Válka FOCA-FISA V. (F1 na pokraji propasti)

Vítejte v posledním dějství dramatu, které měnilo na počátku 80. let tvář F1 | foto: Renault Sport F1

V minulém, už hodně vzdáleném pokračování, jsme opustili Formuli 1 po nepovedené Grand Prix Španělska 1980. Nešlo ani tak o to, jak závod dopadl, ale o rostoucí krizi, která hrozila zahubit celý šampionát.

Přestřelka kolem „pirátského“ závodu ještě doznívala, ale to už se před týmy objevil nový problém. FOCA totiž označila rozhodnutí FIA za zvůli a odmítla do konečného vyřešení technických otázek pustit své týmy na trať. Balestemu tak zůstaly v zásobě Ferrari, Renault, Alfa Romeo a „polepšená“ Osella. Tedy všehovšudy sedm aut – případně osm, kdyby Alfa opět povolala do zbraně Brambillu na třetím voze. Z toho by docela určitě Francouzi při své Grand Prix nebyli odvázaní, proto Balestre hledá východisko. Navrhuje sloučení startovního pole F1 a F2, což by vedlo buď ke znehodnocení celého šampionátu nebo ještě většímu paskvilu, než jakým byl předchozí závod. 

V Laussane se na počátku června koná z popudu firem GoodYear a Phillip Morris další setkání znesvářených stran. V sídle evropské centrály tabákového  koncernu dojde poněkud překvapivě ke schválení jedenáctibodové dohody mezi FISA a FOCA. To je od vzniku FISA vůbec poprvé, kdy se podařilo odsouhlasit všechny body a dosáhnout jejich akceptování z obou stran. Snad to bylo tím, že Balestre na jednání nebyl přítomen, zastupuje ho generální tajemník FISA Yvon Leon, dále jsou tu předseda ACCUS Tom Binford, Novozélanďan Ron Frost a Joachim Springer reprezentující neměcký AvD. Za FOCA jsou přítomni Ecclestone a Mosley. Situace je zachráněna především díky dohodě o zákazu těsnících lišt v dvouletém horizontu, rychlost monopostů má být eliminována zmenšením objemu pneumatik. FOCA se zavázala zaplatit pokuty za piloty, kteří se nezúčastnili briefingů, takže před Grand Prix Francie se zdá být nastolen křehký mír. Balestre však zdůrazňuje, že na říjnovém zasedání FIA je ještě potřeba odhlasovat některé další body smlouvy. Zda to Ecclestone přehlédl, nebo si byl jist svou věcí, případně nepovažoval zmíněné body za důležité, nevíme, každopádně sebevědomě všem delegátům FISA na celém světě poslal teletext, v němž označil dohodu mezi FISA a FOCA za „hotovou věc“. Výsledkem byl Balestrův hněvivý výbuch: obvinil sekretáře FOCA Maxe Mosleye ze zamýšleného úniku informací, protože dle jeho názoru měli delegáti mít alespoň týden na posouzení dohody. Balestre navíc řekl, že dle jeho názoru neměl být obsah jednání vůbec zveřejněn. To nutně vyvolává otázku, jak potom chtěl dosáhnout ratifikace tohoto přechodného období ze strany výkonného výboru FISA? Mosley se bránil, že mu zveřejnění informací nemohl nikdo zakázat, protože FOCA pořád byla součástí výboru.

Týden po zasedání v Laussane si Balestre smluvil schůzku s vedoucími členy FISA, na níž s výjimkou RAC a Brazilského autoklubu ostatní pořadatelé potvrdili účast v šampionátu FIA – jen ACCUS zatím váhal s podporou. Organizátoři Grand Prix z Francie, Německa, Holandska, Itálie a Rakouska dokonce oznámili, že jsou ochotni závod konat i v případě, že by se jej nezúčastnily týmy FOCA, v tom případě by závodní pole doplnili vozy F2. Jinými slovy, kdyby se Asociace konstruktérů chtěla "trhnout", se zmíněnými promotéry rozhodně nemohla počítat.

