DISKUZE K ČLÁNKU GP ITÁLIE: Monza tone v nadšení, Leclerc převezl soupeře dobrou strategií a vítězí

Už jsem několikrát psal, že týmovou režii nemám rád, ale určitě bych kvůli ní tým nerušil. Ostatně, jak by se Vám líbilo, kdyby F1 byla o deseti pilotech, když neuznáváte mistrovství světa dvojic?
Dovolím si navodit situaci - poslední závod sezóny, o titul bojují piloti A (jeden tým) a C (druhý tým). Situace se vyvrbí následovně, krátce před koncem vede B, týmový kolega pilota A, jezdec C je na čtvrtém místě, což mu k titulu nestačí, musí být minimálně třetí. Protože si každý vyjede vše sám, necháme vyhrát B a A tím přijde o titul, protože v posledním kole odpadl vůz jedoucí na třetím místě a C získal potřebný počet bodů.
Je nereálné, abychom měli v F1 dvacet týmů s jedním pilotem - to by byla fraška a stejně by se posléze zjistilo, že některé mohou být nějak provázané. Taktizuje a spekuluje se v mnoha sportech, nikdy nebude nic ryzí. Byl jsem hodně překvapen, když třeba Peru v roce 1978 nechalo vyhrát na MS Argentinu 6:0 a dostalo za to zásilku obilí a uvolněné zmrazené účty. PK je sice solidní finanční pomocí, ale spíš pro týmy v druhé polovině startovního pole, ty špičkové nemají prize money jako zásadní - stačí se ponořit do historie a zjistíte, kdo nejvíc brojil proti příchodu nových týmů, protože by byl eventuelně krácen na odměnách.
A je to smutné, ale díky přístupu, jaký razil třeba náš oblíbený Tomáš Richtr, "historie se neptá, jak probíhaly závody či zápasy, zmiňuje se pouze vítěz". A ti, kteří se s tímhle nespokojí, tak si třeba připomenou rok 1982.
Opakuji, že týmová režie není mým šálkem kávy, ale jsou chvíle, kdy má svůj smysl. Nechci psát opodstatnění, ale pomůže mnohdy celému týmu. Protože pořád víc platí - ten a ten pilot se stal mistrem světa na voze tom a tom než ten a ten pilot se nestal mistrem světa na tom a tom voze, který ale vyhrál Pohár konstruktérů.