DICK SEAMAN 2. část
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA POST PILOTA MERCEDESU
Když Dick obdržel telegram od týmového manažera Mercedesu Alfreda Neubauera, byl štěstím bez sebe. Neubauer nadějného Brita bedlivě pozoroval a na základě výborných výsledků se rozhodl poslat mu pozvánku na listopadový nábor Mercedesu. Telegram zprvu dostala do rukou Dickova matka, která jej schovala, a teprve po sžíravém pocitu provinění synovi nabídku ukázala.
Dick záhy zjistil, že cestu na post továrního pilota nebude mít jednoduchou. Na okruhu Nürburgring se nacházelo 25 adeptů a na každého z nich čekala náročná zkouška. Po jízdě ve sportovních vozech postoupilo do druhého kola deset nejrychlejší adeptů, kteří usedli za volant monopostu. Akce byla naplánovaná jako čtrnáctidenní a možná se s ní počítalo i do budoucna. Faktem zůstává, že nábor byl pro Mercedes katastrofou. I přes zkrácení o jeden týden se náklady vyšplhaly na bezmála půl milionu marek. Drtivá většina uchazečů postrádala zkušenosti a výkonný motor nedokázala zkrotit. Dokonce došlo i na tragickou událost, kdy s monopostem fatálně havaroval Johann Wolf.
Po strastiplném týdnu vybral Neubauer dva uchazeče: Švýcara Christiana Kautze a Dicka Seamana. Proslulý manažer favorizoval Dicka díky konsistentním časům a smlouvu by s ním podepsal okamžitě. Uzavření kontraktu však záviselo na rozhodnutí nejkompetentnější osoby – Adolfa Hitlera. O tom, zdali bylo vhodné angažovat Brita do německé stáje rozhodoval právě on. Jelikož si byl Hitler vědom politického kontextu angažování britského závodníka, dal Neubauerovi svolení a Dick se stal pro rok 1937 oficiálním členem stáje Mercedes. S gáží v přepočtu 3000 liber ročně a podílu na odměnách konečně přišel o závislost na rodinných financích a osamostatnil se. Háček byl v tom, že marky mohl utratit pouze v Německu. Nezbývalo mu nic jiného, než se do nacistické říše přestěhovat.
Dick Seaman si užívá vodního lyžování v Německu
Před podepsáním smlouvy projevil o Dicka zájem i konkurenční Auto Union. Jakmile Německo oblétly zprávy o pozoruhodných Dickových časech při testování na Nürburgringu, žádal Auto Union jeho služeb pro nadcházející sezónu. Dick si najednou mohl vybírat. Protože byl obdivovatelem profesora Ferdinanda Porscheho, konstruktéra auto unionů, obě nabídky seriózně zvažoval. Až na Ramponiho doporučení spojil síly s Mercedesem. Jak se ukázalo, učinil moudré rozhodnutí. Tým Auto Union za Mercedesem vždy o kousíček zaostával. Ojedinělá koncepce motoru vzadu bývala pro jezdce Auto Unionu tvrdým oříškem. Snad jen legendární Bernd Rosemeyer dokázal bravurně zvládat na tehdejší dobu atypicky konstruovaný monopost.
Dick testoval nový model W125 na italském okruhu Monza. Jezdci mercedesů i auto unionů si museli dávat bedlivý pozor na enormní výkon motorů. Sílu 650 koní úzké pneumatiky stěží přenášely na vozovku a jezdci byli nuceni zacházet s plynem obezřetně. Dick si toho byl vědom, přesto v zatáčce prudce sešlápl plynový pedál a dostal smyk. Havaroval a jeden z prvních modelů roku kompletně odepsal. Z nehody si odnesl pohmožděnou čéšku a nějakou dobu nosil obvaz. Bezprostředně po nehodě se obával, že Neubauer vybuchne zlostí a okamžitě ho propustí. Slavný manažer zachoval klid, jen Dicka poprosil, aby podobným haváriím předcházel.
Květnová premiéra s Mercedesem na Grand Prix Tripolisu dopadla pro Dicka uspokojivě. Přes 13 kilometrů dlouhá dráha na hranici libyjské pouště byla extrémně náročnou zkouškou pro techniku i piloty. Dvě a půl hodiny v obrovských vedrech se podepsaly na mnoha vozech, včetně Dickova mercedesu. V průběhu závodu statečně držel před zkušenějšími kolegy druhé místo. Výborný debut pokazil až písek v motoru a Dick projel cílem jako sedmý. I tak udělal na mechaniky a Neubauera dojem. Za krátkou dobu z něj vyrostl profesionální pilot a na dlouhou dobu jediný skutečně špičkový britský závodník.
