Lewisi, mnoho expertů a fanoušků Vás považuje za jednoho z nejlepších jezdců současnosti, ale nemají na Vás stejný pohled jako na člověka. V čem to podle Vás je?
Lewis Hamilton (LH): „Neumím odpovědět, proč mě má někdo rád a někdo ne. Často se názor na Vás tvoří podle Vašich prohlášení. Možná byla některá slova vyjmuta z kontextu. Možná bylo něco, co jsem řekl, špatně pochopeno nebo špatně interpretováno. Někomu se zase možná nelíbily konkrétní věty. Na druhé straně jsem ve svém životě potkal hodně lidí, kterým stačilo strávit se mnou dvacet sekund, a byli schopni říct, že jsem obyčejný člověk. Doufám, že časem se vztah ke mně změní.“
Znepokojuje Vás, že jsou k Vám lidé nespravedliví?
LH: „Nemyslím si, že by lidé měli hodnotit ty, které neznají. Já druhé nesoudím, každý by měl soudit sám sebe. Nezlobím se, když se někomu něco nelíbí. Každý má právo na svůj názor. Když se ohlédnu zpátky, tak chápu, že v některých situacích jsem mohl reagovat jinak, něco jiného říct, ale lidé zapomínají, že my se neustále pohybujeme před kamerami. Každé naše slovo se ve veřejnosti rychle rozšíří. Musím být stále soustředěný, přesto se mi nepodařilo pokaždé se srovnat se situací. Jedno můžu říct s jistotou: musím se snažit konat správně a být stále lepším. Život se má užívat.“
Když jste byl malý chlapec, poznali jste Rona Dennise. Teď jste se stal v Mercedesu mistrem světa. Jak jste se za tu dobu změnil?
LH: „To je dlouhá historie. V každém roce se musím učit z vlastních chyb. Snažil jsem se najít rovnováhu mezi závody a svým soukromým životem. Cílem bylo pokaždé přijet na závod dobře naladěn. Mám sice už třicet let, ale chápu, že se musím ještě mnohému naučit. Myslím si ale, že jsem rozumnější a v různých situacích reaguju jinak. Například teď sleduju, v jaké situaci se ocitl Max Verstappen a přitom si vzpomínám na svůj začátek v F1. Teď jsem hodně vděčný za rady, které jsem tehdy dostal. Jsem rád, že jsem v šampionátu začínal v době, kdy jsem už na to byl připraven. Kdybych přišel do F1 o několik let dřív, dneska bych asi tady s Vámi nemluvil. Asi bych před několika lety odpověděl, že na F1 jsem byl připraven už ve věku Verstappena.“
Znamená to, že jste už dospěl, ale v hloubi duše jste stále stejný?
LH: „Absolutně. Mám velké srdce a někdy mi to přináší problémy…“
Tituly mistra světa jste získal v letech 2008 a 2014, mezitím se stal Sebastian Vettel čtyřnásobným šampiónem. Nemrzí Vás, že jste mu to v té době nestěžil?
LH: „F1 je zajímavý sport, který mě uspokojuje a to je fajn. Na rozdíl od golfu nebo tenisu ne vše závisí od Vás. Můžete být fyzicky a psychicky připraven, ale za volantem pomalého vozu nedosáhnete nic. Jsem přesvědčen o tom, že letos bylo hodně jezdců na vrcholu své formy, ale jejich vozy byly o sekundu-dvě pomalejší. Jako jezdec s tím nemůžete nic dělat, jen se snažit vždy získat z vozu maximum. Nepopírám, že je skvělé přijet na závod s vědomím, že Váš vůz Vám umožňuje bojovat o vítězství. Vždy jsem chtěl získat druhý titul. V roce 2009 jsem měl hrozný vůz. Kdybych byl tak dobrý jako letos, tak v roce 2011 jsem mohl bojovat se Sebastianem. V roce 2012 jsem také mohl zvítězit.“
Lewis Hamilton po zisku titulu v Abú Zabí (foto: Daimler AG)
Vytvářela touha po titulu na Vás tlak?
LH: „Možná ano, ale já jsem takový, jaký jsem a nikdo mě nezmění. Jsem sebekritický, po kvalifikaci v Silverstonu jsem byl v depresi. Na druhý den jsem ale byl připraven opět bojovat. Potřeboval jsem hodně času, abych se naučil zvládat podobné problémy.“
Jednou jste řekl, že boj o titul je velkou zkouškou vztahu mezi týmovými kolegy, ale když existuje mezi nimi vzájemný respekt, tak to není problém. Změnilo se na tom něco?
LH: „Důvěru a respekt můžete rychle ztratit, ale tak jako i v jiných vztazích když je dobrý základ, můžete je obnovit. My s Nicem spolu závodíme třináct let – základ našeho vztahu je tedy dobrý, teď by bylo hodně těžké ho narušit. V dětství jsme byli dobrými přáteli, teď máme každý svůj soukromý život. I poté, co se letos stalo, jsme týmovými kolegy a v následující sezoně musíme spolupracovat. Doufám, že díky dnovým zkušenostem bude náš vztah ještě lepší.“
Ve své kariéře jste několikrát bojoval o titul. Bylo to z tohoto hlediska letos nejtěžší?
LH: „Letos to bylo nejsložitější. V roce 2012 jsme měli vůz, s kterým bylo možné získat titul, ale kvůli technickým problémům jsem ztratil hodně bodů. Letos to bylo jiné. V průběhu sezony jsem měl také problémy, ale pokaždé jsem se s nimi dokázal vyrovnat. I když jsem startoval z posledního místa, podařilo se mi skončit na pódiu. Nejlepší je vítězit z prvního místa na startu, ale i vítězství poté, co se propadnete na čtvrté místo, přináší pozitivní emoce.“
V posledních letech byl Fernando Alonso ve stejné situaci jako Vy. Nedávno řekl, že by upřednostnil vítězství před dobrou pověstí. Vy byste chtěl, aby si fanoušci pamatovali Vaše vítězství nebo lidské kvality?
LH: „Každý jezdec chce, aby ho milovali jako Ayrtona Sennu. On žil v jiné době, která byla ideální pro to, aby projevil svou vášeň a charisma. Každý, kdo by řekl, že nechce, aby si ho lidé pamatovali, lže. Doufám, že i dvacet let po ukončení mé kariéry si budou na mě fanoušci pamatovat. Poháry jsou skvělá věc, vítězství na okruhu je fantastická věc, ale podle mě se počítají jenom tituly.“
Promiň, nedalo se…
