1954 Německo: Smrt v Adenau

Nejlépe se na domácí závod připravil Mercedes, který poskytnul vozy Fangiovi, Klingovi, Herrmannovi a předválečné hvězdě Mercedesu, Herrmanu Langovi. Aby se zajistil co nejlepší výhled na nespočetné zatáčky „zeleného pekla“, na modelu W196 byla u Fangia a Klinga odstraněna proudnicová karosérie.

Farina v Německu nebyl přítomen – léčil se z dalšího zranění, které utrpěl za volantem závodního vozu. Prázdné místo v kokpitu zaplnil Piero Taruffi po boku Gonzalese a Hawthorna. Stirling Moss si opět závodil pod křídly týmu Maserati, jeho týmovými kolegy byli Onofre Marimon, Luigi Villoresi a Roberto Mieres.

Onofre Marimon v průběhu měsíců strávených vedle Fangia vyrostl v nadějného závodníka, který miloval legraci a rozdával úsměvy na potkání. K Fangiovi však choval velkou úctu, což jeho učitele přivádělo do rozpaků, protože nevěděl zda pro něj má být otcem či přítelem.

V tréninku vyjel Fangio na trať zajet nejlepší čas, jenž určoval postavení v nedělním závodě. V úseku Adenau měl na dohled Marimona a viděl, jak jeho Maserati drželo čistý styl při průjezdu rychlými zatáčkami. Oba dva se blížili k poměrně snadné zatáčce Adenau. Fangio měl v plánu zrychlit a Marimona při předjetí pozdravit. Z hrůzou však zjistil, že Marimon před zatáčkou nezpomalil, naopak to vypadalo, že ještě zrychlil. „Co to Onofre dělá? Snad to ještě zvládne, zatáčka není nejhorší,“ vzpomínal Fangio na své myšlenky za volantem. Ale strašlivý sen pokračoval dál a Fangio mohl vidět, jak Maserati jeho přítele vyjelo z tratě, převrátilo se a letělo dál vzduchem.

I přes hrůzně vypadající havárii zůstával Fangio klidným, viděl už spoustu takových havárii a většinou se jezdcům nic vážného nestalo. Chtěl prudce zastavit, ale ve zpětném zrcátku spatřil další tři jedoucí vozy a raději jel dál, než by riskoval další havárii. Za pár minut dorazil Fangio do depa a spolu s Gonzalesem běželi k místu nehody. Na místě bylo pár německých diváků, kteří Marimona vyprostili z vozu. Gonzales s Fangiem již nemohli nic dělat, jejich přítel měl od nárazu na volant rozdrcený hrudník. Nad tělem byl skloněný kněz, který odříkával modlitbu...

Toho dne ti dva již na trať nevyjeli. Druhý den se konal závod a Gonzales na něj po probděné noci dorazil celý bledý. Fangio jej marně přemlouval, aby nestartoval. Ke spokojenosti německých fanoušků se do čela dostal Fangio následovaný Mossem. Jenže Brit brzy odstoupil a jeho pozici převzal Gonzales. Třetí již Lang nezvládl vůz a vyjel mimo trať, zatímco Ferrari zavolalo Gonzalese do depa předat vůz Hawthornovi.

Rázem byl Kling druhý, který startoval z posledního místa. Němec nedbal na Neubaurovi signály z depa a Fangia v 17. kole předjel. Ve chvíli své největší slávy přišla porucha předního zavěšení kola. Kling zastavil před mechaniky a z vozu vystoupil. Nemělo smysl posílat jej zpět do závodu a tak se kolem depa Mercedesu nahrnul dav lidí. Energický Alfred Neubauer všechny svým tělem a signálními vlajkami v ruce s křikem hnal pryč.

Závod vyhrál Fangio před Hawthornem a Trintignantem na Ferrari. Po dojezdu se ale žádné oslavy nekonaly. Všichni truchlili nad Marimonovou ztrátou a radost z triumfu přebily slzy smutku.