Představení Monaka: Vyšlápne si Red Bull v úzkých ulicích na Mercedes?

Monacké knížectví se svými úzkými uličkami se o víkendu přemění na závodní okruh | foto: Red Bull Racing

Závod v Monaku je jedinečný svou atmosférou, všudypřítomností celebrit i náročností okruhu díky absenci únikových zón. Na co se tam o víkendu můžeme těšit v čím vším je zvláštní klikatá městská trať?

Monaku patří díky svým jedinečným vlastnostem několik prvenství: jezdí se nejnižší průměrnou rychlostí, kolo měří pouze 3 337 metrů a nejkratší je i vzdálenost závodu - 260,520 km, což na druhou stranu vyvažuje nejvyšší počet kol v jeho průběhu (78) a nejnižší průměrná rychlost kolem  158 km/hod.

O víkendu se bude sebevědomý Red Bull posílený novým motorem Renault (pouze Ricciardo, druhý dostane Magnussen) pokoušet zdolat Mercedes. O vítězství chce bojovat i Ferrari, které minule ve Španělsku náhle vypadlo z formy a nevyužilo zaváhání Stříbrných šípů. Nejlepší závod sezóny kvůli deficitu Hondy očekává McLaren, jeho závodní ředitel Eric Boullier si odvážně tipnul na umístění v první osmičce.

Dvě třetiny trati byly loni přeasfaltovány a v zatáčce Tabac došlo k přesunu o 2,7 m blíže k moři, proto je kolo o 3 m kratší a rekordy se smazaly. Zcela nová je působívá věž ředitelství závodu, jejíž výstavba trvala několik měsíců.

Díky pogumování se během víkendu rychle vyvíjí, loni týmy mezi tréninky a kvalifikací zrychlily o 3,6 sekundy. Inženýrům to ale práci znesnadňuje: při jakékoliv změně dosahuje monopost rychlejších časů, proto je zde obzvlášť cenná zkušenost a kvalitní zpětná vazba pilotů. Tréninky zde tradičně začínají již ve čtvrtek, v pátek mají piloti volno.

Z celkového počtu 19 zatáček je 11 pravotočivých a 8 levotočivých, jezdí se ve směru hodinových ručiček. V osmi zákrutách klesá rychlost pod 100 km/hod, pouze dvě se projíždění nad 250 km/hod (zatáčka č. 2 a č. 9). Loni došlo k položení nového koberce mezi zatáčkami 4 - 8 a ochranná TecPro bariéra byla v zatáčce č. 12 umístěna efektivněji.

Vlásenku Faremont Hill (u bývalého Grand Hotelu Loews) projíždějí vůbec nejpomaleji v celé sezóně - pouze 45 km/hod, kdy motor točí pouze 4500 ot/min (nejnižší rychlost i otáčky za celý rok). Je to taky jediné místo, kdy piloti často rukama přehmatávají na volantu. Aerodynamika je v tomto místě k ničemu, záleží výlučně na mechanické přilnavosti.

Nejdelším místem projížděným na plný plyn je "rovinka" vedoucí tunelem. Měří 670 m a s naplno sešlápnutým pedálem na ní piloti stráví 7,5 s (přibližně 10 % času kola, 422 m), na jejím konci dosahují maximální rychlosti kolem 290 km/hod (bez DRS, to na ní z bezpečnostních důvodů nebude ani letos povoleno).

Rovinky tvoří 21 %, pod plným plynem odjedou 22 % času (34 % vzdálenosti) jednoho kola, což je nejméně ze všech tratí v kalendáři. Největší boční přetížení (3,4 G) působí na piloty v zatáčkách kolem bazénu. Z pole-position to je do první zatáčky pouhých 111 metrů.

Náměstí před kasinem | foto: Lotus F1 Team

Zóna pro využívání nastavitelných zadních křídel (DRS) během závodu je nejkratší v kalendáři (kolem 340 m) - začínat bude 18 m za poslední zatáčkou a potáhne se podél startovní/cílové rovinky, na předjíždění bude mít tentokrát zanedbatelný vliv. Měření odstupů bude probíhat 80 m za zatáčkou č. 16 (stejně jako minulý rok). Přes tuto pomůcku tady ale loni došlo k jedinému předjetí, v sezóně 2014 dokonce k vůbec žádnému.

