Okleštěna byla aerodynamika zúžením předního křídla (na každé straně o 7,5 cm), zmizelo spodní zadní křídlo a o 2 cm se zmenšila výška toho horního. Už není možné foukat z výfuků přímo na podlahu, jediná koncovka musí končit uprostřed v zadní části vozu. Celkový přítlak po těchto změnách poklesl přibližně o 20 %, týmům se však daří dělat velké pokroky v jeho získávání zpět.
Vozy budou také poháněné novými 1,6litrovým V6 turbomotory s přímým vstřikováním paliva a s pokročilejšími systémy pro rekuperaci energie (ERS), které budou moci krom kinetické energie při brzdění moci čerpat i z teplené energie výfukových plynů.
Na dočasné městské trati se během roku nezávodí, proto bývá zpočátku hodně znečištěna a kluzká, což se v průběhu víkendu zlepšuje. Velká cena Austrálie čítá 58 kol (307,574 km), z nichž jedno měří 5303 m.
Mapka okruhu v Melbourne s vyznačenými DRS zónami (podklad: Formula1.com)
V neděli 16. března se bude v Albert Parku startovat v 17 hod před západem slunce, což může snížit viditelnost a v klesajících teplotách zhoršit fungování pneumatik. Na okruhu se nachází celkem 16 zatáček - 10 pravotočivých, 6 levotočivých - a jezdí se ve směru hodinových ručiček. Většina z nich je pomalá až středně-rychlá (viz úvodní či poslední dvě), nejrychlejší jsou číslo 11. a 12. Nejdelší úsek projížděný na plný plyn měří 843 m.
FIA opět stanovila stejně jako minulý rokdvě vzájemně závislé DRS zóny: první začíná 762 metrů před poslední zatáčkou okruhu, druhá hned za první šikanou, 510 m před zatáčkou č. 3. Obě sdílejí stejné místo detekce, jež se nachází 13 m před zatáčkou č. 14.
Mezera mezi horní klapkou a spodním profilem zadního křídla se nyní může po aktivaci DRS zvětšit až na 7,5 cm místo loňských 5 cm, efekt systému pro redukci přítlaku proto bude agresivnější.
Vozy jsou v Melbourne nastavovány na vysoký přítlak, požadavky na chlazení sice kvůli novým pohonným jednotkám stouply minimálně o pětinu, přesto jsou hodncony jako průměrné. Obrubníky zde nepředstavují problém. Hrbolatost dráhy dosahuje středního stupně.
Předpověď počasí na víkend: pro závod déšť
(zdroj: formula1.com)
Jezdci mají letos k dispozici pouze pět pohonných jednotek na sezónu. Renault náročnost okruhu v Melbourne z pohledu motorů hodnotí takto (1 - nejlehčí, 5 - nejobtížnější):
- interní spalovací motor: 4
- MGU-K: 3
- MGU-H: 3
- baterie: 3
- spotřeba paliva: 5
- rekuperace energie: 4.
Frekvence pomalých zatáček klade důraz na správnou odezvu motoru v nízkých otáčkách. V nájezdu do nich musí být brzdění motorem efektivní, aby zpomalovalo vůz a ulevovalo brzdám, zatímco turbo a MGU-H bude zatíženo na výjezdu z nich, aby nedocházelo k prodlevám v odezvě.
Klíčové je poskytnou jezdci výkon, když ho potřebuje, a dobrou ovladatelnost. Jezdci plynovým pedálem kvůli nadbytku krouticího momentu nových hybridních pohonných jednotek již primárně neovládají otevíraní škrticí klapky, ale spíše dávkování krouticího momentu.
Prudké rozjezdy mezi pomalými zatáčkami vedou k vysoké zátěži interního spalovacího motoru (ICE), na druhou stranu ale také dávají MGU-H šanci rekuperovat energii z výfuků, což bude v Melbourne kvůli spotřebě paliva, která zde byla loni druhá nejvyšší, obzvlášť důležité.
Týmy by rády startovaly s co nejnižším množstvím, letos však budou mít v nádrži na začátku všichni 100 kg paliva (+ něco navíc pro dojezdové kolo) kvůli tomu, aby dosáhly co nejnižšího času na absolvování závodu.
Proto se budou soustředit na co největší rekuperaci energie z brzd (MGU-K) a z výfuků (MGU-H), aby baterie byla stále nabitá a energie mohla být využívána co nejefektivněji. Úbytek 10 kg paliva odpovídá zrychlení o 0,34 s na kolo, spotřeba kvůli pravidlům dosahuje 1,7 kg/kolo.
Red Bull na videu vysvětluje letošní technické změny (zdroj: Red Bull Racing)
Na plný plyn by se mělo letos jet 61 % kola. Jestliže loni zde KERS poskytoval výhodu v podobě o 3 desetiny na kolo rychlejších časů, letos je výpadek MGU-K mnohem vážnější (až 1,5 sekundy na kolo) - vůz poháněný pouze interním spalovacím motorem tak zůstává v podstatě nekonkurenceschopným.
