Stačí připomenout, že když došlo k velkému cenovému šoku, byly to právě americké a kanadské závody, které svým štědrým startovným a finančními odměnami byly pro těžce zkoušené týmy hojivou náplastí. Proto nikdo příliš nežehral na okruh ve Watkins Glen, kde mimochodem při tréninku v roce 1973 zahynul François Cevert a o rok později při závodě nadějný Rakušan Helmut Koinigg.
Už v roce 1976 díky spojení Chrise Pooka a expilota F1 Dana Gurneye přišlo ke slovu "americké Monte Carlo" na trati v Long Beach a začala tak etapa sezón, ve kterých měli Američané dvojí zastoupení - v roce 1981 dokonce závody v USA zahajovaly a končily sezónu, o rok později byly v kalendáři hned tři Grand Prix v zemi neomezených možností - v Long Beach, Detroitu a na parkovišti v Las Vegas. Až v roce 1985 se vrací počet amerických závodů na jeden: po Detroitu přichází Phoenix a poté osm sezón bez závodu v USA. Historie Indianapolisu a zejména závodu v roce 2005 už byla na F1NEWS.cz dostatečně popsaná, od roku 2012 už se píše historie v texaském Austinu.
Bylo by krátkozraké si myslet, že když se dostane ke kormidlu Liberty Media, že nebude chtít prosadit větší podíl USA ve světě Formule 1. Šest miliard dolarů není zanedbatelná suma a nový předseda F1 Chase Carey už deklaroval, že jeho firma hodlá rozvíjet své možnosti zejména v Americe a Asii.
Grosjean by druhý závod uvítal
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Možná tohle přísloví nemusí platit do puntíku pro Romaina Grosjeana, ale v současnosti hájí barvy amerického týmu Haas, takže myšlenku většího počtu závodu na americké půdě vítá.
"Druhá Grand Prix USA by byla dobrá, nejspíš na západním pobřeží. Je tu jen problém časového posunu, to se pak F1 sleduje obtížně. Většina závodů tak probíhá uprostřed noci, což někteří lidé nejsou schopní akceptovat," vysvětluje Francouz, který má rovněž zájem o závody NASCAR prostřednictvím týmu Stewart-Haas Racing. Podle jeho názoru se F1 může od amerického přístupu hodně přiučit. "Je to zábavné. Američané prostě vědí, jak udělat dobrou show. Když se podíváte na Superbowl nebo NASCAR, případně jiné velké akce, je to vždy obrovská zábava. S ohledem na diváky ještě máme co zlepšovat."
Rosberg chce získat mladé fanoušky
Vicemistr světa Nico Rosberg je rovněž přesvědčen, že americký vliv může Formuli 1 přinést nemalé množství pozitivních aspektů. Volá zejména po nových přístupech pro mladší generaci.
"Američané jsou v mnoha směrech o krok napřed, zejména v oblasti technologií. Například televizní vysílání je opravdu dobré, vypadá skutečně slibně. Existuje mnoho mladých lidí, náš sport obdivují, ale nesledují ho, protože se jim nechce »přeladit« na určitou hodinu nebo vynaložit úsilí, aby si zjistili údaje o začátku. Je to nová éra, mladí lidé takhle žijí a tuto oblast lze s ohledem pro náš sport nadále rozvíjet a oslovit další lidi, kteří mají náš sport rádi, ale nezbytně nehledají probíhající závod," vysvětluje Rosberg.
Jde o pokrok nebo podbízení?
Jsou tu ale také opačné názory, zda pro Formuli 1, která v USA nikdy nezakotvila tak výrazně jako v Evropě, je východiskem nezbytně nutný americký model. Někteří pamětníci připomínají pokusy Bernie Ecclestonea vytvořit něco podobného v roce 1982, kdy se ale jeho zájmy a la exhibiční zápasy NBA či NHL nesetkaly s velkých pochopením.
Mnoho lidí také tvrdí, že F1 je pořád ještě sport, ve kterém by mělo jít o co nejlepší výsledky. Na All Star Game sice přijde hodně lidí, ale jenom proto, že je jednou do roka. Kdyby hráči předváděli to samé v každém zápase na ledě, bude v hledišti za chvíli poloprázdno. To platí pro většinu sportů. Někteří lidé se ptají, zda nejde o podbízení mladé generaci, pro níž je dle různých výzkumů typický pouze krátkodobý zájem o danou oblast.
Je tedy otázkou, jak se promítne vliv amerických vlastníků do dalšího vývoje F1. Není tajemstvím, že nejspíš budou směřovat tento produkt do oblasti svých zájmů. A další dotaz může znít: je takovým teritoriem ještě pořád Evropa?