Thierry Boutsen

Charakterní pilot sice nepatřil mezi ty úplně nejrychlejší, vždyť za svoji kariéru získal pouze jedno pole position a zajel jedno nejrychlejší kolo v závodě, přesto patřil na přelomu 80. a 90. let k předním a respektovaným pilotům F1.

Leckterý jezdec mu mohl závidět jeho vyrovnanost, která se později osvědčila při jeho působení ve vytrvalostních závodech. Ačkoli měl výpadků na svém kontě spoustu, většina jich byla způsobena poruchovostí vozů které řídil. Jen málokdy udělal jezdeckou chybu. Patřil k nejlepším jezdcům na mokru a uměl se také mimořádně vyrovnat s tlakem.

Věčně druhý, přesto v kariéře stoupá…
Thierry Boutsen se narodil 13. července 1957 v Bruselu. Se závodní kariérou začal v roce 1975. Tehdy se zapsal do závodnické školy Pilatte se sídlem v Zolderu. V téže době studoval strojírenství, brzy však ze školy odešel a začal se plně věnovat motoristickému sportu. V závodnické škole se rychle vypracoval a v roce 1977 si koupil monopost Formule Ford 1600. V mistrovství Beneluxu ale výraznějšího úspěchu nedosáhnul. Na následující rok tedy zkusil změnit šasi, konečně předvedl své schopnosti a získal titul, když vyhrál 15 z 18 závodů. Tento výkon zapůsobil na jeho velký idol, Jackieho Ickxe.

I díky jeho pomoci našel pro následující rok místo v kokpitu Formule 3. V sezoně ale zažil více zklamání než úspěchů. Reputaci si napravil až v posledním podniku v Jaramě, kde svedl souboj s Evropským šampionem Alainem Prostem. Těžko říci, kam by jeho cesta vedla, kdyby mu nevyšel alespoň tento závod. Takto se mu otevřely dveře do továrního týmu Martini, kde se uvolnilo místo právě po Prostovi. Začátek druhé sezony v Evropském mistrovství F3 Boutsenovi vyšel. Ze čtyř závodů tři vyhrál a vypadalo to na snadnou cestu za titulem. Naneštěstí, tým March na nepříznivé výsledky včas zareagoval a představil nový vůz. Belgičanovi už se nepodařilo vyhrát žádný závod a celkově skončil 2. za Michelem Alboretem. I tak se jednalo o úspěch a Thierry se mohl posunout dále.

Spolu s týmem March absolvoval v roce 1981 seriál Formule 2. Sezóna se mu vydařila, vyhrál závody v Nürburgringu a Pergusi a na konci roku mu patřilo opět druhé místo. Tentokrát za Geoffem Leesem. V témže roce se zúčastnil i 24h Le Mans. Během druhé hodiny závodu ale selhává zavěšení jeho Peugeotu. Ve vysoké rychlosti naráží do ochranné bariéry a trosky se rozlétají na všechny strany. Belgičanovi se však jako zázrakem nic nestalo. Mimo vůz se ale odehrála tragédie. Odletující části vozu zasáhly tři traťové komisaře. Jeden z nich na následky zranění umírá, další dva jsou těžce zranění. Pro nadcházející ročník zůstal ve Formuli 2, ale vyměnil March za tým Spirit, kde mu dělal společnost Stefan Johansson. Boutsen si připsal další tři vítězství, ale na lepší než třetí místo v konečném pořadí to nestačilo.

V roce 1983 se účastní několika závodů Mezinárodního mistrovství sportovních vozů. Hned z prvního klání v Italské Monze si odnáší vítězství na voze Porsche 956 spolu s Bobem Wollekem. Zároveň stíhá Evropské mistrovství cestovních vozů s BMW 635 CSi. V tomu seriálu se mu už tolik nedaří.