Vozy jsou nastaveny kvůli nízkým rychlostem, nízké aerodynamické přilnavosti a četným hrbolům velmi měkce, aby poskytovaly co nejlepší mechanickou přilnavosti. Kvůli hrbolu před zatáčkou č. 5 (Mirabeau) dokonce piloti netypicky volí delší stopu (objíždějí ho zprava), než by byla ta ideální, protože rychlost nadlehčeného monopostu může být negativně ovlivněna a při dopadu by se podlahou dotkl vozovky.

Týmy využívají speciální prvky zavěšení kvůli zmiňované vlásence (zatáčka č. 6): odlišně je třeba nastavit zámek řízení (větší úhel natočení kol). Volí se zde speciální mapování diferenciálu, převodovky a motoru, aby se kvůli jeho síle neprotáčela kola a aby na druhou stranu nezhasl.

Pro nejpomalejší okruh kalendáře týmy volí maximální přítlak a vozí s sebou zvláštní aerodynamické balíky s jedinečnými úpravami. Protože v Monaku chybí delší rovinky, které by penalizovaly větší odpor, zvětšují například Gurneyho klapky na odtokových hranách křídel, či přidávají dodatečné prvky a křidélka. Vozy jsou sice díky tomu aerodynamicky neefektivní (z pohledu poměru přítlak:odpor) - zde to ale nevadí, protože v čase na kolo se pozitivně projevuje každá jednotka přítlaku navíc.

Piloti během jednoho kola často řadí, převodovka je tedy vystavena velké zátěži. Musí vydržet šest závodů po sobě - a tím šestým podnikem v pořadí je letos právě náročná Velká cena Monaka, proto by se u některých pilotů, kteří ji ještě neměnili (Grosjean, Hülkenberg, Magnussen, Massa, Nasr, Palmer, Pérez, Ricciardo, Rosberg, Verstappen a Wehrlein), mohly objevit technické potíže. Během kola musí 47krát změnit rychlostní stupeň (3666 přeřazení během závodu).

Nároky na výkon motorů jsou v Monte Carlu nejnižší, nicméně týmy zde musí myslet na jejich chlazení kvůli množství pomalých zatáček a nedostatku rovinek. Jde o jeden z mála okruhů, kde není špičkový výkon kritický. Celková doba sešlápnutého plynového pedálu během kola dosahuje sotva půl minuty, což znamená, že důraz je kladen na celkovou ovladatelnost balíku, spíše než na jeho výkonnost.

Výrobci motorů proto mají za cíl dosáhnout co nejlepší odezvy. Dělají to zkoumáním nižších limitů pohonných jednotek a řízením úrovní krouticího momentu při nájezdu a výjezdu ze zatáček, aby pilot dostával tu správnou odezvu a poskytoval krouticí moment přesně ve správný okamžik.

Klíčové jsou slepé zatáčky kolem kasina, dále Rascasse s častým dotekem svodidel a oblast kolem bazénu, kde po brzdění následuje rychlé sešlápnutí plynu doprovázené prudkými změnami směru. S rekuperací energie zde nejsou díky množství brzdných bodů problémy: MGU-K má dostatek prostoru pro dobíjení. Na druhou stranu bude kvůli nedostatku rovinek velmi nízký příspěvek MGU-H.

Úbytek 10 kg benzínu se ve výsledném čase projevuje zrychlením jen o 0,26 s. Velká cena Monaka z pohledu spotřeby nepředstavuje kvůli své délce (o necelých 50 km kratší než ostatní podniky sezóny) problém, byť normalizovaná spotřeba je stále velmi vysoká (1,5 kg na kolo).

