V 11. kole Velké ceny Číny jsme se dočkali něčeho, o čem jsme si mysleli, že k tomu už nikdy nedojde. K souboji Lewise Hamiltona se slavným Schumacherem. Lewis totiž do Formule 1 vtrhnul těsně po odchodu Schumiho.
Oba se v úvodním dešti rozhodli hned stavět a přezout na přechodné pneumatiky. Po nich jezdili na šestém a sedmém místě, přičemž britský pilot ztrácel na německou legendu, která léta dominovala závodům, osm vteřin. Ztrátu rychle odmazal a ve 14. kole to poprvé zkusil na konci dlouhé rovinky. Michael se dobře bránil. O dvě kola později však už byl na mladšího soupeře, jenž se dostal na vnitřní stranu, krátký.
Do cíle dojel Hamilton druhý za svým týmovým kolegou, zatímco Schumacher se postupně propadal a musel se spokojit až s 10. místem. Podobně jako Hamilton jej předjel také Sebastian Vettel, kterého někteří označují jako nového Schumachera, i Felipe Massa - jeho bývalý chráněnec.
Michael se proti těmto mladíkům trochu trápil, zdaleka však nepředváděl onu zarputilost, kterou jsme u něj mohli pozorovat před odchodem do krátkého důchodu. Samozřejmě, že nyní nemá nejrychlejší auto. Jenže Nico Rosberg - další mladý Němec - s identickým vozem ukazuje, že to jde o něco lépe. V závodě chvíli vedl a dotáhl to až na bednu, na které se nakonec radoval s Buttonem a Hamiltonem.
Těžko tudíž Schumachera omlouvat. V úvodu učinil špatné strategické rozhodnutí (podobně jako ostatní piloti, kteří hned jeli do boxů pro intermediálky), jenže ani potom nejezdil dostatečně rychle. Pomalejší než týmový kolega byl i ve všech 16 částech, jež předcházely závodům (3 x trénink, kvalifikace). Rosberg se naopak v závodech nikdy nechyběl mezi pěti nejrychlejšími. Comeback tedy vůbec nevychází.
Na fotografy se však usmívá a popírá jakékoliv frustrace. Věří mu Ecclestone a marketingově prohlašuje, že bude opět vítězit. Management mercedesu se ho zastává při jakékoliv příležitosti - včera Norbert Haug dokonce prohlásil, že v Austrálii mohl vyhrát, pročež mi na chvíli připomněl Václava Čtvrtka. Nicméně věřím, že začínají přemýšlet, zda v může být konkurenceschopný jako dříve ve světě, kde rozhodují bleskové reflexy, jež s léty přirozeně slábnou.
Byly doby, kdy si Schumacher věřil, že je nejlepší. Sebedůvěra poháněla jeho akce, čišela z manévrů na trati. Většina jeho soupeřů uznávala jeho prvotřídnost - pouze Mika Häkkinen s Fernandem Alonsem jej dokázali porazit. Mnohé se změnilo, tohle už zkrátka neplatí.
Dokládá to jen zážitek z tiskové pozávodní konference s nejrychlejšími třemi piloty, kdy se Hamiltona jeden z čínský novinářů zeptal, jaké to bylo předjet Schumachera - dostal zajímavou odpověď. "Jenson říká: 'Mluv pravdu!'" odvětil Lewis. "Bylo to stejně vzrušující jako předjetí kteréhokoliv jiného pilota." Což nesvědčí o hlubokém respektu, jaký kdysi k Schumacherovi mívali soupeři.
Lance Armstrong či Tiger Woods náležitě odůvodnili svůj návrat bojem o nejvyšší příčky. Armstrong dojel loni v Tour de France na pódiu, zatímco Woods vybojoval na golfovém turnaji Masters na počátku měsíce čtvrté místo. Pro příklady nemusíme však daleko - Dominik Hašek včera po 21 letech mohl znovu slavit titul s hokejovými Pardubicemi. Jak jsem Schumacherovi kdysi kvůli jeho dominanci a manévrům nepřál, tak mu nyní fandím - je mi ho líto. Žel stárneme všichni, F1 se za ta léta posunula a forma je, zdá se, pryč. Podle Guardianu by proto nebylo překvapením, kdyby se Schumi z Formule 1 vypoklonkoval mnohem dříve, než mu vyprší kontrakt.