Alan Jones vyhrál první Grand Prix po problematickém Španělsku - na stupních vítězů s piloty Ligieru Pironim a Laffitem | foto: Williams F1 Team

Balestre se chvíli cítil silný v kramflecích. Na jeho straně bylo minimálně 12 organizátorů Grand Prix, což představovalo dostatečný počet pro konání šampionátu. Po krachu španělské Grand Prix už to však tak růžově nevypadalo - tento precedens naznačil, že požehnání FIA pro pořádání závodů není nezbytné a Ecclestone se záhy vytasil s osobními smlouvami s pořadateli většiny závodů, jejichž zrušení by mělo nemalé právní důsledky. Clive Blossom (RAC) navíc společně s prezidentem FIA hrabětem Metternichem připustili, že Balestre plně nedodržuje laussanskou dohodu, čímž vážně ohrožuje budoucnost mezinárodních motoristických podniků. Bylo nad slunce jasné, že obě strany budou opět muset usednout k jednacímu stolu. Stalo se tak 23. června 1980 - zástupci týmů se setkávají v Londýně se špičkami FOCA a všichni začínají úmorné rokování už zdaleka ne jenom o technických sporných bodech, ale vůbec o zachování samotné F1. Debaty se přelévají do druhého dne a zdá se, že není síly, která by s jednou či druhou stranou hnula.

Pak ale nastává zásadní zlom. Z Maranella přichází zpráva, že Ferrari v otázce těsnicích lišt bude rovněž pro jejich zachování minimálně po dobu dvou let (lhůta schválená po změně pravidel). Renault proti tomu nemá námitek, pro něj tento bod není prioritou. Okamžitě letí dálnopis k Balestremu, který potvrzuje jednání s FOCA v Le Castellet, a protože v tuto chvíli nutně potřebuje, aby francouzská Grand Prix proběhla bez zádrhelů, povoluje uhrazení sporných pokut za neúčast pilotů na povinných schůzkách v Monacu a Belgii, jehož vyrovnání se chopí FOCA. FISA ihned po přípisu částek na účet uvolní zablokované licence. Kamióny s vybavením týmů, doposud nečinně stojících před továrními halami, vyrážejí jak nejrychleji mohou do Southamptonu a odtud na jih Francie do dějiště další Grand Prix.

V areálu okruhu Paul Ricard se pak sešli Ecclestone, Mosley a Chapman za FOCA, dále byli přitomni Carlo Chitti (Alfa Romeo), Marco Piccinini (Ferrari), Gérard Larrousse (Renault) a Gérard Ducarouge (Ligier). Balestre (FISA) měl dále podporu Huschke fon Hansteina, Paula Frère a novináře Gérarda „Jabby“ Crombaca. Někteří se setkali už na letišti v Heathrow a přetřásali balíček návrhů, mezi nimiž byl pětiletý odklad zákazů těsnících lišt kompenzovaný zmenšením pneumatik, dále zástupci blízcí FOCA žádali větší vliv na přípravě pravidel. V komisi FISA – jak sami říkali - šlo o větší stabilitu, proto k Ecclestoneovu překvapení výsledek setkání vyzněl, že Balestre jeho podmínky v duchu buď-anebo vcelku přijal. FOCA žádala okamžité ratifikování jejich návrhů, Balestre však před podpisem prosadil výjimku; některé body měly být definitivně schváleny až na říjnovém zasedání FIA.

