Tento rok se rozroste počet týmu na 11 - přidává se totiž americký Haas, kterému vůz stavěla Dallara a po aerodynamickém vývoji u Ferrari. Nové tváře uvidíme také mezi piloty: závodní debut čeká oba mladíky Manoru - Ria Harjanta s Pascalem Wehrleinem a u Renaultu Jolyona Palmera, který nahrazuje Pastora Maldonada. Kromě nich se vracejí Esteban Gutiérrez (Haas) a Kevin Magnussen (Renault).
Letošní sezóna je třetí po zavedení hybridních 1,6litrových přeplňovaných V6 pohonných jednotek s pokročilými systémy ERS. Kvůli počtu podniků v kalendáři, který se rozšířil na 21 závodů, může každý pilot použít v průběhu roku 5 kusů.
Po loňském trápení bude zajímavé sledovat, jak velký pokrok dosáhl McLaren s Hondou, a na čele se těšíme na těsnější souboje: doufáme, že se Ferrari a ostatním soupeřům podařilo přes zimu stáhnout náskok Mercedesu.
Vzrušující boje nás čekají uprostřed pole, které se zdá být velmi vyrovnané: o pozici třetího nejrychlejšího týmu usiluje Force India, Red Bull, Toro Rosso vybavené loňským motorem Ferrari a Williams. Zajímavé bude sledovat i počínání Renaultu, který převzal Lotus, či loni nejslabšího Manoru, jenž přešel na pohon Mercedesu a po dvou letech postavil nové šasi.
Přibližme si nyní, kde se úvodní velká cena pojede. Na městské trati v Melbourne se během roku nezávodí, proto bývá zpočátku hodně znečištěna a kluzká. To se však v průběhu víkendu zlepšuje. Velká cena Austrálie se vypisuje na 58 kol (307,574 km), z nichž jedno měří 5 303 m.
V neděli 20. března 2016 se bude v Albert Parku startovat o hodinu dříve než loni - v 16 hod, tedy před západem slunce, což může snížit viditelnost a za klesajících teplot zhoršit fungování pneumatik.
Na okruhu se nachází celkem 16 zatáček - 10 pravotočivých, 6 levotočivých, a jezdí se ve směru hodinových ručiček. Většina z nich je pomalá až středně-rychlá (viz úvodní či poslední dvě - č. 15 jen 84 km/h), nejrychlejší je ta osmá (275 km/h) a šikana 11/12, největší boční přetížení (3,9 G) zažívají piloti v zatáčce č. 5. Nejdelší úsek projížděný na plný plyn měří 843 m, nejdelší rovinka 870 m.
FIA opět stanovila dvě vzájemně závislé DRS zóny: první začíná 30 metrů za poslední zatáčkou okruhu, druhá 32 m za zatáčkou č. 2. Obě sdílejí stejné místo detekce, jež se nachází 13 m před zatáčkou č. 14 - oproti loňsku tedy žádná změna.
Vozy jsou v Melbourne nastavovány na vysoký přítlak. Obrubníky zde nepředstavují problém, piloti průjezd přes ně musí kvůli dosažení rychlého času využívat. Hrbolatost dráhy dosahuje středního stupně.
Pohonné jednotky
Okruh v Albert Parku je jedním z nejnáročnějších pro motor s vnitřním spalováním (ICE) kvůli krátkým dávkám akcelerace mezi zatáčkami. Vozy během kola 10krát prudce zrychlují ze 150 km/h na 300 km/h za méně než 3 sekundy. Motor přitom točí 9 - 13 tisíc ot/min.
Většina zatáček se jezdí na první až třetí rychlostní stupeň, proto je důležitá dobrá trakce a odezva motoru. Turbo musí být správně zkalibrováno (ovladatelné), aby piloti nepozorovali žádné odezvy po zmáčknutí pedálu. Na výjezdu ze zatáček je roztáčeno na 100 tisíc ot/min.
MGU-K je vystavováno střední zátěži, časté brzdění poskytuje dostatek příležitostí pro rekuperaci energie (přibližně 15 % kola). Klíčovými body pro rekuperaci energie jsou zatáčky 3 a 4 s nejdelším časem na brzdě.
