Optimální hustota částic je sice rozdílná ale to nemění nic na faktu že metody jsou si to velice podobné. Ono se dá PIV použít u nízké hustotě částic a PTV u vysoké ale výsledky nejsou ideální (i když ono se to dá softwarově upravit).
To že PTV se používá hlavně při laminarnim proudění je zvláštní. Není pro to žádný důvod. Spíš bych to viděl na tom jestli jim jde o kvalitu nebo kvantitu. Při PTV je možné teoreticky mít jeden vektor na jeden pixel. Prakticky to ale možné není vzhledem k omezené hustotě částic. Na druhou stranu, proudění kapalin je o statistice a ne o momentálních jevech (korelace mezi "dvěma" obrázky). Tudíž časově zprumerovana vektorová mapa může mít teoretickou hustotu (ale kvalita vektorů rychlosti je nižší). Na druhou stranu u PIV je konstantní hustota vektorů u všech vektorových map v časové sérii (je ovšem podstatně nižší než u PTV). poté take časové zprumerovana vektorová mapa je vice důvěryhodná.
Další parametr který by mohl hrát roli v tom co použít je 'length scale' efektů který chtějí studovat (turbulence mají různé délky).
Poslední faktor je výpočetní náročnost. PTV je několikrát náročnější než PIV a kdyby prováděli měření ve 3D tak by asi nikdy nezískali výsledky (a to ani se superpočítači které stejně potřebují na CFD). Proto asi vše měří v rovině.
Jinak smekam... Na člověka který nemá praxi mate opravdu dobré znalosti.