Zelené peklo, jak se přezdívalo původní Severní smyčce, bylo pro účely závodů F1 ořezáno z původních 22 km na délku 5,148 km. Nedělní závod je vypsán na 60 kol, což dělá celkem 308,863 km.
Povrch se během víkendu rychle vyvíjí jako na většině ostatních tratí, konzistence časů během pátečních tréninků je slabá. Hrboly jsou problémem při brzdění do první a třetí zatáčky.
Okruh se jezdí ve směru hodinových ručiček, proto převažují pravotočivé zatáčky nad levotočivými v poměru 9:6.
Průměrná rychlost průjezdu zatáčkou činí 123 km/hod; čtyři se projíždějí pod 100 km/hod, tři zatáčky nad 250 km/hod. Nejvyšší boční přetížení (3,5 G) působí na jezdce v zatáčkách č. 8 a 9, jež projíždějí naplno. Nejpomalejší je první zákruta, kterou projíždějí rychlosti kolem 70 km/hod.
Týmy na tomto středně-rychlém okruhu volí vyšší úroveň přítlaku (podobně jako v Silverstone), v nastavení se zaměřují na pomalé a středně rychlé zatáčky a rychlé změny směru. Skutečně rychlé zatáčky zde chybí (výjimkou je č. 5; ostatní rychlé "polozatáčky" se jezdí naplno).
Mapka okruhu (zdroj: FIA)
Na plný plyn se zde jede 61 % vzdálenosti okruhu (49 % času okruhu), nejdelší souvislý úsek (od 11. po 13. zatáčku) trvá 10,7 sec a měří 928 m, startovní/cílová rovinka měří 700 m.
Na Nürburgringu se poprvé dočkáme dvou DRS zón. První se nachází na zadní rovince před zatáčkou číslo 13: zadní křídlo budou moci piloti aktivovat 55 m za 11. zatáčkou (o 7 m dříve než v roce 2011), detekce odstupů bude probíhat 45 m před zatáčkou č. 10. Druhou DRS zónu FIA umístila na startovní/cílovou rovinku, otevření křídla bude možné po ujetí 135 m od vrcholu poslední zatáčky.
Maximální rychlost dosahovaná na zadní rovince před poslední šikanou přesahuje 313 km/hod (303 km/hod bez DRS) a naopak nikdy neklesá pod 80 km/hod. Průměrná rychlost na kolo 191 dosahuje km/hod. Nejlepší místo pro předjíždění se nachází v zatáčce č. 13. Ztráta při průjezdu 377 m dlouhou boxovou uličkou dosahuje 18 sec.
Pirelli přiveze do Německa stejně jako předloni měkkou a střední směs - ty se však od těch dosavadních budou lišit. Po defektech v Silverstone výrobce nahrazuje u letošních konstrukcí ocelovou výztuž kevlarovou, což si týmy vyzkoušeli již v trénincích v Kanadě. Rozdíl mezi oběma směsmi by mohl činit až sekundu na kolo.
Opotřebení pneumatik dosahuje střední úrovně stejně jako opotřebení brzd (z hlediska brzdné energie na kolo podobné s Barcelonou). Na brzdě piloti stráví 18 % času v každém kole.
Na Nürburgringu se brzdí v osmi místech, z toho ve třech velmi tvrdě. Piloti na brzdě tráví 11 % času jednoho kola. Nejnáročnější je z pohledu brzdového systému hned první zatáčka, do níž piloti za 2,22 s na 108 metrech zpomalují z rychlosti kolem 305 km/hod až na 95 km/hod. Na pedál musí dle společnosti Brembo zatlačit sílou odpovídající 149 kg, přičemž na ně působí přetížení ve výši 5,57 G. Brzdový výkon dosahuje 2360 kW (přehled dalších zatáček zde).
