1958 Francie: Remeš umí zabíjet

Do kokpitu závodního vozu se po několikaměsíční přestávce posadil pětinásobný mistr světa Juan Manuel Fangio. Na Grand Prix Francie se dostavil na upraveném modelu Maserati 250F. Maserati bylo kratší a lehčí a na přípravě se podílela i továrna, přestože se už v závodním světě neobjevovala a vůz byl přihlášen jako soukromý.

Ferrari modifikovalo zavěšení monopostu a na dráze to bylo ihned vidět. Mike Hawthorn a Luigi Musso obsadili první dvě pozice a třetí ferrari patřící Peteru Collinsovi zajelo čtvrtý nejrychlejší čas. Šanci si zazávodit dostal i německý hrabě Wolfgang von Trips, avšak v kvalifikaci se mu nepodařilo zajet žádný čas a proto byl nucen odstartovat až z posledního místa. Za zmínku stojí i debutant Phill Hill na soukromém Maserati 250F.

Nejlépe se do honby za vítězstvím na velmi rychlém okruhu vydal Harry Schell, ale Hawthorn využil závětří, které mu poskytovalo Schellovo BRM a krátce po startu šel do čela. V Remeši se tzv. slipstream, (jízda v závětří) hodně využíval. Okruh měl v podstatě jen dvě pomalé vlásenky a dvě rychlé zatáčky, zbytek na více než osmikilometrové dráze tvořily rovinky. Musso, Collins a Brooks se odpoutali od čtveřice Behra, Moss, Fangio a Schell. V pátém kole Collins díky náhlému selhání brzd nedobrzdil do zatáčky a vjel do únikové zóny, kterou tvořila křižovatka veřejné silnice. Brit spadl o několik pozic vzad.

V desátém kole si vybírala smrt svou daň. Musso, snažící se předjet Hawthorna, rivala ve světovém prvenství, vjížděl až příliš rychle do „zatáčky na srdce“, Muizon Corner. V rychlosti 240 km/h ztratil kontrolu nad vozem a vjel do příkopu. Z něj byl katapultován do vzduchu, kde předvedl sérii salt. Musso z monopostu vypadl a po několika minutách byl odvezen do nemocnice. Tam bohužel s jeho stavem nemohli nic dělat, Luigi Musso zahynul ve svých čtyřiatřiceti letech. Mnozí tvrdí, že za přehnanou honbou za vítězstvím stál napjatý vztah mezi Mussem a dvěma Brity v týmu, Hawthornem a Collinsem. Musso v roce 1957 při nemistrovském závodě v Remeši vyhrál. Fangio mu tehdy řekl, že pokud bude projíždět osudnou zatáčkou, kde všichni sundávají nohu z plynového pedálu, na plný plyn, získá několik desetin vteřiny navíc. Musso radu akceptoval a skutečně se mu podařilo vyhrát. O rok později se v boji o vedení pokusil o to samé, jenže výkon vozů vzrostl a Musso situaci neustál…

Brooks se posunul na druhé místo, ale brzy ho začaly zlobit klasické problémy s převodovkou. Vítěz předchozího závodu nechal Fangia, Mosse a Behru zápolit o druhé místo a sám vzdal. Fangio neodstartoval s plnou nádrží, takže jej čekala zastávka v depu. Moss s Behrou pokračovali v souboji do té doby, než pouhých devět kol před koncem Francouz odstoupil. Vítězem závodu byl vyhlášen Mike Hawthorn, ale radostí rozhodně neoplýval. Jako druhý projel cílem Moss před třetím von Tripsem, který startoval až jako poslední. Fangio dokončil francouzský podnik na čtvrtém místě. Byla to jeho poslední Grand Prix v životě. Argentinec již nikdy nezávodil. V roce 1958 dostatečně pochopil, že ve věku 47 let patří mezi veterány a že na mladé piloty již nemusí stačit. Té neděle tak odešli dva významní jezdci padesátých let. Musso nedobrovolně, Fangio dobrovolně.

foto: www.f1-facts.com

VÝSLEDKOVÝ SERVIS: F1NEWS.CZ

VÝSLEDKOVÝ SERVIS: F1NEWS.CZ