Okruh poblíž druhého největšího města Spojených arabských emirátů měří 5 554 metrů, což při 55 kolech, která čekají na vítěze nedělní velké ceny a nejspíše i mistra světa, představuje celkovou vzdálenost 305,355 km.
Letos se v ní bude udílet dvojnásobné množství bodů (tj. pro vítěze 50 bodů), což některé týmy povede k riskantnějším strategiím. Bitva o titul mezi Hamiltonem a Rosbergem je stále otevřená, blíže má k němu ale první jmenovaný - k dobru má totiž 17 bodů.
Povrch dráhy je relativně hladký, proto zde nedochází k vysoké degradaci pneumatik. Vítr na něj občas navane písek z blízkého okolí, proto se přilnavost povrchu během víkendu rychle vyvíjí. Velká cena Abú Zabí se jezdí v 17 hodin místního času při západu slunce: začíná se za světla a končí za tmy.
Pro týmy to představuje zajímavou výzvu: mění se vyvážení kvůli klesajícím teplotám asfaltu a pneumatik. Například během 1. a 3. tréninku dosahuje teplota dráhy 40 °C, ve 2. tréninku, v kvalifikaci a v závodě jen 30 °C, což je třeba brát úvahu při práci na nastavení.
Trať je svým charakterem (množství pomalých (4 pod 100 km/h) a středně-rychlých zatáček, pouze tři rychlé (2., 3., 20.)) podobná Hungaroringu, obsahuje však dvě dlouhé rovinky.
Dvanáct zatáček je levotočivých, pouze devět pravotočivých, jezdí se proti směru hodinových ručiček. Dlouhé rovinky zakončené prudkými zatáčkami (č. 8 a 11). Některé z nich (např. č. 9, 16 a 17) jsou záludné, protože jsou opačně klopené - pilotům v nich občas ustřelí záď jejich monopostů.
Druhá část trati se vyznačuje sérií pomalejších technických zatáček, které přispějí k průměrné rychlosti 193 km/h - dle tohoto údaje jde o třetí nejpomalejší trať letošní sezóny. Průměrná rychlost v zatáčkách dosahuje 105 km/h.
Mapa okruhu v Abú Zabí (zdroj: FIA)
Šestici zatáček s rychlostí průjezdu pod 100 km/h, pět nad 250 km/h. Na čtyřech rovinkách vozy přesáhnou 275 km/h, nejvíce na před zatáčkou č. 8 - 308 km/h (bez DRS), letos kolem 340 km/h s DRS. Součet úhlů všech zatáček zde činí 1000 °, což je pod průměrem okruhů letošní sezóny.
59 % času jednoho kola se jede na plný plyn, nejrychleji vozy projíždějí čtvrtou (280 km/h), nejpomaleji sedmou zatáčkou (60 km/h). 1233 metrů dlouhou rovinku mezi zatáčkami č. 7 a 8 piloti s plynem na podlaze urazí za 14 sekund.
Týmy zde v nastavení volí vysoký aerodynamický přítlakem (8/10): na zadním křídle se blíží monackému maximu. Nastavení předního křídla určuje zatáčka č. 2 vyžadující nejvyšší přítlak na přední části při průjezdu kola. Cílem je zamezit nedotáčivosti ve vysoké rychlosti.
V zatáčkách č. 8/9 a v posledním sektoru je pro dosažení dobrého času na kolo jezdit agresivně přes obrubníky. Nově byly vyšší oranžové obrubníky nainstalovány v zatáčkách č. 5, 6, 12, 13, 14, 18 a 19, minulý rok byly pouze v šikaně 8/9. Týmy proto musí volit kompromis v nastavení pro dobrou trakci při jejich průjezdu (měkčí zavěšení) a na druhou stranu pro prudké změny směru (tužší zavěšení), např. mezi 11. - 13. zákrutou.
Předjíždění by měly usnadnit dvě nezávislé DRS zóny nacházející se těsně za sebou na zadních rovinkách mezi 7. - 11. zatáčkou. První z nich je umístěna na dlouhou rovinku mezi zatáčkami číslo sedm a osm, piloti svá křídla budou moci v prvním případě otevírat 390 m za zatáčkou č. 7, ve druhém ve vrcholu zatáčky č. 10.
Předpověď počasí na víkend (zdroj: Formula1.com)
Časové odstupy se budou měřit 40 m před zatáčkou č. 7 a 50 m za zatáčkou č. 9. Druhá DRS zóna bude následovat hned po první - od vrcholu zatáčky č. 10 až po brzdění do trojice pomalejších zatáček 11 - 13. Detekce pro tuto zónu bude probíhat 50 m za zatáčkou č. 9.
Nároky na pohonnou jednotku jsou průměrné (1 - nejsnazší, 5 - nejnáročnější):
- motor s vnitřním spalováním (ICE): 4
- MGU-K: 4
- MGU-H: 3
- spotřeba paliva: 4
- baterie: 3
- rekuperace energie (ERS): 3
Požadavky na výkon jsou kvůli dvěma dlouhým rovinkám poměrně vysoké, množství pomalých až středně-rychlých zatáček je však snižují. Průměrná rychlost v posledním sektoru klesá na 160 km/h a většina zatáček se projíždí na druhý či třetí rychlostní stupeň. Zde je zapotřebí dobré ovladatelnosti i odezvy pro krátké dávkování výkonu.
