Nároky kladené na piloty F1 jsou vysoké, a to jak fyzické, tak psychické. Jezdci se musí vyrovnat s mnoha náročnými faktory, jako je vysoké přetížení během závodů, vysoká teplota v kokpitu, ale i s věcmi jako jsou dlouhé cesty na závody. Cestování je s dnešní F1 neodmyslitelně spjato. S tím vším musí jezdci počítat a být na to dobře připraveni. Pro navrátilce je prý přechod na režim F1 složitější, než pro nováčky.
Jakou přípravu tedy zvolí Kimi Räikkönen, aby byl příští rok co nejlépe připraven na VC Austrálie 2012, která bude jeho prvním závodem po dvou letech bez F1? Odpověď se pokusil najít Dan Williams ze společnosti Pro Performance. Ta je oficiálním konzultantem týmu Caterham F1 a pomohla při vstupu do F1 mnoha mladým jezdcům, co se fyzické připravenosti týče. Fin se podle Williamse musí zaměřit hlavně na tyto věci:
Cvičení krční oblasti
Na jezdce F1 působí při akceleraci, brzdění a projíždění zatáček velké přetížení. To krční svalstvo hodně zatěžuje. Samozřejmě, po 155 odjetých závodech to Räikkönena nemůže nijak překvapit, ale rally vozy jsou v tomto ohledu úplně jiné. Proto se Kimi v následujících měsících musí zaměřit hlavně na zpevňování krčních svalů.
"Pro trénování krku používáme kombinaci různých posilovacích pomůcek. Právě na tuto oblast se musí klienti hodně zaměřit. Většinou jde o jednu až dvě hodiny tréninku čtyřikrát do týdne. Také se zaměřujeme na měkké tkáně (hlavně masáže a protahování), aby se zlepšila celková pohyblivost a funkčnost krční oblasti," říká o tréninku Williams.
Řízení vozu F1 vyžaduje dobrou psychickou i fyzickou kondici - tu musí Räikkönen přes zimu nabrat zpět
Posilování rukou
I s posilovačem řízení, kterým jsou vozy F1 vybaveny, je zatáčení dost náročné.
"Myslím, že Kimi se zaměří na svaly nadloktí a předloktí, které se používají při zatáčení. Také se bude muset soustředit na svaly mezi břichem a zády (core muscles). Pokud dojde k nějaké nehodě nebo nárazu, hodí se mít tuto oblast dobře zpevněnou," vysvětluje Williams.
Kardiovaskulární trénink
Jezdci F1 musí mít i dobrou kardiovaskulární formu. Závody trvají většinou hodinu a půl až dvě hodiny, což je velká zátěž. Pokud by jezdec nebyl po této stránce v dobré formě, mohl by se snadno unavit, což by mohlo ovlivnit jeho výkonnost, ale i bezpečnost ostatních na trati.
"Záleží hlavně na podmínkách konkrétního okruhu, ale tep srdce závodního jezdce většinou dosahuje 170 úderů za minutu. Proto jezdci významnou část tréninku věnují výdrži, aby se dokázali s podobnými podmínkami vyrovnat."
A jak tedy jezdci trénují tuto oblast? Vhodné činnosti jsou jízda na kole, veslování, běhání, plavání a samozřejmě trénink na okruhu. U Kimiho Räikkönena se však nedá vyloučit, že jako Fin bude preferovat běh na lyžích.
