FIA totiž provedla ústupek a nebude vyžadovat úplný zákaz odhazování ochranných slíd na trať. Namísto toho požádala piloty, aby jejich "použití" co možná nejvíc minimalizovali.
Jak už bylo řečeno, v Austrálii se od tohoto zákazu ustoupilo, protože se řešily problémy s novým formátem kvalifikace. Týmy se odvolávaly na nedostatek času, aby mohly zapracovat na řešení, kam ukládat použité překryty hledí, proto byl definitivní zákaz odložen až do Grand Prix Španělska. Týmy si však vymohly další odklad, protože avizovaly snahu vyzkoušet si tuto problematiku během mezisezónního testu v Barceloně; bylo jim vyhověno a nařízení mělo vstoupit v platnost v Monaku.
Ve středu proběhla debata s manažery týmů, kteří poukazovali na obavy v případě požáru. Vysoce hořlavé slídové překryty by tak znamenaly pro piloty, pokud by "odkládali" ochranu hledí přímo na své kombinézy, velké nebezpečí. Jedním z možných řešení totiž byl návrh umístit na overaly pilotů speciální lepicí pásky, na nichž by se slídy zachytily.
Odhazujte co nejméně, zní poslední verdikt FIA | foto: McLaren
Závodní ředitel FIA Charlie Whiting jednal ve čtvrtek s piloty na pravidelném briefingu a připustil, že v případě snahy uchovávat použité pásky v kokpitu nebo přímo na kombinézách hrozí jezdcům mnohem větší nebezpečí než když budou odhazovány z kokpitu, i za cenu, že může dojít k problémům se zanesením některých částí vozu, zejména brzdových kanálů. Whiting souhlasil, že mnohem lepší řešení než úplný zákaz je stanovení konkrétního počtu odhozených překrytů. Současně však připustil, že FIA by neměla nařizovat, kolik má pilot na trati nebo v prostoru boxů takových překrytů odhodit. Měli by to být sami piloti, aby rozhodli, kolik jich během závodu mohou použít.
Pokud se na podobný problém podíváme z hlediska statistiky, jsou známy případy, kdy se slída dostala do míst, kde způsobila technické problémy, informovali jsme o dvojím případu Fernanda Alonsa. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že přes veškerá bezpečnostní opatření se nelze vyhnout přítomnosti různých cizích předmětů na trati, a v Monaku se toto nebezpečí s ohledem na povahu městského okruhu zvyšuje. Historie pamatuje nemalý počet nečistot, igelitových sáčků, novin a dalších předmětů, které ztrpčily závodníkům život.