F1 Arrows
Jediné pódium a paběrkování s nespolehlivými vozy…
Ve stejném roce se sympatický Belgičan dočkal i svého debutu v F1. Bylo to v domácí Grand Prix Spa – Francorchamps s vozem Arrows, kde nahradil Chica Serru. V pořadí šestá Velká cena Mistrovství světa 1983 se mu ale příliš nepovedla. Kvalifikoval se na 18. místě a ze závodu ho vyřadilo poškozené zavěšení kola. Hned v následujícím závodě v Detroitu si ale spravil chuť. Zajel 10. kvalifikační čas a v závodě mu jen o jednu pozici unikl první bod. V následující Velké ceně Kanady sedmé místo v cíli zopakoval. To už se mu však ve zbývajících sedmi Grand Prix nepodařilo. Svoji premiérovou sezónu ve F1 tak skončil bez bodu. Arrows, ale byla relativně malá stáj. I o mnoho zkušenější kolega Surer si za sezónu připsal pouhé 4 body.

Už v prvním závodě sezóny 1984 v Brazílii se však Belgičan dočkal prvního bodu. V San Marinu a v Rakousku dojel na pátém místě, na víc jeho vůz neměl. Vždyť Surer tentokrát získal v sezóně pouze jeden bod a oba vozy dojely společně do cíle pouze jednou! Nepomohla ani změna motoru Ford za BMW.

V následujícím roce se situace zlepšila. Arrows A8 byl spolehlivějším a celkově lepším vozem. Vedle Belgičana usedl do kokpitu mladý rakouský jezdec Gerhard Berger. Do Velké ceny San Marina, třetího podniku toho roku, se Thierry kvalifikoval na výborném 5. místě. Závod dojíždí na třetí pozici, když stejně jako první Prost po projetí cílem, odstavuje vůz pro poruchu motoru. Francouzský pilot je následně ze závodu diskvalifikován, neboť jeho monopost nesplňuje váhový limit. Boutsen se tak posunul na druhé místo! Celkově v sezóně nasbíral 11 bodů, tedy o 8 více než Berger a obsadil 11. příčku v konečném pořadí.

Přichází však zlom a rok 1986 dopadá pro Belgičana katastrofálně. Čtyři závody končí na prvním nebodovaném místě, z 10 závodů však odpadá a sezónu končí bez úspěchu. Christian Danner, německý týmový kolega, který po zranění Surera obsadil druhý kokpit, získává pro stáj alespoň jeden bod. Jeho dny v Leafieldu jsou sečteny, je načase změnit zaměstnavatele.

F1 Benetton
Postup vzhůru, stupně vítězů, vedení v závodě a celkové čtvrté místo…
Thierry Boutsen touží po úspěchu a pro rok 1987 podepisuje smlouvu s Benettonem. V průběhu sezony má sice šňůru čtyř výpadků, na vině je ale nespolehlivost jeho vozu. Když dojede do cíle, tak většinou na bodech a poprvé v kariéře vedl za svými zády celé startovní pole 57 kilometrů. Celkem získává 16 bodů včetně třetího místa v posledním závodě v Adelaide. V konečném pořadí se umísťuje na nevýrazném 8. místě. Zkušenějšího stájového kolegu Tea Fabiho však nechává za sebou, ačkoliv na rozdíl od Itala, je to jeho první sezona v Benettonu.

Ročník 1988 je tím nejúspěšnějším v jeho kariéře v F1. Pětkrát stojí na třetím stupni vítězů. K tomu přidává ještě několik dalších bodů, ale také diskvalifikaci z Maďarska. Oba Benettony byly ze závodu vyřazeny kvůli použití nepovoleného paliva. S 27 body končí sezónu na čtvrtém místě. Ačkoliv bodově svůj výsledek v následujících letech ještě vylepší, dosažená konečná čtvrtá příčka je pro něj maximem. Opět poráží týmového kolegu, tentokrát v budoucnu velmi ceněného Alessandra Nanniniho, a to rozdílem 15 bodů. Výsledky vnitrotýmových duelů a kombinace rychlosti a spolehlivosti byly dostatečnou devízou pro jednání s konkurenceschopnějšími stájemi.