GoodYear míchá kartami

Na schůzce technické komise FISA s výrobci pneumatik, konané po britské Grand Prix, však vystupuje Michelin a vznáší zásadní námitku. Francouzská pneumatikářská firma není spokojena s dohodou uzavřenou na Paul Ricardu, podle níž se mají vyrábět menší pneumatiky, aby se nemusely rušit těsnicí lišty. FOCA je tím „šokována“, protože dle jejího vyjádření měla za to, že zmíněná dohoda byla odsouhlasena oběma výrobci pneumatik (Michelin, GoodYear). Přerušené jednání s Michelinem hraje do karet Balestremu, bleskově označuje schůzku pořádanou rámci GP Francie v Paul Ricardu za neplatnou. FIA poté definitivně zamítá odvolání FOCA a klasifikuje GP Španělska za „pirátský“ závod bez nároku na mistrovské body. Všichni piloti, mezi nimi i dva adepti na titul šampiona F1 Jones a Piquet, byli za účast v Grand Prix Španělska pokutováni další částkou ve výši 3000 $.

Good Year značně změnil dočasný poměr sil v F1 (na snímku Reutemann a Patrese) | foto: Williams F1 Team

Výkonný výbor FISA rovněž připustil možné odvolání Grand Prix USA ve Watkins Glen kvůli dlouhodobé kritice bezpečnostních opatření a kvality trati. Mezitím se rozhořel i spor mezi oběma pneumatikářskými giganty: Američané Francouze obvinili, že maří rozhovory o úpravě pneumatik a tím brání vyřešení celé situace. Z Akronu (sídlo GoodYear) se nechal navíc slyšel šéf společnosti Leo Mehl, že pneumatikářská firma oficiálně ukončí své působení v F1 ke 4. prosinci 1980 z důvodů dlouhodobého odkládání rozumného řešení napjaté situace. V té chvíli se ale ještě věřilo, že se okolnosti vyjasní a "DobrýRok" své rozhodnutí vezme zpět.

Budeme mít vlastní mistrovství!

Sezóna 1980 tedy dospěla do svého závěru, a pokud Ecclestone "nezlobil", bylo to údajně proto, že téměř do poslední chvíle měl v šampionátu své želízko v ohni – Piquet při své druhé kompletní sezóně snaživě bojoval o titul. Jak ale motory vychladly, dvojice Mosley-Ecclestone nejspíš usoudila, že odkladem zákazu těsnicích lišt vlastně jen oddálila nevyhnutelné. A upřímně řečeno, tato technická pomůcka byla jen pečlivě zvolenou záminkou, jíž mohlo nahradit cokoli jiného. Což se také stalo – v srpnu Balestre zveřejňuje další plány FISA, v nichž figuruje i snaha o převzetí odpovědnosti za finanční stav F1 a přerozdělování „prize money“. Balestre hodlá eliminovat Ecclestoneovu rozpínavost zejména v oblasti požadovaných poplatků pětiletými kontrakty s pořadateli s garantovanou stálou cenou. Kongres FIA pořádaný 8. října 1980 v Paříži některé návrhy přijal, v něčem dal za pravdu dvojici Mosley-Ecclestone, což odborníci hodnotili jako mistrný strategický tah, který měl později přinést FISA patřičnou výhodu. Jenže Ecclestone už toho měl za sebou více než dost a podle toho také reagoval. Promptně označil Balestreho požadavky za ultimatum, v čemž ho podpořil Frank Williams, který se odmítl podřídit výmyslům suchých byrokratů, kterým „… v žilách nekoluje ani kapka Castrolu R!“ Aby ale nedělal jen vznosné narážky, připomněl dramatický spor formule CART a USAC a varoval, aby to s F1 nedopadlo podobně. Po tomto prvním zkřížení zbraní se jasně vyprofilovaly obě strany, zejména FOCA administrativně posílila, protože Balestreho plány na redistribuci finančních odměn vyústily u těch týmů, které do té doby působily u FOCA jako „tichý společník“¨, k oficiálnímu přimknutí k Asociaci.

