Podle Hornera je potřeba, aby diváci na tribunách a u televizorů věděli o situaci jednotlivých jezdců a stájí co nejvíce, teprve tak bude jejich zážitek ze samotných závodů bohatší o další dimenzi.
Některé stáje s touto otevřeností však nesouhlasí a důvod je jasný. Kromě diváků by totiž o strategii týmu a záměrech jezdce věděli i soupeři.
Na straně druhé je těžké si představit, jak by veřejný odposlech probíhal. Zřejmě by musel fungovat na podobném principu, jako u televizního přenosu, někdo by vybíral nejzajímavější pasáže a zprostředkovával jeho přenos divákům.
Je potřeba si však uvědomit i druhou stranu mince. FIA a vedení F1 se snaží dělat vše pro zajímavost samotných závodů. Kvalifikační formát zaměřený na možnost startovat s tajným množstvím paliva a jinou váhou vozu než soupeři je zářným příkladem. Pokud však diváci budou tušit, kolik má kdo paliva, jaké pneumatiky a jakou strategii, zdá se takový postup poněkud kontraproduktivní...
