Daleko výmluvnější jsou fotografické publikace, mezi něž lze zařadit například výtvory jednoho z nejlepších a nejznámějších fotografů F1 Rainera Schlegelmilcha. Ale i on obsáhl jen část F1. Na královnu motoristického sportu můžeme nahlížet z mnoha směrů, nechat se fascinovat závody, piloty, technikou, prostředím nebo jednotlivými šampionáty. V Japonsku se jela už 930. Grand Prix a stačí se podívat do bohatých análů, v kolika zemích ji diváci viděli "naživo" a kterým zástupcům jednotlivých států mohli fandit.
Ohromný technický rozvoj zcela popřel dvě známá rčení slavného Enza Ferrariho. "Aerodynamika je pro lidi, kteří nemohou stavět motory" už dávno neplatí stejně jako "Koně se zapřahají vždy dopředu". Stejně jako v jiných oblastech musela i F1 přijmout hozenou rukavici a změt ji navléci. Prošla změnou financování, ustála kritické okamžiky při mnoha smrtených haváriích pilotů nepříliš známých stejně jako hvězd první velikosti, potýkala se se skandály a zažehnala nebezpečí konce při ropné krizi. Stala se výkladní skříní pro osoby, které s motoristickým sportem nemají nic společného a zneužívají ji pro své cíle, někteří se tím okázale pyšní.
Když připravujeme Paddock Line, vždy se snažíme některou z těchto vzpomínek přinést a připomenout, protože by se na ně nemělo zapomínat. Ať je to Clarkův fenomenální výkon na Monze 1967 nebo těsný dojezd pětice jezdců tamtéž v roce 1971, Patreseho neuvěřitelné vítězství v Monacu 1982, dramatické duely v podání dvojice Senna-Prost v Suzuce (1989, 1990) nebo ikonický boj Senny a Mansella na cílové rovince ve Španělsku v roce 1991. A kdo by si nevzpomněl na Hamiltonův první mistrovský titul, jehož dosáhl opravdu v poslední možné chvíli v deštivé Grand Prix Brazílie 2008.
Můžeme vypočítat i bohatýrské pitky Heskethova týmu, Jordanovy party s piloty F1 coby hudebníky, Huntovo nadšené popíjení piva ve Watkins Glen 1977 a jeho pohrdání nejvyšším stupínkem o pár týdnů později v japonské Fuji. Vybaví se nám záplava nepovedených pit-stopů, chyby na trati, roztržená pneumatika Nigela Mansella, která ho stála mistrovský titul v Adelaide (1986), porucha Jima Clarka v samotném závěru mexického závodu, kdy pak Surteesovi titul "vyhrál" týmový kolega Bandini. Bohužel také existuje velké množství jednotlivých představení, o kterých nelze napsat nic víc, než že se jela a někdo je vyhrál. I to je formule 1.
Nejlepší? To se dá těžko vybírat
Ale i pamětníci a současní piloti se rádi do historie F1 dívají a rozhodně ji nepovažují za přítěž nebo přežitek. Svědčí o tom i vzpomínky současných aktérů bojů o mistrovský titul, kteří byli dotázáni, aby vybrali z ikonických momentů F1 ten nejúžasnější. A kdo jiný by měl začít, než boss F1, který jako jediný z tentokrát dotazových může opravdu vybírat ze všech ročníků, protože prostě mohl být u toho.
Bernie Ecclestone: "Výběr je neuvěřitelně široký, ale pokud mám zvolit jeden, tak to je událost z nedávné minulosti - konec šampionátu 2008. Vzpomínám si na oslavy ve Ferrariho garáži, kde si mysleli, že Felipe Massa je mistrem světa, protože Hamilton se zasekl za Vettelem a Massa závod vyhrál. Lewis se ale dostal zpět do hry a když předjel Timo Glocka v deštivém závoji, získal titul on. Pro Felipeho to bylo krušné, ale tahle chvíle jen připomíná, jak dramatická F1 může být."
Lewis Hamilton: "Je to opravdu těžká volba, jako jeden z největších momentů F1 bych vybral fotografii čtyř mistrů světa, jak sedí na boxové zídce. Senna, Prost, Mansell a Piquet - jsou tam spolu a působí jako skupina přátel. S ohledem na soupeření v F1 je to téměř neuvěřitelné - proto je to natolik silný okamžik."
Valtteri Bottas: "Jerez v roce 1997 a vítězství Miky Häkkinena. Několik let se snažil vyhrát, v roce 1995 měl velice vážnou nehodu a byl blízko smrti, přesto našel cestu zpět a za další dva roky po Jerezu získal první titul. Ten španělský závod je pro mě megazážitek."
Nico Hülkenberg: "Pro mě to jsou souboje Senny a Prosta v závěru 80. let. Zejména závod v Suzuce a jejich souboj v poslední šikaně lze do této kategorie zařadit. Byl to dramatický okamžik a něco, na co fanoušci F1 stále vzpomínají."
Fernando Alonso: "Myslím, že to byla kolize Prosta a Senny v šikaně při Grand Prix Japonska 1989. Oba de facto odstoupili a Prost pak vyhrál šampionát. Tento okamžik shrnuje podstatu F1."
Nico Rosberg: "První mistrovský titul Michaela Schumachera pro Ferrari v roce 2000."
Marcus Ericsson: "Jako svůj osobní ikonický moment považují vítězství Ronnie Petersona v Grand Prix Monaca (1974). Jde o jeden z nejslavnějších závodů F1 a Ronnie je největší švédská hvězda, kterou jsme kdy ve formuli 1 měli."
Daniel Ricciardo: "Existuje jich spousta, ale ten, který u mě vyniká, je když Senna zdvihl s námahou nad hlavu trofej při Grand Prix Brazílie. Bylo na něm vidět nejen vyčerpání, ale i velké citové emoce. To byl hodně silný moment."
Jenson Button: "Pro mě jsou to asi střety Senny a Prosta v Suzuce - dvě různé nehody, ale dva případy, které si velké množství lidí bude dlouho pamatovat. Byly to neuvěřitelné časy."
Romain Grosjean: "Záběry z 90. let, byly tam jiskry za auty, ta byla široká a měla velké pneumatiky. Možná proto jsem začal F1 sledovat a myslel jsem si, že je to prostě je super cool!"
Max Verstappen: "Pro mě, jako pro hodně ostatních, souboj Senny a Prosta ve dvou po sobě jdoucích ročnících."
Sebastian Vettel: "Je hodně těžké zmínit jeden konkrétní okamžik, protože si myslím, že každá doba v historii F1 měla své zvláštní a nezapomenutelné momenty."
Bylo by zajímavé, kdyby naši čtenáři zkusili najít svůj ikonický moment ve Formuli 1. Budeme se těšit na vaše příspěvky i z toho hlediska, zda se ztotožní se samotnými účastníky letošního startovního pole.