Usměvavý Ital z Milána byl vždy vášnivým sportovcem. Narodil se 24. května 1963 a odmala ho, jako většinu Italů, lákal fotbal. Když však v roce 1976 uviděl první závod F1, byl rozhodnut vyměnit trávníkové hřiště za asfaltovou dráhu. Fotbal je však jeho vášní i dnes a nikdy nevynechá příležitost jít si „zakopat“ nebo navštívit utkání svého milovaného AC Milán. Jak kdysi sám prohlásil: „Kdybych nebyl závodníkem, rád bych se stal profesionálním fotbalistou.“ Ale vraťme se k jeho začátkům na závodních tratích. V patnácti letech usedl poprvé za volant motokáry u nichž se zdržel následující čtyři roky. Své účinkování završil titulem mistr Itálie v juniorské třídě 100 Cadetti.
Snadné začátky
Zároveň usedá za volant prvního monopostu – formule 3. V kokpitu Raltu RT-3 je od začátku velmi rychlý. Konečná šestá příčka je na nováčka velmi solidní. Se stejným vozem, ale v jiném týmu (Coloni) nastupuje do mistrovství Itálie i v následující sezoně. Vítězí v 9 z celkových 13 závodů a suverénním způsobem se tak stává mistrem Itálie F3. Souběžně se účastní také mistrovství Evropy, kde získává body za třetí místo v Itálii a za šesté ve Francii. V roce 1984 se již účastní kompletní sezony a o svém talentu nenechává nikoho na pochybách – stává se i Evropským šampiónem F3. Na Martini MK-42 - Alfa Romeo týmu Coloni vítězí na okruzích Magny Course, La Chartre, Pergusa, Mugello a Monza, kde je však diskvalifikován kvůli neregulérnímu sacímu potrubí. V Nogaru a Nürburgringu dojíždí druhý. V konečném účtování jej od druhého Dumfriese dělí šest a od třetího Bergera čtrnáct bodů. Navíc si odnáší i vítězství z prestižní Velké ceny Monaka formule 3, opět za tým Coloni. Další významný závod, VC Macaa, dokončuje se S. Johanssonem na Raltu Eddieho Jordana pátý.
Na skok ve Formuli 1
Na konci roku 1984 se poprvé objevil v kokpitu Formule 1. Capelli se zúčastnil testu Tolemanu a Brabhamu. Ze smlouvy na závodního pilota ale nakonec sešlo. Italský závodník se potýká s finančními problémy. Musí také nastoupit povinnou vojenskou službu, což naštěstí stihne ještě před Vánoci. Když se v roce 1985 chystá do formule 3000, všechny stáje již mají své jezdce a pro Capelliho není místo. Nezbývá nic jiného než založit stáj novou. Na scéně se opět objevuje Cesare Gariboldi, za jehož tým odjezdil Ivan první sezonu formule 3. Za finanční výpomoci Italoameričana Ferra vzniká nový tým F3000 Genoa Racing. Gariboldi připravil vůz March 85B - Ford a Capelli tedy mohl účastnit své první sezony formule 3000. Ital naskakuje do rozjetého vlaku, když poprvé nastupuje až ve čtvrtém podniku seriálu. Startuje ze sedmého místa, ale v polovině závodu nebezpečně koliduje s jiným jezdcem. Oba jsou naštěstí nezraněni. Ze své první sezony si odnáší i vítězství ze Zeltwegu a třetí místo z posledního závodu v Doningtonu. V konečném pořadí mu patří sedmé místo. Zúčastnil se i Velké ceny Curacaa - závodu, který se nepočítal do mistrovství - a nevedl si vůbec špatně. Dojel si totiž pro druhé místo.