F1 Williams
Úspěšné působení, ale esem se nestal…
Na konci roku přestoupil Thierry do týmu Williams a dostal tak velkou šanci. Přestože se velmi snažil a dočkal se i svého prvního vítězství, nestačilo to. McLaren postavil další ze svých vynikajících monopostů a i stájový kolega, zkušený matador Riccardo Patrese, byl lepší, byť jen o tři body. Na nejvyšší stupínek vystoupil Boutsen v tomto roce hned dvakrát. Do GP Kanady 1989 odstartoval ze šesté pozice. Byl to docela bláznivý závod. Mokrá trať nejprve oschla, aby se na ni následně znovu snesl déšť. Boxová ulička několikrát praskala ve švech. Ke konci závodu měl Patrese problémy s vozem a byl předjet Boutsenem. Několik kol před cílem nevydržel Sennovi motor Honda a nedobrovolně tak přepustil vedení právě Belgičanovi. Ten si pak dojel pro své premiérové vítězství, umocněné druhým místem Patreseho. Následovaly třetí místa z Maďarska, Itálie a Japonska. A na konci sezóny vybojoval druhé zmíněné vítězství v Adelaide. A opět za deště. Počasí bylo dokonce tak zlé, že Alain Prost, s titulem v kapse, závod vzdal. I Senna, mistr v podobných podmínkách neodhadl situaci a narazil do vozu Martina Brundla. Boutsen startující z páté pozice se v této mokré loterii udržel na trati a odměnou mu bylo první místo v cíli. V sezóně získal 37 bodů, což stačilo ale pouze na páté místo. Výrazně však pomohl týmu Williams k druhému místu v Poháru konstruktérů.

Pro rok 1990 zůstal Belgičan s chlapeckou tváří věrný Williamsu. Sezóna se nesla v podobném duchu jako minulá. Thierry opět udivoval konzistencí svých výkonů, nicméně 34 bodů mu zajistilo pouze šestou příčku v konečném pořadí. Na své konto si připsal jedno třetí místo z GP USA a zaznamenal své nejlepší a zároveň poslední vítězství. Na Hungaroringu si v kvalifikaci vyjel první pole position. Start se nejlépe povedl třetímu Bergerovi, ale Boutsen si vedení pohlídal. Závod nakonec vyhrál způsobem start – cíl, přestože v posledních kolech mu na záda dýchal Ayrton Senna. Ačkoli měl na konci sezony o 11 bodů více než Patrese, byl to právě Belgičan, který musel uvolnit místo nové posile týmu Williams, vracejícímu se bojovníkovi Nigelovi Mansellovi.

F1 Ligier
Přestup do Ligieru byl pádem na dno…
Volné místo se nakonec našlo v týmu Ligier. Avšak francouzská stáj měla do úrovně Benettonu či Williamsu v roce 1991 hodně daleko. Zejména motory Lamborghini byly velmi nespolehlivé a neoslňovaly ani výkonem. Přestože se na rozdíl od kolegy Érica Comase kvalifikoval do všech závodů a několikrát byl velmi blízko bodům, sezónu ukončil s nulou na kontě.

V roce 1992 to nebylo o moc lepší. Ligier JS37 byl i s novými motory Renault nadále nespolehlivý a Belgičan dojel na bodech pouze jednou a to na pátém místě v Austrálii. Ještě nepříjemnější ale bylo, že Comas tentokrát podával lepší výkony a porazil jej ve všech společně dojetých závodech. Pro tým vyjel o dva body více než Thierry, tedy čtyři.

F1 Jordan
Deset závodů bez bodu a uzavřený kruh jménem F1…
Pro následující rok sedačku v kokpitu některého z předních týmů F1 nesehnal. Avšak poté co se rozešli po dvou závodech Ivan Capelli a nový tým Jordan, dostal belgický pilot ještě šanci. Posadil se do kokpitu vedle dravého mladíka Rubense Barrichella. Do konce sezóny ale zbývaly ještě čtyři závody, když byla spolupráce ukončena. Thierryho přestalo bavit trápení na nebodovaných pozicích a s cirkusem F1 se rozloučil nadobro. Trpělivost mu došla po odstoupení v prvním kole domácí Velké ceny Belgie ve Spa - Francorchamps kvůli závadě převodovky. Rozloučil se tak symbolicky na trati, na níž jeho kariéra pilota formule 1 před 10 lety začala.