Start závodu na dráze AVUS. V čele Manfred von Brauchitsch (36), za ním Luigi Fagioli (33)
Poslední květnový víkend startoval na dráze AVUS, kde dojel na pátém místě. O 14 dní později na něj čekal mnohem náročnější závod. Nürburgring, čítající přes 170 zatáček, byl oproti dvěma rovinkám a dvěma zatáčkám AVUSU naprosto odlišným světem. Štěstěna na místě jeho budoucího pamětihodného úspěchu mu ale v roce 1937 ještě nepřála. Stájový kolega Manfred von Brauchitsch poškodil v kvalifikaci vůz a Neubauer ho usadil do Dickova. Ten musel vyčkávat na nový, transportérem převážený ze Stuttgartu. Stříbrný šíp dorazil až v sobotu ráno před krátkým tréninkem. Dick v něm odjel více kol než v závodu, neboť po poruše musel brzy odstoupit.
Jen pár vyvolených z obou německých týmů mohlo na začátku července odcestovat do USA na závod o Vanderbiltův pohár. Z Mercedesu to byl konstruktér vozu Rudolf Uhlenhaut, německé závodní eso Rudolf Caracciola a překvapivě Dick. Na Roosevelt Field v New Yorku, dnes obsazeném obchodními domy, bojoval Dick s jedničkou Auto Unionu Berndem Rosemeyerem. V závěrečných kolech stahoval němcův náskok a nebýt zastávky v depu pro palivo, mohl se s Rosemeyerem poprat o vítězství.
Sedm dní po Vanderbilt Cupu hostil belgický okruh Spa-Franchorchamps první mistrovský podnik roku. Do závodu odstartovalo jen osm automobilů, z toho sedm německých. Poněvadž se část týmů Mercedes a Auto Union teprve vracela z USA, Rosemeyer, von Delius, Caracciola i Dick chyběli.
Na domácí německé grand prix již byli přítomni. Dick držel po prvním kole desáté místo, postupně se vypracoval až na čtvrté a sváděl boj s Ernstem von Deliusem v auto unionu. Závod zpočátku vedl Rosemeyer, který ke smůle týmu odpadl pro ulomenou matici kola. Mercedesy rázem okupovaly první čtyři místa. Pátý Delius dostal příkaz jet naplno a ohrozit vedoucí pozice mercedesů. Delius se snažil, avšak s jeho formou to bylo horší. Před měsícem mu během závodu vletěl pták do tváře, a přestože byl fyzicky v pořádku, podlomená sebedůvěra a uvažování nad ukončením kariéry se pravděpodobně podepsaly na jeho fatální chybě.
Delius zaútočil na Dickův stříbrný mercedes. Během předjíždění ztratil kontrolu nad vozem, zkřížil Dickovi dráhu a došlo ke kolizi. Delius byl vymrštěn z kokpitu a dopadl přímo na hlavu. Utrpěl vážná poranění hlavy a o pár hodin později zemřel. I Dicka náraz vymrštil z kokpitu a dopadem si ošklivě pořezal obličej a zlomil nos. I tak byl schopen spolu s několika vojáky odsunout v dráze nebezpečně stojící mercedes. Poté byl odvezen do nemocnice v Adenau, odkud napsal matce utěšující dopis, že je v pořádku a v žádném případě není pravda to, co se psalo v tisku – že do něj Delius narazil úmyslně. Matku ujišťoval, že zdravě uvažující pilot by nic takového nikdy neudělal. S pořezaným obličejem závodil Dick po zbytek roku, až v zimě si nechal jizvy spravit plastickou operací.
Dick Seaman s Mercedesem W 125 na Grand Prix Československa 1937
Dick dostal příležitost usednout za volant o tři týdny později ve Španělsku. Na okruhu Pescara vystřídal nachlazeného Hermanna Langa. V pátečním tréninku patrně vznikla jeho pověrčivost vůči číslu 13, neboť na 13 kilometrů dlouhém okruhu dne 13. srpna v rychlosti 160 km/h havaroval. Nehodu ustál bez zranění, to stejné se nedalo říci o mercedesu. Kompletně zdemolovaný vůz mu nedával naději na účast.
