Na začátku devadesátých let byl Michael Schumacher spolu s Frentzenem a Wendlingerem pod záštitou Mercedesu a spolupracovali s Gerdem Krämerem.
Nedlouho poté, co vysvětlil okolnosti debutu německé hvězdy při GP Belgie 1991 s Jordanem Peter Sauber, přidal se i Krämer.
„Eddie Jordan tenkrát hledal náhradníka za Gachota a zeptal se mne na můj názor ohledně Schumachera. Okamžitě jsem mu řekl, že nemusí mít žádné obavy ani o vůz, ani o výsledek.“
Později se ukázalo, že přestup ze sportovních prototypů do F1 zvládl Michael bravurně a bez nejmenších problémů. Po několika letech si musel šéf McLarenu Ron Dennis s trochou nadsázky rvát vlasy z hlavy.
„Nevěřím tomu, že by se Schumacher mohl přizpůsobit Formuli 1 tak rychle,“ měl tehdy odpovědět Dennis na žádost Mercedesu o přizvání začínajícího jezdce k testům McLarenu.
Po Schumacherovi sáhl okamžitě po Belgii Benetton a po dvou titulech se rozhoupal i McLaren. „Ale před sezonou 1996 mu připravilo Ferrari smlouvu snů, a to byl definitivní konec možnosti vidět Schumachera spolu s Mercedesem,“ uvedl Krämer.