G. Během velké ceny vyprodukují vůz při brzdění energii 258 kWh, jezdec namačká 64 322 kg.

Nejdelší brzdění na ně čeká před zatáčkou č. 3: z rychlosti 313 km/h musí na 122 metrech za 2,64 sekundy zpomalit na 91 km/h. Na pedál přitom vyvíjejí za přetížení 4,6 G tlak 140 kg a výkon brzd dosahuje 2081 kW.


Průjezd okruhem z pohledu Lewise Hamiltona (zdroj: Youtube.com)

Boxová ulička v Melbourne je jednou z nejkratších v šampionátu - měří 280 m, ztráta v čase na kolo za průjezd boxy se zastávkou činí 21 s. Loni jsme zde zaznamenali 34 zastávek, vítěz stavěl ve 12. a 38. kole.

Rekord v závodě zde drží Michael Schumacher (Ferrari), jenž v roce 2004 prolétl jedno kolo za 1:24,125. Loni zde byl v průběhu velké ceny nejrychlejší Nico Rosberg (Mercedes) s časem 1:32,478. V kvalifikaci ovlivněné deštěm předvedl nejlepší část v její úvodní části Daniel Ricciardo (Red Bull) - 1:30,775 min.

 

 

Údaje z roku 2014

Časy:
- P1: 1:31,840 (Alonso)
- P2: 1:29,625 (Hamilton)
- P3: 1:29,375 (Rosberg)

- Q1: 1:30,775 (Ricciardo)
- Q2: 1:42,264 (Rosberg)
- Q3: 1:44,231 (Hamilton)

- max. rychlost: 320,3 km/h (Rosberg v 3. tréninku)

Přes 540 fotografií z loňského závodního víkendu v Austrálii hledejte zde.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 9 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy