V ulicích Monte Carla se poprvé představila žena. Tou první do statistik formule 1 zapsanou byla Marie Teresa de Filippis, která zkusila své štěstí na soukromém modelu Maserati 250F, avšak sítem kvalifikace neprošla. Stejně dopadl i malý britský jezdec Charles Bernard Ecclestone, jenž však neodjel ani jedno měřené kolo. Nicméně panují dohady, že dnes všemocný supremo F1 Bernie Ecclestone se potřeboval zúčastnit Grand Prix Monaka z obchodních důvodů, protože v květnu 1958 již nějakou dobu vedl tým a na závodění zanevřel.
Do závodu promluvil i nový britský tým vedený Colinem Chapmanem. Nebyl to tedy nikdo jiný, než slavný Lotus. Nejvýraznější tým následujících pár desítek let. Za volant modelu Lotus 12 usedl budoucí dvojnásobný mistr světa Graham Hill. Oproti chabé účasti britských vozů v Argentině, kde do Buenos Aires přijel jen cooper pro Stirlinga Mosse, muselo italské Ferrari čelit převaze zelených monopostů. Kromě zmiňovaného Lotusu dorazily do Monte Carla ještě týmy Cooper, BRM a Vanwall.
Za favorita závodu byl označován Tony Brooks na vanwallu, který si vyjel pole-position. Vedle něj měli volný výhled do první zatáčky Jean Behra na BRM a Jack Brabhem s cooperem. Čtvrtý Roy Salvadori předvedl úžasný start, ale z ostré první zatáčky vyjel příliš zeširoka a ve druhém kole musel po kontaktu s jiným vozem do depa, nechat si opravit zavěšení kola. Behra převzal před Brooksem vedení a po sedmadvacet kol zběsile ujížděl pronásledovatelům. Již se zdálo, že mu před vítězstvím nestojí nic v cestě, ale francouzský smolař neměl dokončit třicáté kolo. Brzdy, častý problém u modelu BRM P25, našly i v Monaku své uplatnění.
To už dávno nepokračoval Tony Brooks i týmový kolega Stuart Lewis-Evans a krátce po Behrově odstoupení musel parkovat i Stirling Moss, Tony Vanderwall tak mohl balit. Rázem se rozpoutala bitva o vedení mezi Mikem Hawthornem a Luigi Mussem, oba na ferrari. Avšak Ferrariho „ztracený syn“ své ferrari do cíle nedovedl. V polovině závodu odstoupil s poruchou na palivovém čerpadle. Díky tomu se nenápadnou jízdou dostal do čela Maurice Trintignant na soukromém Cooperu-Climax T45 s motorem vzadu patřícím týmu Roba Walkera. Podruhé a naposled v kariéře se mu podařilo vyhrát závod Grand Prix, pokaždé v Monaku. Druhý dojel Musso a třetí Collins, který od svatby s americkou herečkou v roce 1957 ztratil něco ze své rychlosti a podle mnohých již nebyl tím rychlým pilotem jako dřív. Čtvrtý skončil Jack Brabham, který aniž by to tušil, získal poslední body v sezóně. Za páté místo si připsal dva body Harry Schell a jeden bod za nejrychlejší kolo obdržel Mike Hawthorn.
foto: www.f1-facts.com
Poř. | # | Jezdec | Země | Tým / Šasi, motor | Čas / odstup |
---|---|---|---|---|---|
1. | Tony BROOKS | gbr | Vanderwell Products Ltd | 1:39.8 | |
2. | Jean BEHRA | fra | Owen Racing Organisation | 1:40.8 | |
3. | Jack BRABHAM | aus | Cooper Car Company | 1:41.0 | |
4. | Roy SALVADORI | gbr | Cooper Car Company | 1:41.0 | |
5. | Maurice TRINTIGNANT | fra | Rob Walker Racing Team | 1:41.1 | |
6. | Mike HAWTHORN | gbr | Scuderia Ferrari | 1:41.5 | |
7. | Stuart LEWIS-EVANS | gbr | Vanderwell Products Ltd | 1:41.8 | |
8. | Stirling MOSS | gbr | Vanderwell Products Ltd | 1:42.3 | |
9. | Peter COLLINS | gbr | Scuderia Ferrari | 1:42.4 | |
10. | Luigi MUSSO | ita | Scuderia Ferrari | 1:42.6 | |
11. | Harry SCHELL | usa | Owen Racing Organisation | 1:43.8 | |
12. | Wolfgang VON TRIPS | deu | Scuderia Ferrari | 1:44.3 | |
13. | Cliff ALLISON | gbr | Team Lotus | 1:44.6 | |
14. | Giorgio SCARLATTI | ita | Soukromé Maserati | 1:44.7 | |
15. | Graham HILL | gbr | Team Lotus | 1:45.0 | |
16. | Jo BONNIER | swe | Officine Alfieri Maserati | 1:45.0 |
VÝSLEDKOVÝ SERVIS: F1NEWS.CZ
Poř. | # | Jezdec | Země | Tým / Šasi, motor | Body | Čas / odstup | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Maurice TRINTIGNANT | fra | Rob Walker Racing Team | 8 | 2:52:27.9 | ||
2. | Luigi MUSSO | ita | Scuderia Ferrari | 6 | + 20.2 | ||
3. | Peter COLLINS | gbr | Scuderia Ferrari | 4 | + 38.8 | ||
4. | Jack BRABHAM | aus | Cooper Car Company | 3 | + 3 kola | ||
5. | Harry SCHELL | usa | Owen Racing Organisation | 2 | + 9 kol | ||
6. | Cliff ALLISON | gbr | Team Lotus | + 13 kol | |||
DNF | Wolfgang VON TRIPS | deu | Scuderia Ferrari | motor | |||
DNF | Jo BONNIER | swe | Officine Alfieri Maserati | nehoda | |||
DNF | Graham HILL | gbr | Team Lotus | motor | |||
DNF | Roy SALVADORI | gbr | Cooper Car Company | převodovka | |||
DNF | Mike HAWTHORN | gbr | Scuderia Ferrari | přívod paliva | |||
DNF | Stirling MOSS | gbr | Vanderwell Products Ltd | motor | |||
DNF | Jean BEHRA | fra | Owen Racing Organisation | brzdy | |||
DNF | Giorgio SCARLATTI | ita | Soukromé Maserati | motor | |||
DNF | Tony BROOKS | gbr | Vanderwell Products Ltd | motor | |||
DNF | Stuart LEWIS-EVANS | gbr | Vanderwell Products Ltd | řízení | |||
Nejrychlejší kolo: | |||||||
Mike HAWTHORN |
Ferrari Dino 246 Ferrari 2.4 V6 |
1:40,600 | |||||
VÝSLEDKOVÝ SERVIS: F1NEWS.CZ