V témže roce dostal konečně šanci v mistrovství světa F1. Ken Tyrrell posadil Itala do svého vozu na GP Evropy a GP Austrálie. V týmu nahradil Stefana Bellofa, který tragicky zahynul v závodě 24 h. Le Mans. Debut se ale moc nepovedl, po kolizi ze závodu v Brands Hatch odstupuje. Naopak v poslední Velké ceně, v Adelaide přivezl své první body. Startoval z 22 místa, zatímco týmový kolega Brundle ze 17. Uvážíme-li, že šlo teprve o druhý start s monopostem F1, není rozdíl pěti míst na startu velkou propastí. Po značném prořídnutí jezdeckého pole a bezchybné jízdě vybojoval Ivan fantastické 4. místo. Už se zdálo, že místo pro další rok má v královské třídě jisté, Tyrrell mu totiž nabídnul předběžnou smlouvu. Nakonec z toho však sešlo, majitel stáje dal přednost Streiffovi a Capelli se musel poohlédnout jinde. K dohodě nakonec přeci jen došlo a to se stáji Osella. Formule 1 se ale k Italskému pilotovi otočila opět zády, jakoby ignorovala talentovaného jezdce ověnčeného úspěchy v nižších sériích, za nímž bohužel nestál žádný velký sponzor. I Osella se před začátkem MS rozhodla dát šanci jinému jezdci.
Zpátky do F3000 a na otočku do Japonska
Capelli zamířil do Ameriky na test Marchu formule CART. Nakonec se rozhodl vrátit do F3000, opět v Garibaldiho týmu Genoa Racing. Po vítězstvích ve Vallelunze a Zeltwegu, druhém místě v Imole a třetích místech ve Spa-Francorchamps, Mugellu a Jaramě, zvítězil v šampionátu s náskokem 7 bodů před Pirrem a 11 bodů před Martinim. Také se zúčastnil 24 h. v Daytoně na sportovním prototypu March 86G - Buick a třech závodů ETCC s BMW. Navíc se Ivan opět objevuje na tratích formule 1 v novém francouzském týmu AGS - Motori Moderni. Stáj absolvovala pouze dvě Grand Prix (GP Itálie, GP Portugalska). Na Monze se Capelli kvalifikoval před obě Oselly na 25. místě. V samotném závodě ho prasklá pneumatika donutila opustit 13. příčku. V Estorilu se situace opakovala. Ital se z 24. místa poroučel už po šesti kolech kvůli poruše převodovky.
Pro další vývoj Capelliho závodní kariéry byla ale klíčová štace v japonské formuli 2. Na voze March 86J - Yamaha týmu Leyton House odjel sice pouhé 3 závody, ale i tak zapůsobil. Při své premiéře dojel šestý, následně druhý a i v posledním závodě se postavil na „bednu“, když si vyjel třetí místo. Šampionát čítal 8 závodů a 16 jezdců. Italskému jezdci stačili pouhé tři závody, aby v konečném bilancování obsadil sedmé místo. Na vedení týmu Leyton House dělá Capelli velký dojem a přichází nabídka sponzorování týmu F1. „Budu upřímný – kontrakt s Leyton House byl nejšťastnějším obratem v mém životě,“ rozhovořil se Ivan o tom, jak se to celé seběhlo, „dosud jsem měl jen omezený přísun prostředků od malých sponzorů. Spolupráce začala starty v japonské formuli 2 roku 1986. Po posledním závodě v Japonsku jsme šli já, Cesare Gariboldi a vedení Leyton House na večeři. Pan Okawa z Leyton House se zeptal, jaké mám plány na sezonu 1987. Odpověděl jsem, že formuli 1. V pořádku, řekl - a kolik to bude stát? Gariboldi to sečetl, Okawa se zamyslel a pak souhlasil. Já i Cesare jsme byli bez sebe radostí...“ Se vším nadšeně souhlasil i Akira Akagi, vlastník týmu Leyton House. Nezbývalo než kontaktovat Robina Hearda, jednoho ze zakladatelů stáje March, který myšlenku na návrat do F1 uvítal. Vzniká nový tým formule 1 Leyton House March Racing se sídlem v Anglii.
Dobrodružství formule 1 začíná
Na první Grand Prix sezony 1987 přivezl March pouze upravený monopost formule 3000. Capelli se tak do závodu ani nedostal. Do dalšího, VC San Marina, tým nasazuje March 871 – Cosworth, nový monopost zkonstruovaný pro formuli 1. Na jeho odladění však nebyl dostatek času a vůz trpí nespolehlivostí. V Imole i ve Spa-Francorchamps selhává motor. Navíc, atmosférický Ford se s turbomotory nemůže rovnat. F1 se ale následně stěhuje do Monaka. Na trati, která je více než jiná o jezdeckých schopnostech ukazuje Capelli svůj skutečný potenciál. Po startu z 19 místa předvádí bezchybnou jízdu a dováží Marchu bod za šesté místo. Nutno dodat, že za přispění mnoha odpadlíků. Kvalifikace kolem 20 místa provází tým celou sezonu, tedy i v následujících čtyřech závodech. Ty ale opět nedokončuje kvůli technice, která jej nechává na holičkách. Pouze na Silverstone odpadá vlastní vinou. Naopak, dalších pět velkých cen funguje vše jak má a Ital dojíždí pravidelně kolem desátého místa. V Mexiku, Japonsku a Austrálii opět nevidí šachovnicový praporek. Premiéra tedy byla u konce a tým se mohl soustředit na další ročník. Ještě než se pustíme do druhé Capelliho sezony v týmu March, je třeba zmínit i jeho další aktivity na závodní dráze. Ivan se spolu s R. Ravagliem, E. Pirrem a R. Ratzenbergrem objevuje také v mistrovství světa cestovních vozů a to na továrním BMW M3 týmu Schnitzer. Společně obsadili druhá místa v Jaramě, Dijonu a čtvrté na Monze.
Na post technického ředitele přichází Adrian Newey, budoucí designérské eso formule 1. Za asistence Gustava Brunnera, postavil poměrně revoluční (zakulacený, kompaktní monopost s tenkým monokokem) March 881. Tým reagoval i na časté výpadky motoru Ford Cosworth a přešel na Judd. Aby se zamezilo dalšímu zvyšování výkonu přeplňovaných motorů, měly tyto agregáty v roce 1988 povinně snížený plnící tlak. Což znamenalo zmenšení výkonostního rozdílu mezi přeplňovanými a nepřeplňovanými agregáty, jakým byl i Judd. Ivan Capelli navíc dostal týmového kolegu. Do druhého Marchu se usadil nadějný brazilec Mauricio Gugelmin, blízký přítel Ayrtona Senny a za krátký čas také Capelliho. Když manažer stáje, Ian Phillips, po shlédnutí Marchu 881 řekl: „Adrian odvedl skvělou práci z hlediska pojetí i provedení vozu,“ možná ani sám netušil jak blízko pravdy je. March skončil sezonu na šestém místě z celkového počtu 18 zapsaných týmů a nechal za sebou takové stáje jako Williams, Tyrrel nebo Ligier. Jednička týmu Ivan Capelli obsadil ve své druhé úplné sezoně ve F1, v novém týmu solidní sedmé místo a připsal si 17 bodů. Dokonce vystoupil i na stupně vítězů. Pojďme se teď blíže podívat na Italovy výkony během sezony. Do prvních závodů startoval z devátého místa, ale dvakrát jej zradil motor. Další dvě Velké ceny dojíždí mimo body. V Kanadě, po startu ze zadních pozic, dojíždí na pátém místě a získává první body v sezoně. V Detroitu měl italský závodník během tréninku nehodu. Utrpěl menší zranění a do závodu nenastoupil. Následuje Francie, kde obsazuje deváté místo a Silverstone, kde jej opět zradil vůz (alternátor). Do německé Grand Prix vyjíždí ze sedmého místa a cíli je pátý. Na Hungaroringu stojí na startu dokonce ve druhé řadě. Motor Judd ale tentokrát nevydržel ani šest kol. Ve Spa-Francorchamps zajíždí nádherný závod. Startuje ze 14. místa. Během 19 kol si s Gugelminem, který startoval ze 13. místa několikrát vymění pozice a začíná stíhat další jezdce. Ve 45. kole je už pátý. Následná diskvalifikace Benettonu jej posunuje dokonce na třetí místo. Za dva týdny, v Itálii, dojíždí znovu na bodech. Nejlepší závod sezony se však teprve blíží. V Estorilu ovládly kvalifikaci jako obvykle McLareny v čele s Prostem. Hned za nimi však stojí světle modrý vůz s nepřeplňovaným motorem Judd... Capellimu se povedla fantastická kvalifikace. V závodě pak odvedl ještě větší kus práce. Ve 22. kole se dostává před druhého Sennu a pozici drží až do cíle. Ital si z Portugalska odváží nejlepší výsledek pro tým i pro něj samotného. V následující Grand Prix, ve Španělsku mu opět selhává motor. Do závodu na Suzuce startuje z druhé řady. V závodě se propracuje na druhé místo a po problémech Prosta dokonce krouží kolo v čele Velké ceny s monopostem, ve kterém dříme „pouze“ nepřeplňovaný agregát! Vezmeme-li navíc v úvahu, že se mu to podařilo za tým, který proháněl své vozy po tratích formule 1 teprve druhý rok, musíme před Ivanem smeknout. Bohužel i tentokrát Capelliho zklamal jeho March a po poruše elektriky se v 19. kole stahuje ze závodu. Sezonu Ivan zakončil šestým místem v Adelaide. Nováček Gugelmin nasbíral celkem 5 bodů a v konečném pořadí jezdů mu patřila 13. příčka.
Kdo očekával, že po svém úspěšném vystoupení v roce 1988 dosáhne Ivan Capelli v následující sezoně konečně na vítězství, ten se nemohl více mýlit. A to i přesto, že byly zrušeny turbomotory a tím i dominance týmů, které je využívali. Z Marchu 881 se ostatní stáje snažili alespoň něco málo okopírovat. Newey byl tedy nucen postavit nový vůz March GC891. Angličan ale tentokrát šlápl vedle. Ještě více se soustředil na již tak složitou aerodynamikou Marchu 881, při čemž utrpěly ostatní oblasti vývoje vozu. Monopost ztratil ze své komplexnosti a March CG891 se stal naprosto nekonkurenceschopným. Ivana Capelliho také velmi zarmoutila smrt Cesare Garibaldiho během autonehody, v nemž ztratil velmi blízkého přítele. Do prvního závodu nasadil March ještě vůz 881. Capelli se ze sedmého místa propracoval na třetí. Následně se začal propadat ve 22. kole byl nucen závod vzdát kvůli poruše zavěšení. Jeho týmový kolega Gugelmin dojel na senzačním třetím místě a získal tak jediné body pro March v této sezoně. Následovalo San Marino a další výpadek, tentokrát již s novým vozem. Byla to však Ivanova chyba, když při brždění vylétnul již ve druhém kole z tratě. V Monte Carlu dokončuje Capelli závod mimo body. Byl to jeden ze dvou závodů, ve kterých v roce 1989 viděl šachovnicový praporek! V Mexiku zajel Ital výtečnou kvalifikaci a na startu mu patřilo 4. místo. Pro poruchu převodovky ale do závodu vůbec neodstartoval. Následovala neuvěřitelná série šesti nedokončených Velkých cen. Na vině byla vždy, kromě GP Kanady, nespolehlivost Marchu. Když konečně ve Spa-Francorchamps uviděl šachovnicový praporek, projel cílem až na dvanáctém místě. V nadcházejících pěti Velkých cenách se opět do cíle nepodíval, přičemž pokaždé jej vyřadil technický výpadek. Během sezony nezískal italský jezdec ani bod. Jeho týmový kolega pouze čtyři. Jelikož nespolehlivost Marchu CG891 znemožňuje do značné míry porovnání obou jezdů v závodech, podívejme se na kvalifikační duely. Oba předčili toho druhého shodně, osmkrát.
Capelli týž rok vstupuje do světa obchodu. S přítelem svého otce odkupuje v Miláně obchodní zastoupení BMW, které má asi 30 zaměstnanců. Jak Ivan prohlásil, obchod ho skutečně baví. „První věc kterou udělám, když přijedu na pobočku po závodě je, že začnu mechanikům vyprávět o poslední Velké ceně. Milují historky z prostředí F1,“ směje se hrdý majitel.