Ecclestone pak v listopadu vytáhl z rukávu svého osvědčeného – a mírně potrhaného – žolíka. Nepotřebuje FISA, obejde se klidně i bez FIA. Na papíře se objevila Světová federace motorsportu (World Federation of Motor Sport, WFMS), organizace na obchodní bázi, která bude pořádat vlastní šampionát F1. Za účasti týmů Williams, Brabham, Lotus, Tyrrell, McLaren, ATS, Arrows, March, Ensign, Fittipaldi a Theodore. Místa konání závodů byla de facto shodná se současným šampionátem, na konci listopadu Ecclestone prohlásil, že World Professional Drivers Championship má zajištěný rozpočet ve výši 10 milionů dolarů. Těsnicí lišty budou povoleny do roku 1985, požadované zpomalení vozů a jejich lepší ovladatelnost měla být vyřešena snížením objemu pneumatik na cca 400 litrů (tedy kola menší zhruba o 25 %), omezit se měla půdorysná plocha o nějakých 2,5 m2 a se svou trochou do mlýna přispěl i tvůrce slavného Cosworthu – ostatně celé mistrovství bylo koncipováno tak, aby nešlo o nic jiného než šampionát Fordů a elegantní likvidaci turbomotorů. Nuže Keith Duckworth navrhl omezení průtoku paliva na hodnotu 50 m3/s, což by de facto vyřadilo ze hry dvanáctiválce a turbomotory.

Sejdeme se u soudu!

Zdálo se, že F1 zvoní umíráček. FISA mohla počítat s týmy Ferrari, Renault, Alfa Romeo, Osella, Ligier (díky zainteresování skupiny PSA, čímž se podílníkem stáje stala automobilka Talbot) a Toleman, který nehodlal začít svou kariéru v F1 na té problematické straně. Pokud by rebelové nasadili do všech avizovaných týmů dva vozy, byl by poměr 22:12 (možná 22:15, protože první tři týmy FISA by byly ochotny startovat se třemi monoposty). Ecclestone tak měl zdánlivě navrch, jenže záhy se ukázalo, že z jeho strany šlo o kamufláž či zbožné přání. Prakticky žádný z pořadatelů nepotvrdil zájem o pořádání závodu šampionátu WMFS bez požehnání FIA. Co ale bylo hlavní, chyběla podpora strategických sponzorů. Ani americké firmy, zvyklé čas od času hazardovat, nechtěly jít do tak pochybného podniku. Pak už přišla jen rána z milosti – GoodYear, obhospodařující ještě v roce 1980 dodávky pro většinu týmů F1, skutečně po předchozím varování potvrdil oficiální odchod z F1. Ve hře zůstal jen Michelin a po jeho boku navrátivští se firma Pirelli – tato značka se naposledy objevila v F1 v roce 1958! Z tohoto rozložení sil vyplývá, že týmy WMFS by mohly jezdit leda tak po ráfcích, protože Michelin by „trucpodnik“ rozhodně nezásoboval a Pirelli nemělo vůbec žádné zkušenosti.

V dobách, kdy se náš příběh odehrává, Ecclestone vládl nezměrnou mocí a Dennis se teprve chystal na skutečnou kariéru v F1 | foto: Hoch Zwei

Balestre také neustoupil, opět pohrozil přísnými tresty komukoliv, kdo se zúčastní nějakého podniku, který nebude mít záštitu FIA. Jaksi mimochodem ještě podal žalobu na FOCA pro nactiutrhání jeho osoby a zástupců FISA, na což reagovaly týmy věrné FOCA telegramem, kde značně tvrdými výrazy častují prezidenta FISA. Kladou mu za vinu, že nenaslouchal hlasům všech stájí, preferenci Francouzů, najmě pak Renaultu, že se postaral o obrovské výkupné pro Prosta, aby mohl od McLarenu přejít k Renaultu, kde se má stát mistrem světa, ba dokonce ho viní z odchodu GoodYearu z F1. Balestre však prokazuje aspoň dílčí projev snahy se smířit: protože se oněch 11 týmů pod hlavičkou FOCA nepřihlásilo k šampionátu v předem dané lhůtě, nereagovaly ani na prodloužený termín a tudíž by neměly v šampionátu 1981 startovat, posouvá se termín přihlášek na 30. leden. Tím vypadává z kalendáře F1 Grand Prix Argentiny, plánovaná na 13. leden.