Kromě krátké cílové rovinky je tunel jediným místem, kde piloti dosahují vysoké rychlosti. Pohonná jednotka zde musí poskytovat dobré zrychlení, aby co nejdříve dosáhli maximální rychlost. Zde se konečně může "nadechnout" - ale nikoliv čerstvého, nýbrž kvůli uzavřenému prostoru horkého vzduchu (o podobné teplotě jako v Malajsii či v Abú Zabí).

Průměrně dostávají zabrat brzdy - na nich tráví piloti až 26 % času jednoho kola, náročné je však podobně jako u motoru jejich chlazení. Brzdí se na ve 13 místech, z toho v 6 místech razantněji.

Vůbec nejprudší zpomalení jezdce čeká za tunelem před zatáčkou č. 10, kde musí na vzdálenosti 137 metrů (o 2 m méně než loni) za 1,68 sekundy snížit rychlost o z 297 na 70 km/hod, přičemž výkon brzd dosahuje 1 828 kW. Piloti zde musí na brzdový pedál vyvinout tlak o síle 142 kg, během toho na ně působí přetížení 4,6 G.

Opotřebení pneumatik je zde nízké: jemný asfalt a pomalé zatáčky pneumatiky moc nezatěžují. Pirelli vůbec poprvé přiveze novou ultra-měkkou pneumatiku (purpurová barva), k ní poskytne rovněž super-měkkou (červená) a měkkou (žlutá barva).

Kvůli nízkým rychlostem bude klíčem pro dosažení maximální výkonnosti schopnost pneumatiky rychle zahřát na provozní teplotu. Podle Pirelli nebude ultra-měkká směs vhodná pouze pro kvalifikaci, považuje ji za "seriózní závodní pneumatiku."

Z pohledu opotřebení ani degradace Monako nepředstavuje problém. V neděli proto můžeme očekávat jedno - až dvouzastávkové strategie. Vše bude záležet na tom, jak si povede ultra-měkká směs.

Šance na výjezd safety-caru během velké ceny je za posledních 5 let 100%. Jeho výjezd má velký dopad na výsledek a může zde strategii obzvlášť silně narušit. Loni kvůli němu chyboval například Mercedes a připravil Hamiltona o vítězství. Historická pravděpodobnost přeháněk během závodu činí 20 %.

Boxová ulička je v Monte Carlu poměrně dlouhá - 308 m. Její průjezd zabere 19 s při 60km/h rychlosti a 22 s včetně zastávky, což týmy vede spíše k nižšímu počtu zastávek. Za posledních 11 let zde vyhrál pilot startující nejhůře ze třetí pozice (Hamilton v roce 2008), na kvalifikační pozici zde tedy hodně záleží.

Onboard video: Průjezd Monakem se Sebastianem Vettelem (zdroj: Youtube)

Závodní rekord zde kvůli již zmíněné loňské úpravě okruhu drží Daniel Ricciardo, který dokázal během loňské velké ceny jedno kolo proletět za 1:18,063 min. V kvalifikaci byl nejrychlejší Lewis Hamilton (1:15,098 min).

Údaje ze sezóny 2015:

1. trénink: 1:18,750 (Hamilton)
2. trénink: 1:17,192 (Hamilton)
3. trénink: 1:16,143 (Vettel)

Q1: 1:16,528 (Rosberg)
Q2: 1:15,471 (Rosberg)
Q3: 1:15,098 (Hamilton)

Rozdíl P1 - Q3: 3,652 s
Rozdíl Q1 - Q3: 1,430 s
Nejvyšší rychlost: 295,8 km/h (Pérez v závodě)

Počet zastávek: 31
Počet normálních/DRS předjetí: 2/1
Pódium: 1. Rosberg, 2. Vettel (+ 4,486 s), 3. Hamilton (+ 6,053 s)
Vítězný čas závodu: 1:49:18,42 h (průměrná rychlost 142,874 km/h)
Vítězná strategie: 1. zastávka (přezutí ze super-měkké na měkkou v 37. kole)

 

Přes 600 fotografií z loňské Velké ceny Monaka najdete zde.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy