Někdejší člen juniorského programu McLarenu debutoval v F1 v roce 2000 v podprůměrném týmu Prost. Následující sezonu se pak přesunul do Saberu, odkud měla jeho cesta pokračovat směr Woking. Avšak po úspěšné sezoně 2001 si britská stáj místo Heidfelda vybrala jeho stájového kolegu – finského mladíka Räikkönena.
Nick tak byl nucen zůstat u Sauberu, kde začal pozvolna stagnovat a tým tak na konci roku 2003 opustil. Na poslední chvíli se mu podařilo zajistit si sedačku u Jordanu pro rok 2004. Jeho kariéru ale restartoval až úspěšný rozstřel s Antoniem Pizzoniou o místo ve Williamsu pro sezonu 2005.
Následující rok BMW převzalo tým Sauber a vybralo si právě Nicka, jakožto svého továrního jezdce. V barvách mnichovské automobilky pak zažil rodák z Mönchengladbachu své nejlepší roky ve Formuli 1, když v roce 2007 skončil celkově jako pátý a o rok později jako šestý.
S novými technickými předpisy pro sezonu 2009 ale BMW začalo ztrácet a na konci roku se z F1 stáhlo. Po krátkém záskoku v Sauberu v sezoně 2010 a v Renaultu v roce 2011 čekalo totéž i Nicka.
„Formule 1 mi neuvěřitelně chybí,“ přiznal Heidfeld v nedávném rozhovoru. „Strašně rád bych tam ještě byl v nějakém dobrém autě.“
V Malajsii Heidfeld stanul na pódiu celkem třikrát - naposledy v roce 2011 (zdroj: Pirelli)
V minulém roce zkoušel Heidfeld své štěstí v německém šampionátu Porsche-Supercup a v australské sérii V8 Supercars. V letošní sezoně pak Nick přesedlal do americké Le Mans série, kde v kategorii LMP1 hájí barvy švýcarského týmu Rebellion. A společně se svými kolegy Neelem Janim a Nicolasem Prostem si nevede vůbec špatně – v prvním závodě sezony, kterým je 12h závod v Sebringu, skončila tato posádka na celkovém třetím místě, když nestačila jen na dieselové vozy Audi.
„Prototypy Le Mans jsou nejlepší alternativou pro jezdce F1,“ tvrdí. „Z hlediska žebříčku motorsportu se jedná o druhou nejvyšší úroveň. Pochopitelně Formule 1 je absolutní vrchol – více v závodění nelze dosáhnout,“ přiznává Heidfeld.
„Co je ovšem pro mě osobně velice těžké přijmout je fakt, že se mi ani jednou jedinkrát nepodařilo zvítězit. Nedosáhl jsem toho, po čem jsem tolik toužil,“ ohlíží se zpět na téměř dvanáct let ve Formuli 1. „Nechci, aby to znělo arogantně, ale když vidím, kdo všechno již v F1 vyhrál, tak se nemohu zbavit pocitu, že bych si to také zasloužil,“ uzavírá dnes již 35letý jezdec.