Tam kde končí March, začíná Leyton House
Tým vstupuje v roce 1990 do seriálu mistrovství světa s novým názvem. Akagi odkoupil celý tým a pojmenoval jej po své firmě – Leyton House. Nový Neweyho monopost Leyton House CG901 patří k nejkrásnějším ve startovním poli. Díky své značné náchylnosti na nerovnosti ale nebyl tou správnou zbraní. Ve Phoenixu, v prvním závodě nové sezony, okupují Leytony poslední řadu na startu. Capelliho navíc ve 20. kole vyřazuje elektrika. V Brazílii čeká na Itala ještě větší katastrofa. Spolu s Gugelminem neprojdou vůbec kvalifikací. „Pro všechny v týmu to byl velmi špatný víkend. Máme velký problém s vozem. Nemůžeme najít balanc a potřebnou přilnavost. Jsem nešťastný, že se nezúčastním závodu, ale mám naprostou důvěru v tým, který bude pracovat tak tvrdě jak to bude možné, aby jsme byli v Imole konkurenceschopní,“ prohlásil po kvalifikaci Capelli. Zatímco v sídle týmu řeší Newey kde se stala chyba, nedokončuje Capelli ani další dva závody. V San Marinu po kolizi v prvním kole, v Monaku po problémech s brzdami. Mezitím co Ital poprvé v sezoně míjí cíl (10. místo), mají v Anglii jasno. Problémy způsobila chybná data z aerodynamického tunelu. Adrian Newey tak okamžitě začíná pracovat na opravném aerodynamickém balíčku. Ještě s neupraveným vozem čeká Capelliho GP Mexika, do které se opět, společně s týmovým kolegou nekvalifikuje. „Trať je podobná té v Brazílii, zatáčky jsou hrbolaté a povrch tratě je špinavý. Vůz byl stále nedotáčivý, tak jsme provedli několik změn a trochu se to zlepšilo. Ale ve svém rychlém kole jsem za někým uvíznul...,“ tolik k nepovedené kvalifikaci z úst jedničky týmu. V týmu je dusno a po rezignaci manažera, dostává výpověď Newey. Blíží se Velká cena Francie, na kterou tým vyráží již s úpravami aerodynamiky, které stihnul Angličan provést ještě před vyhazovem. Navíc, okruh prošel rekonstrukcí a nový povrch je skutečně hladký bez výrazných nerovností. Ivan se kvalifikuje na sedmé místo a vypadá to, že aerodynamické chyby monopostu byly skutečně z velké části odstraněny. Závod však předčí veškerá očekávání. Sympaťák z Itálie se v závodě dostává před Patreseho a krouží na prvním místě! Na druhou pozici se následně probojoval Gugelmin. Dopředu se ale začíná prokousávat třetí Prost. Tři kola před koncem závodu se jeho McLaren dostává před Italův Leyton a vítězí na domácí půdě v Le Castellet. Fantastický závod, který předčil všechna očekávání týmu. „Posledních pět kol jsem měl nízký tlak paliva, k tomu se ještě rozblikala kontrolka oleje, proto se nakonec Prost dostal přede mne. Navíc jsem asi čtyřikrát přetočil motor přes 15 000 otáček. Jsem tedy rád, že jsem závod vůbec dokončil. S druhým místem jsem velmi, velmi spokojený,“ uvedl Capelli po závodě. Radostí sršel i Gustav Brunner, nakonec ale přiznal: „March má už rok nejlepší aerodynamiku. Jenomže je tak složitá, že ji sami nerozumíme.“ Co víc dodat, snad jen, že méně je někdy více... V Silverstone Capelli bojuje opět o stupně vítězů. Bohužel, v 48. kole odstupuje kvůli úniku paliva ze třetího místa. O čtrnáct dní později dojíždí na Hockenheimu sedmý. Po odpadnutí v Maďarsku, projíždí v Belgii cílem sedmý. V posledních pěti závodech se ale mávnutí šachovnicového praporku nedočkal. Přestože s novou aerodynamikou je vůz o poznání rychlejší, na spolehlivosti mu to nepřidalo. Za sezonu nasbíral Capelli 6 bodů a patřilo mu 10. místo mezi jezdci. Mauricio Gugelmin si pro sebe urval pouze jeden bod. Sezona byla plná smíšených pocitů, ale nikdo nepochyboval o Italově nadání. O Capelliho se začíná, krom jiných týmu, zajímat i Ferrari.