Kariéra nekončí, se střídavými úspěchy pokračuje s cestovními a sportovními vozy…
V letech 1994 a 1995 se Boutsen zúčastnil Německého super poháru cestovních vozů s Fordem Mondeo. Na tratích však kralovalo BMW a Audi,  úspěchu se zde nedočkal. První rok skončil 10., v následujícím ještě hůře na až 18. místě. V roce 1995 si také znovu zajel vytrvalostní závod v Le Mans s vozem Porsche. S posádkou Hans Stuck a Christophe Bouchut dojeli na šesté pozici. Další rok se vrátil ke sportovním vozům. Seriál absolvoval s Porsche 911 GT1 spolu s Hansem Stuckem. Zkušená dvojice dojela v Le Mans druhá a na konci sezóny vyhrála závody v Brands Hatch a Spa – Francorchamps. V roce 1997 nepřišlo naopak žádné vítězství a oba nakonec tým opustili. Se stejným vozem následně zkoušel štěstí v americkém seriálu GT. Následující rok zkusil Thierry opět 24 h. Le Mans, tentokrát s velmi rychlou Toyotou GT-One. Týmovými kolegy mu byli Ralf Kelleners a Geoff Lees. V poslední třetině závodu je ale z bojů o vítězství vyřadila porucha převodovky. V roce 1999 si obměněná posádka (Leese nahradil Allan McNish), rozhodla účast zopakovat. Jejich Toyota ale ani tentokrát nespatřila šachovnicový praporek. Během nočních hodin vyletěl Boutsen z dráhy a narazil do bariéry, od které se odrazil zpátky. Z vozu příliš nezůstalo, ale Thierry vyvázl „pouze“ se zlomeným obratlem. Nicméně si uvědomil, jak blízko je v jeho povolání smrt a úspěšnou kariéru závodního jezdce definitivně uzavřel.

Jsou piloti, kteří rozumějí vozům více a dokážou přesně popsat jeho chování na dráze a na druhé straně jezdci, kteří mechanikům práci příliš neusnadní. Thierry patřil k první skupině a pro mechaniky i inženýry byla spolupráce s ním vždy příjemnou. Když ještě jezdil za Williams přiznal se, že i když je doma, cestuje letadlem nebo je na obědě, stále myslí na vůz. Na to jak jej vylepšit a vyladit, aby byl zase o něco rychlejší.

S druhou ženou Danielou a dětmi nyní žije v Monte Carlu a věnuje se své firmě Boutsen Aviation, kterou založil v roce 1996. Společnost se zabývá prodejem menších letadel jako např. Embraer, Cessna, Learjet. Thierry vlastní pilotní průkaz a letadla jsou jeho velkou vášní. V době své aktivní kariéry se na některé závody dopravoval vlastním letadlem, které sám pilotoval. V motoristickém sportu se ale nepřestal angažovat. Pod názvem Thierry Boutsen Racing se jeho tým účastní seriálu Mégane Trophy, Clio Trophy a Formule Renault 2.0.

STATISTIKA F1:
Národnost: belgická
Datum narození: 13. července 1957
Místo narození: Brusel (Belgie)
Osobní www stránky: www.boutsen.com
Počet startů: 164
Počet bodů: 132
Počet vítězství: 3
Pole Position: 1
Nejrychlejší kola: 1
Stupně vítězů: 15
Debut v F1: GP Belgie 1983
První vítězství: GP Kanady 1989
Počet titulů mistra světa: 0

KARIÉRA F1:
1983  F1 Arrows / 0 bodů
1984  F1 Arrows / 14. celkově, 5 bodů
1985  F1 Arrows / 12. celkově, 11 bodů
1986  F1 Arrows / 0 bodů
1987  F1 Benetton / 8. celkově, 16 bodů
1988  F1 Benetton / 4. celkově, 27 bodů
1989  F1 Williams / 5. celkově, 37 bodů
1990  F1 Williams / 6. celkově, 34 bodů
1991  F1 Ligier / 0 bodů
1992  F1 Ligier / 15. celkově, 2 body
1993  F1 Jordan / 0 bodů


Aktualizace: 27. prosince 2008
Foto: www.f1-facts.com

 

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy