V tuto chvíli působí ve Formuli 1 sedm automobilových značek, které mají buď vlastní stáje a nebo jsou dodavateli motorů. Najdeme zde tak například Aston Martin, Renault, McLaren, Mercedes, Alfa Romeo a Ferrari. Jedním z nejlepších propojení mezi vývojem formule a sériovými vozy oplývá Mercedes a zejména Ferrari, které se přímo specializuje na supersporty.
Musíme ale také brát do úvahy, že když je vyvinuta nějaká technologie, která by byla použitelná v silničních vozech, nemusí její vysoké náklady komerční využití umožnit. Mnoho vynálezů se tak nedostane do výroby, ačkoliv jde o přelomové řešení. Přechod novinek od inženýrů ze závodního týmu k inženýrům navrhujícím sériové automobily může být v některých případech obtížný, protože u silničních automobilů je třeba zohlednit i jiné aspekty.
Mechanici Hondy pracují v boxech McLarenu na motoru | foto: McLaren
Mnoho těží ze spolupráce mezi týmy inženýrů z obou oblastí Mercedes, který tak sdílí například poznatky u hybridních technologií, šetření baterií, pohodlnější jízdy na silnici a snižování emisí. Při vývoji také využívají software, který zlepšuje výkon formule v jednotlivých kolech. Ferrari zase využívá stejné zařízení jak pro vývoj formule, tak pro auta. Williams nevyrábí přímo auta, ale jedna z jeho odnoží se podílí na vývoji silničních vozů. Spolupracuje tak například s Nissanem nebo Jaguarem. Tak vypadá samotný vývoj, ale zaměřme se na to, co už v našich automobilech využíváme nyní.
Spojka v zadní části motoru Mercedes | foto: Mercedes AMG F1 Team
Začněme tedy u spojky, která je silně ovlivněná Formulí 1. Mnoho z nás dnes používá auto, které je vybaveno automatickou převodovkou. U počátků automatických převodovek platilo, že řazení bylo sice pohodlnější, ale pomalejší. Ale kdyby šlo řadit ještě rychleji, než manuálně? Postupem času došlo k vývoji DSG, která umožnuje závodníkům a nakonec i řidičům rychleji řadit, protože DSG funguje jako dvě spojky. Jedna vždy zajišťuje přenos hnací síly a nedochází tak ke ztrátě rychlosti. Tato technologie se využívá i v některých autech.
Volant McLarenu | foto: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Z formule jsme také do běžného provozu převzali startování vozidla. U většiny vozidel už není potřeba vkládat klíč do zapalování, ale postačí pouze stisknutí tlačítka, které nastartuje auto. Určitě jste si všimli při mnoha závodech, že takto závodnici startují své monoposty.
Přední zavěšení Alfy Romeo | foto: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Dalším prvkem, který jsme převzali do každodenního provozu je zavěšení. Stejně jako formule používáme nezávislé zavěšení kol, které umožnuje každému kolu pohyb, aniž by to ovlivnilo pohyb ostatních kol. Formule například využívá víceprvkové zavěšení, které jsou k dispozici u řady sériových vozů. Proč se tedy naše auto neřídí stejně jako to závodní? Odpověď je prostá, ačkoliv využíváme podobný systém zavěšení, pro běžný provoz je nastavení zcela odlišné. Běžný uživatel ocení také komfort, naopak závodník potřebuje co největší stabilitu v zatáčkách.
Technická asistence Pirelli při Velké ceně Itálie 1952 | foto: Pirelli
Mnoho řidičů nevěnuje dostatečnou pozornost svým pneumatikám, což je škoda, protože je to jedna z věcí, která je udržuje na silnici. Propojení mezi motosportem a běžným řízením je v oblasti pneumatik velmi úzké. Závodní vozy totiž často využívají speciální pneumatiky, které se pak dostávají do běžného provozu.
Force India při testech v Jerezu 2008 | foto: Sahara Force India
Silniční vozy si také vypůjčily brzdy. Naše auta totiž využívají kotoučové brzdy, které se v motosportu začaly využívat už v 50. letech minulého století. Od té doby prošly postupným vývojem a dnes se používají například v luxusních vozech keramické brzdy, které jsou lehčí a odolnější. Závodní vozy jsou pak ještě dál, využívají velmi účinné, lehké a odolné brzdy z uhlíku.
Zadní křídlo nového Ferrari | foto: Scuderia Ferrari
Pokud máte na svém autě spoiler, můžete za to děkovat také závodním automobilům. Tyto prvky vytváří potřebný přítlak a tím zvyšují rychlost vozů v zatáčkách. Designerům se tyto součástky tak zalíbily, že se je rozhodli připevnit i na běžná silniční auta v redukované formě. Vývoj vysoce rychlých závodních vozů sebou také přináší nové materiály. V poslední době se užívají hlavně uhlíková vlákna.
Hromadná havárie z pohledu Carlose Sainze v Mugellu | foto: Formula1.com
Pojďme se podívat ještě na jednu věc, která pochází z motosportu. Ve Formuli 1 a dalších podobných disciplínách se klade velký důraz na bezpečnost. Tyto bezpečnostní prvky se poté dostávají do našich vozidel. Například konstrukce našeho vozidla je navržena tak, aby se v případě nehody zdeformovala tak, aby ochránila řidiče. Další převzatou věcí, kterou by asi nikdo nečekal, jsou zpětná zrcátka, které závodní auta začala využívat už na začátku minulého století. Tato perfektní vychytávka se poté objevila i na sériových vozech a dnes si bez nich nedokážeme jízdu po silnic ani představit.
Je až s podivem, kolik běžných součástek jsme převzali ze závodních vozů a dnes je vídáme dennodenně na silnicích.