Rok 1991 byl ale katastrofální. Ital dělal co mohl, ale tým byl v úpadku a ani změna motoru za Illmor, ani nový šéfdesignér Chris Murphy situaci nevylepšili. Capelli projel cílem poprvé až v Maďarsku, tedy až v desáté Velké ceně! Tři závody nedokončil vlastní vinou, z dalších šesti jej vyřadil vůz. Na Hungaroringu získal sice jeden bod, ale byl to taky poslední bod sezony. „Po výměně pneumatik se z motoru začaly ozývat hrozné zvuky. V tu chvíli jsem se opravdu modlil. Dalších 30 kol jsem se neodvážil překročit 12 000 otáček. Šetřil jsem motor, šetřil jsem brzdy – šetřil jsem prostě všechno, abych dojel do cíle. A podařilo se. Jsem velmi potěšen ziskem bodu, je to pro tým důležitý výsledek,“ netajil Ital svoji radost. V Belgii opět vypověděl službu motor v Capelliho voze. Leyton House CG911 byl nejen nespolehlivý, ale také pomalý, což dokazují časté starty z hlouby pole. V dalších dvou Velkých cenách sice Capelli projel cílem, ale mimo bodovaná umístění. Španělská Grand Prix, kterou nedokončil je jeho poslední v týmu Leyton House. Když byl vlastník týmu Akagi uvězněn pro údajné finanční podvody, dostal se tým do velké finanční krize. Naštěstí, Capelli přijímá nabídku stáje Ferrari pro rok 1992. Ivan poté pozoruhodným gestem ukázal svoji loajalitu k týmu. Místo u Ferrari měl jisté, ale aby tým nemusel nahradit jeho kamaráda Gugelmina, doporučil vzít nováčka Wendlingera, za nímž stála podpora bohatého Mercedesu. Capelli navíc svého bývalého zaměstnavatele podpořil tím, že zaplatil za svoji účast v posledních závodech, ve kterých již nestartoval. Ostatně, právě Italova loajalita k týmu byla možná až příliš velká. Odolával nabídkám uznávanějších týmů a vrtkavé spolehlivosti Marchu/Leyton House. Takřka rodinná atmosféra týmu, ve kterém se cítil tak dobře, pro něj znamenala víc. Jenže s každým nedokončeným závodem ztrácel italský jezdec motivaci. Navíc, který závodník by nevyužil šanci usednout za volant rudého monopostu? Stejně tak tomu bylo i v roce 1992. Jak prohlásil sám Capelli: „Ferrari je pro mě obrovskou příležitostí.“ Dalo by se říct, že Ivan byl zcela jistě na správném místě, ale v ten nejhorší možný čas...
Červená je dobrá, ale ne vždy...
Ivan Capelli zpočátku oplýval optimismem. To bylo v době, kdy testoval s monopostem z roku 1991. Teprve dva týdny před prvním závodem dostali piloti Ferrari do rukou zcela nové Ferrari FA92A. Byl to však velmi špatný vůz, jeden z nejhorších ve sportovní historii značky. A Capelli s ním byl od začátku znepokojený. Abychom lépe pochopili, co se kolem Italova odehrávalo, musíme se blíže podívat na situaci ve Ferrari. Sezona 1991 byla první od roku 1986, kdy stáj nevyhrála ani jednu Velkou cenu. Na něco takového nebyli v týmu zvyklí. Luca di Montezemolo byl jmenován presidentem Ferrari a provedl podstatné personální změny. Harvey Postlethwaite a Steve Nichols byli zodpovědní za design F92A, do role týmového manažera se vrátil Sante Ghedini a jako poradce přišel Niki Lauda. Tito „pánové ze staré školy“ byli pro stáj špatnou volbou. Přece jenom, v roce 1992 již byly týmy velmi organizované se složitou vnitřní strukturou. Ve Ferrari tak zavládl chaos, který měl ve výsledku dopad i na samotné jezdce. Krom boje s F92A se tak Ivan potýkal s problémy s udomácněním v týmu. Veselou rodinnou atmosféru panující v Marchu/Leyton House, vystřídal chaos a politikaření uvnitř Ferrari. Do prvního závodu v Kyalami se kvalifikoval jako devátý. Týmový kolega Alesi, který byl ve Ferrari již druhým rokem obsadil na startu páté místo. Přehřívající se motor zhatil během závodu naděje obou pilotů. V Mexiku absolvoval Capelli více než nelichotivou