Začátek víkendu zamračený, závod za slunečného počasí
(zdroj: formula1.com)
Kolem pohoří Eifel panuje vždy těžce předvídatelné, velmi lokální a rychle se měnicí počasí. Mohou se objevit i vysoké teploty, které ovlivňují pneumatiky a vyvážení vozu. Tlak by se měl pohybovat kolem 946 hPa, vlhkost kolem 47 %.
Tyto parametry jsou pro týmy hodně sledované, protože ovlivňují nejen výkonnost motoru, ale také výkonnost aerodynamiky. V potaz je třeba také brát i rychlost a směr větru - zejména při volbě převodových poměrů, které musí týmy pro zbytek víkendu definitivně vybrat v pátek večer.
Převodovka změní během jednoho kola rychlostní stupeň 60krát, v průběhu závodu celkem 3600 - její zatížení je tedy průměrné. S chlazením zde nebývají problémy, teplota vzduchu se obvykle pohybuje kolem 20 °C.
Spotřeba paliva činí nízkých 2,45 kg na kolo, pro závod musí mít tedy natankováno zhruba 150 kg benzínu. Deset kg paliva zpomaluje vozy přibližně o 0,3 sec v každém okruhu. U motoru je důležitý dobrý točivý moment a jeho ovladatelnost v prvních třech zatáčkách. Okruh se nachází v nadmořské výšce 610 m n. m., což snižuje jeho výkon (dle Cosworthu o 9 %).
Stará verze okruhu měřila přes 20 km, dnes se jezdí na zkrácené moderní verz (foto: BMW Motorsport)
Čtyři dlouhé rovinky vyžadují vysoký maximální výkon, týmy musí pečlivě volit nejvyšší převodové poměry, protože ten sedmý volí během kola čtyřikrát, což je mírně nadprůměrné. Vysoké rychlosti jsou však vyvážené směsicí pomalých zatáček (jako je ta první či šikana), motor musí být proto dobře ovladatelný i v nižším spektru otáček (9500 ot/min) a zároveň musí poskytovat dobrou odezvu.
Dalším faktorem je vysoká nadmořská výška okruhu, který se nachází průměrně 700 m n. m - jen o něco níže než Interlagos. Množství kyslíku je ve vzduchu nižší a atmosférický tlak je také nižší, proto jsou motory o něco méně výkonnější než na úrovni moře. Souvisí s tím však jedna výhoda - nižší nároky kladené na agregát, proto zde týmy obvykle nasazují ty, které již za sebou mají dva závody.
Pravděpodobnost výjezdu safety caru je zde nízká (12,5 %), v posledních osmi závodech zde vyjížděl pouze jednou. Boxová ulička měří 358 m a z pole-position to je do první zatáčky 515 m.
Očekává se, že týmy ve svých strategiích budou plánovat dvě až tři zastávky na závod. Průjezd pit-lane zabere 17 s, včetně zastávky kolem 20 s.
Kvalifikační kolo Michaela Schumachera z roku 2004 (zdroj: Youtube)
Nejrychlejší kolo v závodě zde předvedl domácí rekordman Michael Schumacher v roce 2004, kdy ho zvládl za 1:29,468 min. Před dvěma lety kvalifikaci ovládl časem 1:30,079 min Mark Webber, v závodě pak byl nejrychlejší Lewis Hamilton na McLarenu - 1:34,302 min.
Údaje ze sezóny 2011
Nejrychlejší časy:
- 1. trénink: 1:31,894 (Alonso)
- 2. trénink: 1:31,711 (Webber)
- 3. trénink: 1:30,916 (Vettel)
- Q1: 1:31,826 (Massa)
- Q2: 1:30,998 (Hamilton)
- Q3: 1:30,079 (Webber)
rozdíl Q3 - P1: 1,815 s
rozdíl Q3 - Q1: 1,747 s
Nejvyšší rychlost: 310,4 km/hod (M. Schumacher v kvalifikaci)
Pódium: 1. Hamilton, 2. Alonso, 3. Webber
Celkový počet zastávek: 50
Počet "normálních"/DRS předjetí: 20/8
Ten by mohl Merglům slušet.
