Konec v mistrovském hávu: Hamilton nedal soupeřům šanci

Výchozí podmínky pro piloty v hotelovém komplexu Yas Marina Bay představovala teplota 27 °C, trať byla jen o pět stupínků teplejší, ale dalo se předpokládat, že postupem času a s přicházející nocí bude chladněji. Na startu nazuli Vettel, Ricciardo, Hülkenberg, Sainz a Norris nejměkčí pneu, naopak Kvjat a oba zástupci Williamsu nejtvrdší, takže Hamilton, Verstappen, Leclerc, Albon a zbytek startovního pole vyrazili na středně tvrdých pneu, což možná slibovalo napětí, ale to vzalo záhy zasvé.

V první zatáčce Hamilton uhájil vedoucí pozici a v zádech s Leclercem, který překvapil Verstappena, ujížděl k finálnímu vítězství, aby tak završil sezónu bez jediného odstoupení a díky jedné diskvalifikaci soupeřů i absolvoval všechny závody na bodovaných pozicích.

Žádný ze soupeřů nebyl schopen s ním držet krok, perfektně zvládl i výměnu pneumatik na nejtvrdší ve 27. kole a nakonec v samotném závěru svou bilanci vylepšil ještě nejrychlejším kolem. Jeho kolega Bottas, kvůli penalizaci startující až z posledního místa, snaživě stíhal špici, ale proti němu se postavila komplikace málo vídaného rázu (osobně si myslím, že vůbec premiérová).

Ve 4. kole vedení závodu oznámilo, že z technických důvodu není možné používat systém DRS. Bottas, který v prvním kole projel cílem na 15. místě a pravidelně postupoval, se tuto nemilou novinku dozvěděl na 12. pozici. Zdolal pak Magnussena (7. kolo), Péreze (10.) a dojel Hülkenberga, za kterým uvázl.

Až při vjezdu do 18. kola se systém „vzpamatoval“ a Valtteri hned na dlouhé rovince německého pilota, loučícího se s F1, zdolal. Ze špičky vydržel Bottas na trati nejdéle, až do 30. kola, kdy mu tým rovněž nasadil nejtvrdší směs a ve 39. kole si poradil s Albonem a v samotném závěru si troufal na Leclerca, nakonec bylo čtvrté místo asi maximem, kterého mohl dosáhnout.

Verstappen prakticky celý závod „probrečel“ do radiokomunikace, že má motor špatnou odezvu na přidání plynu, ale na trati se to projevilo pouze v tom směru, že se zpočátku propadl za Leclerca, ale po výměně pneumatik ve 26. kole mu stačilo šest okruhu na to, aby smazal Charlesův šestivteřinový náskok a postoupil na druhé místo. Alex Albon měl určitě hodně velké ambice, ale přes sympatický výkon nestačil. Zastavil už ve 14. kole a na bílé směsi to zkusil vydržet až do konce, ale nakonec neodolal už zmíněnému útoku Bottase a v předposledním kole ho přes tuhou obranu, jdoucí až na okraj trati, na druhé DRS rovince zdolal Vettel.

Ferrari se závodem víceméně protrápilo. Leclerc sice obhajoval druhé místo a ve 13. kole zajel do boxů s Vettelem v zádech, aby je opustil bez potíží – zatímco jeho týmový kolega svůj pit-stop absolvoval za 6,9 vteřiny, protože se při dvojité výměně mechanikům nedařilo včas odbavit levou stranu monopostu – ale záhy bylo jasné, že poslední sektor je pro Ferrari zakletý. Verstappena Leclerc ani nezkoušel udržet a s týmem se zaměřili na hrozbu v podobě blížícího se Bottase. Proto následoval druhý pit-stop ve 39. kole a přechod na červeně označené pneu. Sice Finovi poodskočil, ale v posledních kolech už se Valtteri dramaticky přibližoval – nakonec Leclerc stupně vítězů těsně uhájil. Vettel zamířil podruhé do boxů rovněž ve 39. kole a double pit-stop tentokrát vyšel lépe. Sebastian ale vyrazil do závěrečné části závodu na středně tvrdé směsi, ale nakonec aspoň zdolal houževnatého Albona. Možná mu trochu zatrnulo ve 35. kole, kdy na dlouhé první rovince najel na úlomek, který se vymrštil a zasáhl za ním jedoucího Albona do špičky a ještě ťukl do Kubicova Williamsu.

Poměrně tuhý souboj sváděly Renaulty a McLareny. Piloti jeli poměrně dlouho v sevřené sestavě, nakonec ji ale roztrhaly jinak stanovené strategie. Norris a Hülkenberg se spokojili s jednou zastávkou a dá se říci, že na to oba doplatili: Hülkenberga postupně předjel Kvjat a v samotném závěru i Sainz jr., Norris (mimochodem do boxů zamířil jako vůbec první v 9. kole) po úchvatném pětikolovém souboji s Pérezem nakonec v posledním kole neudržel Mexičana za zády a musel mu přepustit svou pozici.

Racing Point na začátku závodu de facto vyřadili ze hry Gaslyho a byl to především „Checo“ Pérez, kdo držel jeho korouhev v nadějné pozici. V druhé polovině stavěl v 38. kole a přestože měl nejtvrdší směs, evidentně mu seděla, postupně opakovaně zdolal Hülkenberga a pak přišel na řadu již zmíněný – a vítězný – duel s Norrisem. Stroll naopak zajel velmi slabě, možná v důsledku postartovního ťukance a nakonec byl jediným, kdo neviděl šachovnicovou vlajku.

Toro Rosso si možná dělalo malé naděje na překvapující výsledek, bohužel Pierre Gasly už v první zatáčce dostal zezadu ránu od Strolla, ta jeho vůz naštorcovala a následoval náraz do zadní pneumatiky Sergia Péreze. Pierre musel se zdemolovaným předním křídlem k mechanikům, ale ti k dovršení smůly nemohli uvolnit upínací uzávěry, takže výměna „nosu“ se hodně protáhla.

Gasly tak byl odsouzen k beznadějně poslednímu místu, nakonec určitou útěchou pro něj bylo alespoň předjetí Kubici. Kvjat odstartovat na tvrdých pneumatikách, proto se držel v první desítce. Ve 41. kole přezul na nejrychlejší pneumatiky a probojoval se výměnou pozic na obou rovinkách zpět alespoň na deváté místo.

Haas a Williams – nekonečný příběh zoufalství a marné snahy. Je pravda, že Magnussen zpočátku nejel špatně, ale jak přibývaly odjeté okruhy, propadal se stále více dozadu. O Grosjeanovi nebylo vůbec slyšet, jeho závod byl víceméně skrytý. Tentokrát nenadchly ani Alfy Romeo, Giovinazzi se „blýskl“ pouze kolizí s Kubicou v zatáčce 11, po níž loučící se Polák poztrácel něco komponentů ze svého vozu, Kimi Räikkönen došel asi největšího zviditelnění díky svému malému synkovi v depu, kde mu dělal společnost krajan a bývalý pilot F1 Mika Salo.

Skončila tedy jubilejní 70. sezóna F1 a stojíme na prahu další, tentokrát rekordně dlouhé. Čeká nás něco statistiky, hodnocení a výhledů, každopádně s výjimkou testování nás čekají zimní prázdniny, ačkoliv je zřejmé, že v nich F1 vysloveně absentovat nebude.