kvalifikaci. Do startu odstartoval z 20. místa, což byl pro Ferrari nejhorší kvalifikační výsledek od roku 1980. Hned při startu jej navíc z trati odstřelil Karl Wendlinger. Z okruhu Interlagos si přiváží první body. Po startu z 11. pozice dojel pátý za týmovým kolegou. Ve Španělsku se zdálo, že diváci budou svědky Capelliho obrození. Dokázal se kvalifikovat do třetí řady a porazit Alesiho, který se postavil na osmé místo. Byla to však jen jiskřička naděje, která v závodě zhasla. Zatímco si jeho týmový kolega dojel pro třetí místo, Ital napodobil tři kola před cílem Sennu a po smyku opustil mokrou trať z pátého místa. Na domácí půdě týmu, v Imole, obsadili jezdci Ferrari čtvrtou řadu na startu. Bohužel, oba dva v závodě chybovali a italským tifosi zcela jistě pokazili víkend. Ferrari pomalu začala docházet trpělivost a Capelli se dostal do pozice výrazné dvojky. Náhradní vůz byl od této chvíle k dispozici pouze Alesimu. F92A dostalo nový podvozek a upravenou převodovku. Novinky však byly k dispozici pouze ve dvou vozech – v Alesiho a v náhradním... Do Capelliho se nemilosrdně pustil i italský tisk. V Monaku se opakovala situace z Barcelony. V 61. kole po zbytečném smyku odstupuje ze závodu, z páté pozice. Ačkoli se Montezemolo vyjádřil, že Ivanova pozice v týmu je jistá, sám Capelli asi tušil, na konci sezony by mohl vyklidit místo jiným. Jakoby toho nebylo málo, v Montrealu znovu chybuje a po tvrdém políbení betonové zdi je z Velké ceny vyřazen. „Až do nehody bylo všechno v pořádku. Poté se stalo něco se zadní částí vozu. Když jsem akceleroval na výjezdu ze zatáčky, vůz jel rovně a velmi tvrdě jsem narazil do bariéry. Byl jsem trochu otřesený a tak mě raději poslali do nemocnice tady na trati. Naštěstí jsem vyváznul nezraněn,“ zněl Capelliho komentář po závodě. „Miluji když mám chvíli pro sebe, pro relax a poslech hudby,“ prohlásil jednou. Příliš mnoho času a radosti z podobných chvil tentokrát neměl. Série výpadků po vlastních chybách začala podkopávat Ivanovu sebedůvěru. Ital se potýkal se ztrátou koncentrace i motivace a vlastně i rychlosti. Poté, co do francouzské Grand Prix odstartoval z osmé pozice, jej v závodě zradil motor. V Silverstone konečně míjí šachovnicový praporek, naneštěstí až na devátém místě. Na Hockenheimu, kde byl slabý výkon motoru Ferrari obzvláště znát, stojí na startu jako dvanáctý. Pohonná jednotka rudého monopostu promluvila i do závodu. Capelli odstupuje z osmého místa, kvůli poruše motoru. Zlepšení přichází v Maďarsku. Po startu z 10. pozice si Ital přijíždí do cíle pro bod za šesté místo. V Belgii krouží na šestém místě, když jej opět nechá na holičkách motor. Do Monzy, další domácí Grand Prix stáje, přiváží Ferrari upravený monopost F92AT s vylepšeným motorem. Capelliho sedmé místo na startu vypadá vzhledem k předchozím výsledkům nadějně. Hůře už vychází při porovnáním s Alesim, který startuje ze třetí pozice. Oba jezdci, ke zděšení přítomných fanoušků, odstupují už ve 12. kole. Zatímco Francouze vyřadila porucha, Ital chybuje. A to se ve Ferrari na domácí Velké ceně jen těžko odpouští. Když do následujícího závodu v Portugalsku startuje až ze 16. místa a závod opět nedokončuje, byť pro poruchu motoru, jsou Capelliho dny v týmu sečteny. Ferrari potvrzuje návrat Gerharda Bergera na místo Ivana Capelliho pro následující sezonu. Ani italský závodník, ani Ferrari nesplnili očekávání toho druhého a tak si smutný a znechucený Capelli balí kufry ještě před koncem sezony. Na poslední dva závody je nahrazen testovacím pilotem Nicolou Larinim. Pro tým Ferrari získal Ital pouhé tři body a v konečném pořadí jezdců figuroval v roce 1992 na 13. místě.