Jak je na tom před prvním závodním víkendem Renault, který měl v předsezónních testech se svými motory největší problémy? "Našim cílem je umožnit týmům co nejvíce ježdění s maximálním množstvím výkonu a ovladatelností.
Stále se máme hodně co učit, ale s našimi týmy jsme zvládli celý závodní víkend, což nám poskytlo spoustu informací o tom, jak přistoupit k závodu a ke kvalifikaci. Nezakrýváme fakt, že to nebude jednoduché, ale jsme na cestě zpět s naším plánem ozdravění a Melbourne v něm bude představovat další fázi," uvádí výrobce motorů zásobující Caterham, Lotus, Red Bull a Toro Rosso.
Vozy budou letos využívat novou osmirychlostní převodovku, která je v Melbourne zatěžována průměrně. Fixní poměry musí stáje nahlásit předem pro všech 19 závodů sezóny 2014, pouze letos je budou moci jednou změnit.
Telemetrie z loňského průjezdu okruhu v Albert Parku (zdroj: Team Caterham F1/Renault Sport F1)
Pirelli letos upravilo směsi i konstrukce tak, aby odpovídaly vyššímu krouticímu momentu nových motorů a vydržely o něco více kol než v loňském roce. I letos bychom se měli dočkat pestrých strategií o 2 - 3 zastávkách (při dvouzastávkové strategii v kolech 17 - 20 a 40 - 45).
Italský dodavatel volí pro Melbourne měkkou (žlutá barva) a středně-tvrdou (bílá barva) směs, která byla v testech o více než 1,2 sekundy na kolo pomalejší. Nejvíce zatěžovanou je levá zadní guma, pro dobrou výkonnost jsou v Melbourne klíčové brzdění a akcelerace.
Mnohem více zde dostávají zabrat brzdy, jejich výrobci hlásí středně-vysoké opotřebení, nároky na chlazení jsou však nízké/střední. Na devíti místech se brzdí celkově 15 % (loni 10 %) času jednoho kola.
Vysoké zatížením brzd se týká i nového elektronického systému brake by wire, který rozděluje brzdný účinek mezi motorgenerátor MGU-K a samotné brzdy (hydraulické spojení od hlavního válce k třmenu je v záloze, bude fungovat pouze v případě jeho selhání). Výhodou tvrdého brzdění je možnost rekuperovat energii, která by jinak byla změřena.
Nejprudší brzdění čeká podle společnosti Brembo na piloty před zatáčkou č. 1 (loni č. 3): z rychlosti 304 km/hod musí na 92 metrech za 1,75 sekundy zpomalit na 135 km/hod. Na pedál přitom vyvíjejí za přetížení 5,78 G tlak 148 kg a výkon brzd zde dle společnosti Brembo dosahuje 3004 kW. Údaje o brzdění v ostatních zatáčkách najdete zde.
Průjezd okruhu z pohledu Lewise Hamiltona (zdroj: Youtube.com)
Safety car se v závodě objeví průměrně 1,7 krát, pravděpodobnost jeho výjezdu je 60%. Boxová ulička v Melbourne je jednou z nejkratších v šampionátu - měří 280 m, ztráta v čase na kolo za průjezd boxy se zastávkou činí 21 s. Loni jsme zde zaznamenali 53 zastávek (průměrně 2,4 na pilota), ta nejrychlejší trvala 2,1 s.
Rekord v závodě zde drží Michael Schumacher (Ferrari), jenž v roce 2004 prolétl jedno kolo za 1:24,125 min. Loni zde byl v průběhu velké ceny nejrychlejší Kimi Räikkönen (Lotus) s časem 1:29,274 min poté, co o den dříve ovládl kvalifikaci Sebastian Vettel (Red Bull), jenž po dešti zvládl na osychající dráze kolo za 1:27,407 min.
Informace o jezdeckých sestavách týmů najdete v tomto článku. V Austrálii se těšíme na debut tří nových pilotů - Marcuse Ericssona (Caterham), Daniila Kvjata (Toro Rosso), Kevina Magnussena (McLaren) - a na návrat Kamuje Kobajašiho (Caterham).
Údaje z roku 2013
Časy:
- P1: 1:27,211 (Vettel)
- P2: 1:25,908 (Vettel)
- P3: 1:26,929 (Grosjean)
- Q1: 1:43,380 (Rosberg)
- Q2: 1:36,194 (Rosberg)
- Q3: 1:27,407 (Vettel)
- max. rychlost: 313 km/h (Hamilton)
Přes 500 fotografií z loňského závodního víkendu v Austrálii hledejte zde.