Když během závodu přijel Caracciola s vynechávajícím motorem do depa a nezájmem dále pokračovat, skočil Dick do kokpitu vstříc španělskému dobrodružství. Po pár kolech mu z motoru začaly šlehat plameny. Dick zachoval chladnou hlavu, na vrcholu kopce vypnul motor a setrvačnou jízdou plameny uhasil. Poté znovu nastartoval a cílem projel jako pátý.
Mezitím v Monte Carlu dostal příležitost jeho starý známý Christian Kautz, s nímž bojoval v roce 1936 na Nürburgringu o post továrního jezdce. Kautz se představil i před domácím publikem v Bernu. Taktéž Dick usedl za volant, ale havárií po prvních tréninkových kolech se znovu připravil o start. Mechanici nebyli schopni dát zdemolovaný mercedes dohromady. Pro Dicka to byla třetí vážná nehoda, nepočítaje zdemolování modelu při testování v Monze.
Dick dělal svou neuvážlivostí starosti především Neubauerovi, který nechtěl tragickou havárií přijít o nadějného pilota. Dick často s těžkou nohou na plynu vjížděl do zatáček s rizikem vážné nehody. Neubauer na něj tlačil, aby si vzal příklad z vyrovnaného jízdního stylu Hermanna Langa, zřídkakdy čelícímu kritickým situacím.
V Monze a Brně dojel shodně čtvrtý, ani v jednom případě nedokázal konkurovat rychlostem týmových kolegů Caraccioli a Langa. Byť v Brně držel třetí místo, v závěrečných kolech ho svou pověstnou rychlostí překvapil Rosemeyer a v posledních minutách mu vyfoukl bronzovou příčku.
Se sezónou se Dick loučil domácím závodem v Donnington Parku. Štěstí mu bohužel před nadšenými britskými fanoušky nepřálo. Hermann Müller v auto unionu nezvládl řízení a narazil do Dicka. Ten s poškozeným zavěšením kola pln zklamání odstoupil.
V únoru 1938 si Dick plně uvědomil, co to znamená závodit pro německou stáj pod vlivem nacistické říše. Přednost v závodech dostávali němečtí závodníci. Zahraniční piloti jako Dick (Mercedes) a Kautz (od roku 1938 Auto Union) jen netrpělivě vyčkávali na pozvánku. Téměř první polovinu roku zůstával Dick mimo hru, až 3. července odcestoval do Remeše na Grand Prix Francie. Jak se ukázalo, Neubauer s ním počítal jako s náhradím pilotem a do kokpitu vůbec neusedl. Akorát přihlížel dominantnímu prvenství Manfreda von Brauchitsche.
Oficiálně byla Dickova účast naplánovaná na květnovou Grand Prix Tripolisu. Ovšem pořadatelé dovolili účast jen třem továrním vozům. Caracciola, von Brauchitsch a Lang měli svá místa jistá, Dick byl v očích pořadatelů nechtěným. Neubauer žádal o povolení přebarvit čtvrtý mercedes na zelenou barvu Velké Británie a nasadit Dicka jako soukromého jezdce. Pořadatelé Neubauera odmítli, což ho později velmi rozhořčilo, neboť nasazení čtvrté tovární Alfy Romeo jako soukromé pro Raymonda Sommera povolili.
Alespoň že v osobním životě měl Dick důvod k radosti. Seznámil se s osmnáctiletou Erikou Poppovou, dcerou ředitele automobilky BMW Franze-Josefa Poppa. Z Dicka a Eriky se stal zamilovaný pár, rozhodnutý vstoupit do svazku manželského. Erika mluvila plynule anglicky, čímž stoupla v očích Dickovi matky Lilian Mary, která přijela do Mnichova shlédnout synovu družku. Vůbec netušila, že se chtějí vzít. Po prozření rázem otočila. Ačkoliv by byla Erika výbornou snachou, manželství syna s Němkou chtěla zabránit. Hrozba válečného konfliktu každým dnem rostla a svatba s Němkou byla v jejích očích neakceptovatelná; zárodkem problémů. Dicka i přes enormní snahu nezlomila, byl natolik zamilovaný, že nedbal matčiných nátlaků a ta s nepořízenou odcestovala zpět do Británie.
DICK SEAMAN 1. část - ZÁVODNÍ SEDAČKA NAMÍSTO KŘESLA DIPLOMATA
DICK SEAMAN 2. část - VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA POST PILOTA MERCEDESU
DICK SEAMAN 3. část - ŠPATNÝ VÍTĚZ
DICK SEAMAN 4. část - PŘÍLIŠ NEBEZPEČNÁ JÍZDA
Těším…
