1951 Španělsko: Fangio mistrem

Ferrari přijíždělo do Španělska s vyrovnaným skórem v počtu vítězství, Alfa Romeo i Ferrari si rozdělili všech šest Grand Prix v poměru 3:3. Čtyři vozy Enza Ferrariho se dostavily na závěrečný podnik. Stejný počet měl i tým Alfa Romeo. Ta výrazně vylepšila model 159M a snížila spotřebu na 1 galon na 2.5 km.

Scuderia Ferrari rozhodla použít pro závod 16ti-palcové pneumatiky, ale později se ukázalo, jak špatná a katastrofální volba to byla. Pneumatiky sice lépe přenášely sílu motoru na vozovku, jenže rychle se opotřebovávaly a doslova trhaly na kusy.

Předek Ascariho vozu byl pro lepší identifikaci natřen na modro, Villoresi dostal stříbrnou a Gonzales se honosil žlutým bleskem přes „čumák“ Ferrari. Piero Taruffi měl k dispozici vítězný model ze Silverstonu. Tři piloti měli šanci stát se mistrem světa. Stejně jako v předešlém roce byl rozhodujícím závodem poslední podnik ročníku. Fangio (28 bodů) vedl v průběžném pořadí před Ascarim (25 bodů). Pět bodů ztrácel Gonzales a i on měl reálnou možnost slavit zisk titulu.

Ascari získal v kvalifikaci pole-position a nic nenasvědčovalo blížícímu se problému s pneumatikami. Ital dominoval a svým nejlepším časem byl o 1.2 vteřiny rychlejší než druhý Fangio. Na startu Ascari udržel vedení, jeho týmový kolega Gonzales se ho v průběhu jednoho kola držel v závěsu. Pak se začal propadat a předjeli jej Farina, Fangio a Bonetto. Fangio na nic nečekal a rychle využil příležitosti, předjel Farinu a ve čtvrtém kole byl v závěsu za Ascarim. V tu chvíli Argentinec zpozoroval létající kousky gumy z pneumatiky Ascariho vozu. Nesměl čekat na Italovo zaváhání, ale rychle jednat. Ještě ve stejném kole Itala předjel a od té chvíle začal celému poli odjíždět. Před sebe již nikoho nepustil. O další dvě kola se začínaly nad Ferrariho stájí stahovat mračna. První stojící vůz v depu patřil Taruffimu, v dalším kole to byl Villoresi a o dvě kola později i Ascari. Jediný Gonzales startoval s pneumatikami z předešlého závodu, ale i u něj se projevily problémy s drolící se gumou. 16ti-palcové si nechal vyměnit za 17-ti a než to samé provedl i Ascari, ještě dvakrát zastavil v depu. Fangio v patřičně dobré náladě držel vedoucí pozici, kterou již nepřepustil a získal svůj první titul mistra světa a poslední pro Alfu Romeo. Druhý Gonzales se po závodě nechal slyšet: „Jsem spokojený s druhým místem. Fangio je tady mistrem.“ Při Fangiově návratu do rodné Argentiny jej v ulicích Buenos Aires vítaly davy fanoušků a na oslavu prvního titulu pro tuto zemi se tři dny nepracovalo.

Po Grand Prix Španělska již bylo jasné, že Alfa Romeo jela svůj poslední závod ve formuli 1. Vedení továrny dospělo k názoru, že se skoro třináct let starým modelem již nemůže konkurovat novým konstrukcím a nedostatek finančních prostředků na vývoj nového vozu zapříčinil její odchod na vrcholu.

Tímto závodem končí sezóna 1951, ale již připravujeme následující rok. Konečný výsledek šampionátu najdete v sekci "průběžné pořadí".