F1 se loučí, cestovní vozy čekají
Skleslému Capellimu dává poslední šanci Eddie Jordan na doporučení Iana Phillipse, manažera týmu Jordan. Phillips, jako bývalý ředitel Leyton House, znal Capelliho moc dobře. Ačkoliv bylo italskému závodníkovi teprve 30 let, byl už jen stínem svého talentu. Ani se nepřiblížil své bývalé formě, kdy v kokpitu Marchu/Leyton House často předváděl prvotřídní výkony. Když smykem zakončil první závod sezony a do druhého se ani nekvalifikoval bylo jasné, že jeho působení v královně motorsportu je u konce. Po oboustranné dohodě tým předčasně opustil.
V letech 1994 až 1996 zkoušel německou sérii Super Touring s Nissanem Primerou týmu BMS Scuderia Italia. Příliš se mu ale nedařilo, nejlepší umístění v Poháru jezdců bylo jedenácté místo v roce 1994. Postavil se i na start slavné 24 h. Le Mans. Bylo to s v roce 1995 s Hondou NSX ve třídě GT1. Tým však ze závodu odpadnul již v sedmém kole. V letech 1997, 2000 a 2002 se také zúčastnil několika závodů FIA GT, také bez úspěchu.
Rodina nade vše
Kromě fotbalu hraje pravidelně tenis a v zimě lyžuje. Rodina pro něj znamená velmi mnoho. Ostatně, ještě když sedlal March prohlásil: „S otcem jsme si velmi blízcí. Před každým důležitým rozhodnutím jdu za ním, aby mi poradil. Zná mě velmi dobře. Celkově jsme velmi blízká rodina, můj otec, matka, sestra, pes a to je pro mě velmi důležité.“ Charismatický pilot, který se oženil s bývalou švédskou striptérkou se v současné době věnuje komentování závodů F1 pro italskou televizi Rai Uno. Inteligentní Ital se tedy i nadále pohybuje v padoku F1. Příjemný, vždy s úsměvem na rtech, stále pro každou legraci – takový byl a zůstal tento bystrý italský závodník. Nic z toho co se mu během kariéry přihodilo ho nezměnilo. Nejlépe vystihnul Ivana Capelliho on sám v roce 1991: „Moji rodiče mě do života vychovali velmi dobře – v určitých oblastech na mě byli skutečně přísní, ale na druhou stranu mi nechávali dostatek volnosti. Myslím, že hlavně díky tomu se ze mě stal slušný člověk...tedy, normální. Nechci mít soukromý tryskáč a sám se dopravovat na okruhy – raději žertuji se všemi mechaniky, zvláště na cestě domů ze závodu, protože to je pro mě velmi emotivní doba.“
STATISTIKA F1:
Národnost: italská
Datum narození: 24. května 1963
Místo narození: Milán (Itálie)
Počet startů: 93
Počet bodů: 31
Počet vítězství: 0
Pole Position: 0
Nejrychlejší kola: 0
Stupně vítězů: 3
Debut v F1: GP Evropy 1985
Počet titulů mistra světa: 0
KARIÉRA F1:
1985 F1 Tyrrel / 17. celkově, 3 body
1986 F1 AGS / 0 bodů
1987 F1 March / 19. celkově, 1 bod
1988 F1 March / 7. celkově, 17 bodů
1989 F1 March / 0 bodů
1990 F1 Leyton House / 10. celkově, 6 bodů
1991 F1 Leyton House / 18. celkově, 1 bod
1992 F1 Ferrari / 13. celkově, 3 body
1993 F1 Jordan / 0 bodů
