1957 Francie: Argentinský hattrick

4. GP Francie
Rouen Les Essarts
7. července 1957

Celý seriál formule 1 tak čekal dlouhých šest měsíců na další podnik konaný v Rouenu při příležitosti Grand Prix Francie. Mohlo by se zdát, že taková doba přiláká do země galského kohouta spoustu účastníků, ale opak byl pravdou. Na startu se sešlo dohromady jen patnáct jezdců. Chyběla například silná dvojka Vanwallu, Stirling Moss a Tony Brooks. Moss onemocněl zánětem dutin a týmový kolega Brooks se zotavoval ze zranění, které si přivodil v Le Mans. Na jejich místo dosadil Tony Vandervell angličany Stuarta Lewis-Evanse a utečence z BRM, Roye Salvadoriho. Jezdecké pole se skládalo i z jediného amerického nováčka. Byl jím Herbert McKay-Fraser na BRM. Bohužel Američan zahynul o týden později v Remeši při závodě F2.

Fangio zajel v tréninku nejrychlejší čas a podle práva se postavil na pole-position, druhému maserati patřící Behrovi náležela druhá pozice. Ten po mávnutí francouzské národní vlajky nejlépe zareagoval a chudé startovní pole dovedl z kopce dolů do ostré vracečky. Nedlouho potom zužitkoval sílu motoru Lancia-Ferrari Luigi Musso a v prostoru startu a cíle byl již na čele sledovaný Behrou, Fangiem, Collinsem, Schellem a McKay-Fraserem, který měl velmi rychlý start. Ve druhém kole Fangio úspěšně zaútočil na Behru, v následujícím překonal Mussa a vyrazil za obhajobou dalšího titulu.

Ron Flockhart na BRM se štěstím unikl těžkému zranění, když havaroval ve vysoké rychlosti. O štěstí již nemohl mluvit jeho vůz, který byl naprosto zdemolován. Jean Behra stále čekal na své první vítězství v rámci mistrovství světa, několikrát velmi často vévodil startovnímu poli, ale do cíle jej nikdy úspěšně nedovedl. Ani ve Francii, kdy v polovině prvního kola ztratil první pozici, se nerýsovalo prvenství, nýbrž jen paběrkování bodů. Behru předjel i Collins a nakonec Hawthorn. Do šachovnicového praporku se již na pořadí nic neměnilo a Fangio bral potřetí maximální počet bodů za vítězství.

foto: www.f1-facts.com