Jenže ani Ecclestone nelenil a přesunul spor na civilně-právní úroveň. Mosley uspěl 17. prosince 1980 u londýnského soudu s žalobou, podle níž se FISA dopustila porušení existujících smluv mezi FOCA a pořadateli – pokud by Balestre & spol. dále zasahovali do finančních aktivit FOCA, ručili by vlastním jměním za případné ztráty, nebo ještě hůř, mohli by skončit ve vězení. Tento protitah sice změnil poměr sil, ale nic nevyřešil. Bylo evidentní, že pokud se má zachránit F1, je třeba kompromisu, nikoli tvrdohlavého setrvávání na vlastních zájmech. Několik dalších jednání FISA-FOCA jasně ukázalo, že jde o patové akce.

Ferrari spasil F1 – už podruhé

Patriarcha italské stáje, tehdy dvaaosmdesátiletý commendatore Enzo Ferrari, nakonec prokázal, že jeho zkušenosti a moudrost mají vliv a sílu. Na sklonku ledna pozval do Maranella všechny zástupce týmů, FISA i FOCA, jenom uražený Balestre zůstal v Paříži – nelíbilo se mu, že si někdo dovoluje vstupovat do „jeho“ jednání. Po třinácti hodinách bylo jasné, že šampionát lze zachránit. Byl položen základní kámen k „dohodě o svornosti“ nebo též Concordské dohodě (FIA sídlila na Place de la Concorde, což v překladu znamená Náměstí Svornosti, odtud onen dvojaký význam). Na schůzce bylo jasné, že Balestre neuspěje se snahou bojkotovat Grand Prix USA v Long Beach, zejména kvůli aktivitám Renaultu a jeho dceřinné společnosti America Motors, majících na závodě komerční zájem. Ecclestone zase musí odpískat Grand Prix JAR, kterou FISA přesouvá na dubnový termín. Námitky Bernieho, že pořadatelé už mají všechno nasmlouváno včetně vytištěných plakátů a zajištěných sponzorů FIA vůbec nezajímá; tehdejšímu bossovi Brabhamu vysvětlí, že pokud mocí mermo chce svou equipu do Kyalami vyslat, nechť tak učiní, ale ať nepočítá s tím, že by za tento závod byly body. Nakonec se v JAR jede a už týden po jednání v Maranellu, ale bez Ferrari, Alfy Romeo, Renaultu, Oselly a Ligieru – a pochopitelně i bez bodů.

Balestre mezitím probírá obsáhlý fascikl vážící 1,2 kilogramu a čítající 980 stran se závěrečnými ustanoveními z Maranella (podle sídla Ferrariho zvaný též "modenský protokol") a shromažďuje vyjádření od jednotlivých týmů, týkající se zmíněné schůzky. Prakticky celý únor bude trvat jeho prostudování, na což byla vytvořena speciální komise FISA. Hlavní myšlenku bychom mohli shrnout do tří bodů: FISA bude bezvýhradně uznávaným orgánem kompetentním k tvorbě řádů F1 a jejich kontrole, FOCA bude mít na starosti finanční otázku šampionátu, jako úlitbu nebude dále trvat na existenci těsnicích lišt.