Nejefektivnějším místem pro sběr energie prostřednictvím MGU-H je dlouhá rovinka podél boxů, kde je ICE plně zatížen. Tepelná energie se dá také rekuperovat v zatáčkách 10 a 11 a při krátkých dávkách akcelerace. Může jít zpět do ICE, aby se snížily nároky na startovní množství benzínu. Podobně jako turbo musí být i MGU-H správně zkalibrováno pro efektivní poskytování výkonu na výjezdu ze zatáček a získávání klíčových desetinek. Správné namapování pohonné jednotky s ohledem na poskytování výkonu může zlepšit časy na kolo o několik desetin.
Na plný plyn se jede 62 % vzdálenosti (52 % času) okruhu. Úbytek 10 kg paliva odpovídá zrychlení o 0,34 s na kolo. Nároky na spotřebu jsou v Austrálii druhé nejvyšší v celém seriálu, kvůli pravidlům ale nepřesahuje 1,7 kg/kolo.
Převodovku, která musí vydržet 6 po sobě jdoucích podniků, čeká 46 přeřazení během jednoho kola, 2668 během celého závodu.
Pirelli letos pilotům nabízí tři směsi, ze kterých si mohli vybírat: super-měkkou, měkkou a středně-tvrdou. Tu nejměkčí si všichni musí nechat na poslední část kvalifikace, poslední dvě pro závodu - v něm ale stačí, když použijí jen jednu z této dvojice.
Pneumatiky jsou o něco méně trvanlivější než loni a v testech se týmům hůře odhadovalo, kdy odcházejí. Díky této skutečnosti a měkčím směsím v nabídce (protože se rozrostla na tři) budeme letos vídávat přibližně o jednu zastávku více než loni.
V Melbourne, kdy si minulý rok většina vystačila s jedinou zastávkou, se proto očekávají dvouzastávkové strategie. Pneumatiky jsou zatěžovány spíše podélně při rozjezdech a brzdění než bočně v zatáčkách. Nejvíce namáhanou je ta levá zadní, piloti si na ni proto budou muset dávat pozor. Historická pravděpodobnost výjezdu safety caru dosahuje 40 %.
Podle italského výrobce přítlak generovaný současnými monoposty vzrostl zhruba o 100 kg a maximální rychlosti budou až o 10 km/h vyšší než v sezóně 2015.
Mnohem více zde dostávají zabrat brzdy. Podle společnosti Brembo na nich piloti během kola stráví na devíti místech až 18 % času a průměrné zpomalení dosahuje 4 G. Během velké ceny vyprodukují vůz při brzdění energii 238 kWh.
Nejnáročnější brzdění na ně čeká před první zatáčkou: z rychlosti 324 km/h musí na 112 metrech za 0,99 sekundy zpomalit na 144 km/h. Na pedál přitom vyvíjejí za přetížení 5,3 G tlak 155 kg a výkon brzd dosahuje 2700 kW.
Boxová ulička v Melbourne je jednou z nejkratších v šampionátu - měří 289 m, ztráta v čase na kolo za průjezd boxy se zastávkou činí 21 s. Loni jsme zde zaznamenali jen 17 zastávek (v roce 2014 jich bylo 34). Do první zatáčky to je z pole-position 380 metrů.
Rekord v závodě zde drží Michael Schumacher (Ferrari), jenž v roce 2004 prolétl jedno kolo za 1:24,125. Minulý rok předvedl nejrychlejší kolo velké ceny Lewis Hamilton (Mercedes) s časem 1:30,945, o den dříve se kvalifikoval do čela o 4,6 s rychleji - 1:26,327 min.
Video: Průjezd Albert Parkem s Nicem Rosbergem
Údaje z roku 2015
Časy:
- P1: 1:29,557 (Rosberg)
- P2: 1:27,697 (Rosberg)
- P3: 1:27,867 (Hamilton)
- rozdíl P3 - P1: 3,23 s
- Q1: 1:28,586 (Hamilton)
- Q2: 1:26,894 (Hamilton)
- Q3: 1:26,327 (Hamilton)
- rozdíl Q3 - Q1: 2,259 s
- max. rychlost: 329,0 km/h (Bottas v kvalifikaci)
- vítězný čas: 1:31:54,067 hod; prům. rychlost: 200,807 km/h
- pódium: 1. Hamilton, 2. Rosberg (+1,360 s), 3. Vettel (+ 34,523 s)
- vítězná strategie: 1. zastávka (z měkké na středně-tvrdou v 25. kole)
- celkový počet zastávek: 17
- celkový počet normálních / DRS předjetí: 10 / 3
Přes 500 fotografií z loňského závodního víkendu v Austrálii hledejte zde.