Se vším začal Lotus, od Velké ceny Německa jsme mohli nepravidleně v pátečních trénincích mezi horní a spodní částí zadního křídla vídat spojovací kanálek. Ten od určité rychlosti vedl vzduch na zadní křídlo a staral se tak o snížení aerodynamického odporu a to nezávisle na tom, jestli bylo DRS aktivní nebo ne.
V minulé sezoně by takovýto systém týmům pomohl hlavně v závodech, když jezdci v trénincích mohli využívat aktivního DRS jak chtěli. V závodech docházelo k jeho využití jen na vyhrazených místech pro předjíždění za předpokladu, že na předchozím měřícím bodu byl jezdec za svým soupeřem vzdálen do jedné sekundy.
Pro letošní sezonu však dochází k modifikaci předpisů ohledně DRS. Část zadního křídla bude moci být otevřena i během tréninků pouze v určitých fázích trati (DRS zóny), ve kterých to pak bude dovoleno i v závodu. Díky tomu se tak pasivní DRS (drag reduction system) stane pro týmy mnohem více zajímavým.
"Nová pravidla ohledně DRS nás nutí k tomu, abychom se tomu intenzivně věnovali," říká šéfdesigner Sauberu, Matt Morris. Čtyři týmy se této oblasti věnovaly již vloni - Lotus, Red Bull, Mercedes a Sauber. V principu nejde o nic nového. Jde o využití proudění vzduchu kolem zadního křídla ve vysokých rychlostech. McLaren a Mercedes toho využívali pomocí tzv. F-kanálku v dobách, kdy byl F-kanálek povolen. Na jednom z plátů zadního křídla byl hydraulický mechanismus, který vrchni část zvedal.
Šefdesigner Sauberu, Matt Morris (foto: Sauber Motorsport AG)
To už ale není dovoleno, jakékoliv trubky přivádějící vzduch k zadnímu křídlu jsou již tabu. "Dříve bylo vše na jednom místě, jak nasávání tak i mechanismus. Teď jsou tyto komponenty odděleny a a vy se musíte ujistit, že se vzduch v pravý okamžik dostává na správná místa a že proudění také kontrolovaně odtrháváte," pokračuje Morris.
Nasávání vzduchu by teď mělo být integrováno do airboxu, na konci krytu motoru by měla vyčnívat vývodová roura, která by měla vzduch podle jeho rychlosti vypouštět buď dolů a nebo přes křidélko nahoru. Mělo by se jednat o jakýsi pneumatický měnič. "Uměním je, najít přesně bod, ve kterém bude docházet ke změně."
Tento bod by se navíc měl měnit v závislosti na dané trati. Záležet bude na tom, jak rychlé zatáčky na jednotlivém okruhu budou. V rychlých zatáčkách totiž žádné foukání není zapotřebí, nejhorší to bude se zatáčkami, které se jezdí mezi 240 a 270 km/h. Zde bude moci být pasivní DRS aktivní až od 270 km/h výš. Vyvstane tak otázka, jak moc užitečné pasivní DRS na těchto tratích bude.
McLaren v roce 2010 s tzv. F-kanálkem, který byl zakázán. Tehdy ho ovládal jezdec rukou přímo z kokpitu.
Ross Brawn ke konci sezony 2012 po několika pokusech o nasazení pasivního DRS připustil: "Je to komplikovaná technologie. V závodech jsme jí nenasadili, protože jsme ještě nebyli schopni garantovat spolehlivost." Morris k tomu dodává: "Je mnohem důležitější se ujistit, že to nefunguje v době, kdy to fungovat nemá, než naopak."
Všeobecně se má za to, že toto zařízení v zimních testech neuvidíme jen u čtyř průkopnických týmů, ale že na něm již pracují i u McLarenu, Ferrari a Williamsu.