V Melbourne museli podle Renaultu například piloti na konci rovinek povolovat plyn, aby šetřili palivem a výkonem baterií. V průběhu sezóny ale došlo k zlepšení efektivity a nyní dokážou výrobci pomocí MGU-K a MGU-H rekuperovat dostatečné množství energie, aby se tomu mohli vyhnout. Jezdci tedy budou mít sešlápnutý plyn po celou dobu. Francouzský výrobce zvýšil svou efektivitu mezi prvním a posledním závodem letošní sezóny o 5 %.
Horko a nedostatek vlhkosti v Abú Zabí mohou způsobovat velmi destruktivní jev, tzv. klepání (knocking), který se občas objevuje u přeplňovaných motorů. Někdy je označován jako "detonace" - jde o abnormální spálení paliva a směsi vzduchu. Klepání pochází ze zvuku, který je vytvářen vyšším tlakem ve válci a který vede k rezonování pístů, ojnice a ložisek. Výrobci ho můžou zvládnout načasováním zapalování a vstřikování paliva.
Protože jde o poslední závod sezóny, pravidla umožňují opět použít všechny části, které byly dříve vyjmuty v parc fermé. Týmy součástky využití do jejich posledního limitu, protože letos již nebudou zapotřebí.
Telemetrie z loňského průjezdu okruhem (zdroj: Team Caterham F1/Renault Sport F1)
Pro závod bylo loni zapotřebí mít natankováno 160 kg paliva, přičemž v každém kole ho vozy spotřebovaly kvůli start-stop povaze okruhu v posledním sektoru jedno z nejvyšších normovaných množství na jedno kolo v celé sezóně - kolem 2,75 kg (71 l/100 km). Letos si po změně pravidel musí všichni vystačit s maximálně 100 kg. Spotřeba 10 kg se v čase na kolo projevuje teoreticky zrychlením o nadprůměrné 0,4 sec.
Okruh Jas Marina je pro brzdy náročný, vyžadují však velmi dobré chlazení. Brzdí se na 13 místech, z toho na čtyřech prudce. Na brzdovém pedálu piloti tráví 18 % času jednoho okruhu. Nejnáročnější je nájezd do zatáčky č. 8, kde musí vozy zpomalit na 133 metrech za 2,58 sekundy o 264 km/h. Během přetížení 5,09 G na pedál podle společnosti Brembo vyvinou tlak 129 kg, výkon brzd dosahuje 2 026 kW. Podrobné údaje o brzdění do všech zatáček najdete zde.
Pirelli do Abú Zabí poprvé přiveze super-měkké a měkké pneumatiky, s nimiž jsme se již setkali v Monaku, v Kanadě, v Rakousku, v Německu a v Singapuru - to vše byly podniky, kdy někteří piloti jeli na tři zastávky. Týmům, které se budou pokoušet o delší jízdy, pomůžou klesající teploty během západu slunce.
Po aktivaci DRS jsou vertikálně dost zatěžovány pneumatiky (na každou přes 800 kg), což vede k zahřívání jejich povrchu na dlouhé rovince. Očekává se však, že většina pojede na dvě zastávky (start na super-měkké s přezutím na měkkou v 12. a v 32. kole).
Loni si někteří vystačili i s jedinou zastávkou, protože na okruhu se i přes dlouhé rovinky s DRS zónami předjíždí dost obtížně. Své by o tom mohl vyprávět Fernando Alonso, který zde přišel v roce 2010 o titul, když se zasekl za pomalejším Lotusem Vitalije Petrova (tehdy ještě bez DRS).
Historická pravděpodobnost výjezdu safety caru v závodě činí 40 %. Časová ztráta z průjezdu 358 metrů dlouhou boxovou uličkou oproti normálnímu kolu činí 22 sekund. Zvláštností je výjezd z boxů tunelem pod tratí. Z prvního místa na roštu to je do první zatáčky 300 m.
Závodní rekord drží Sebastian Vettel, který v roce 2009 ujel kolo zajel za 1:40,279 min. Loni zde byl nejrychlejší Fernando Alonso s časem 1:43,434, v kvalifikaci Mark Webber (1:39,957 min).
Údaje z roku 2013
Nejrychlejší časy:
- 1. trénink: 1:44,241 (Grosjean)
- 2. trénink: 1:41,335 (Vettel)
- 3. trénink: 1:41,349 (Vettel)
- rozdíl mezi 3. a 1. tréninkem: 2,892 s
- Q1: 1:40,693 (Hamilton)
- Q2: 1:40,473 (Rosberg)
- Q3: 1:39,957 (Webber)
- rozdíl P1 - Q3: 2,655 s
- rozdíl Q1 - Q3: 0,736 s
- pódium: 1. Vettel, 2. Webber (+ 30,8 s), 3. Rosberg (+ 33,6 s)
- nejrychlejší kolo závodu: 1:43,434 (Alonso)
- vítězná strategie: 2 zastávky (ve 14. a v 37. kole)
- celkový počet zastávek: 41
- max. rychlost: 320,4 km/h (Massa)
Přes 520 fotografií z loňského závodního víkendu v Abú Zabí najdete zde.
Jak jsou na tom piloti před posledním závodem s použitými součástmi svých pohonných jednotek: zde.