V sídle Ferrari se opět jednou rozhodlo o budoucnosti F1 | foto: Archiv AutoRoad.cz

Je spíše úsměvným připomenutím, že někteří členové FOCA běhali v Kyalami s tričky s nápisem „Balestře, polib mi prdel“, to už patřilo ke koloritu doby a všeobecnému škorpení. FISA si ještě neodpustila rýpnutí, týkající se prosincového sporu, který pro FOCA Mosley vyhrál v Londýně: „FISA vzala na vědomí kompromisní návrh konstruktérů FOCA. Bohužel zjistila, že dokument obsahuje jisté body smluv uzavřené FOCA s pořadateli, které považuje londýnský soudní dvůr ze strany FISA za nedovolené vměšování. Z tohoto důvodu nemůže výkonný výbor FISA navrhovaný dokument prostudovat, než FOCA dosáhne takové změny rozsudku, která by dávala FISA volnost jednání.“ Řekněte sami, zda není právní jazyk náležitě květnatý. V době, kdy FISA zmíněné prohlášení vydala, FOCA dlí v JAR a pořádá svůj vyvzdorovaný závod. Až 14. února 1981 se konečně objevuje oficiální prohlášení, že právní zástupci obou stran došli k možnému řešení. Pokud půjde vše jak má, do osmi dnů dojde ke sjednocení.

Poslední kapitola? Nebo nová předehra?

A pak přichází 23. únor 1981 a na stolech leží Accord de principe, přípravné prohlášení, které avizuje vydání finálního dokumentu na začátku března s definitivním upřesněním kompetencí. Napětí stoupá, protože nikdo vlastně neví, jaká budou pravidla a podle čeho se mají vozy na sezónu, doslova bušící na dveře, připravovat.

Historické datum nadchází 5. března 1981, kdy je po obsáhlém a zdánlivě nekonečném jednání osmi právníků definitivně stvrzena Convention de la Concorde. Připomeňme si její hlavní body, které se staly klíčovými pro záchranu F1:

◙ FOCA uznává sportovní pravomoc FISA nad světovým šampionátem.

◙ FOCA ustoupí od všech soudních procesů proti FISA a zaplatí podíl soudních výdajů ve výši cca 500 000 francouzských franků

◙ V rukou FOCA zůstává kontrola finanční stránky šampionátu, s výjimkou práv televizních přenosů, které však FISA může v jednotlivých případech postoupit FOCA

◙ FISA vytvoří speciální komisi, která se bude zabývat problémy (i technickými) F1. V ní budou zastoupeni i konstruktéři.

◙ FOCA uznává platnost nových předpisů Formule 1, které v roce 1980 schválil kongres FIA (zákaz těsnicích lišt, menší pneumatiky, zvýšení hmotnosti, zesílení přídě monopostů).

Že už první závody ročníku 1981 přinášely dohady (zejména týkající se technických fíglů, které obcházely předpis nahrazující zákaz těsnících lišt a pravidlo o světlé výšce monopostu F1 mající hodnotu 6 mm), že už v roce 1982 nesmiřitelní sokové zastupující FISA a FOCA, tedy pánové Balestre a Ecclestone ruku v ruce vyrazili na zteč proti právům pilotů a že nakonec některé věci dopadly zcela jinak, než bylo původně zamýšleno, není velkým překvapením. Pro F1 v tuto chvíli bylo zásadní, že skončil dlouhotrvající boj o moc, který ji mohl zahubit nebo jí dát takovou podobu, která by se závoděním moc společného neměla. Z dnešního pohledu je těžké soudit, co se mělo udělat jinak, lépe nebo zda by bylo lepší něco zcela vynechat. Spor FISA a FOCA je jednou ze zásadních kapitol historie F1, natolik důležitý, že jsme se rozhodli vám ho přiblížit detailněji, než to bývá obvyklé.

Předchozí díly:
1. Válka FOCA - FISA I.
2. Napětí narůstá
3. Balestre zahajuje útok
4. Otevřená válka

Zároveň přijměte omluvu, že jste na poslední díl museli čekat déle, snad vám jeho obsah tuto nepříjemnost vynahradí. Pokud čtenáři projeví zájem, rádi pro ně připravíme i materiál, týkající se následného sporu, tentokrát FOCA + FISA versus Piloti F1.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 4 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy