Verstappen debutoval v roce 1994, když zaskočil za J. J. Lehta, jenž se vážně zranil a do kokpitu F1 se již nikdy nevrátil. V týmu Benetton a s Michaelem Schumacherem, jako týmovým kolegou se prosadit nedokázal. Od té doby startoval v týmech, které na pozice nejvyšší mohly jen těžko pomýšlet.
Přesto dokázal za své působení v týmech Benetton, Arrows, Tyrell, Stewart a Minardi získat 17 mistrovských bodů a dvakrát vystoupil v cíli na pódium.
Heinz-Harald Frentzen debutoval ve Formuli 1 taktéž v roce 1994, ale s týmem Sauber. První nabídku od stáje Williams odmítnul a zůstal u švýcarské stáje, ale podruhé si již něco takového nedovolil.
Frentzenovi se však v britské stáji příliš nedařilo a nedokázal vystoupit ze stínu Jacquese Villeneuva. Poté, kdy tým přišel o tovární motory Renault pro další sezonu, výsledky německého pilota neplnily očekávání zaměstnavatele a v roce 1999 se objevil v kokpitu stáje Jordan. V jeho barvách bojoval do posledních závodů o titul mistra světa sezony 2000, ale po problémech týmu v dalším roce a poklesu výkonnosti byl Frentzen v podvečer domácí GP Německa ze stáje vyhozen. Angažmá mu nabídl Alain Prost, když se opačným směrem vydal nespokojený Jean Alesi.
V začátku roku 2002 však tým Prost zkrachoval a HHF získal sedačku na poslední chvíli v týmu Arrows, který však v polovině sezony následoval stáj Prost se stejným údělem. V letošním roce se opět vrátil k Sauberu, tedy týmu, u kterého debutoval. Frentzen vyhrál 3 závody, vystoupil 17krát na pódium a připsal si 168 bodů.
David Coulthard debutoval s týmem Williams také v roce 1994 a o rok později získal své první vítězství při GP Argentiny. Po třetím místě v Poháru jezdců na konci sezony 1995 se však stěhoval k McLarenu, v jehož službách působí dodnes. Od roku 1996 byl týmovým kolegou Fina Häkkinena a od loňského roku dalšího Fina Raikkonena.
Přestože se mu nepodařilo získat titul mistra světa, především díky technickým problémům vozů, ale i dominanci Miky Häkkinena, dokázal, že jeho místo v týmu je oprávněné. Jeho nejlepší sezonou byl rok 2001. Dvakrát zvítězil a na pódiu stanul celkem 10krát. Celkem Skot vyhrál 13 závodů, získal 12 Pole position a v závodě zajel 18krát nejrychlejší kolo. Získal 425 mistrovských bodů.