Letošní sezóna kvůli nepokojům v Bahrajnu startuje tak jako kdysi v Austrálii. Městský okruh v Melbourne není stálým závodním okruhem, proto bývá zpočátku dost znečištěný a během víkendu se trať dramaticky vyvíjí a získává na přilnavosti. Prach představuje problém pro chladící otvory, jejichž čištění a údržbě týmy musí věnovat zvýšenou péči.
Závod je vypsán na 58 kol (307,574 km), z nichž jedno měří 5 303 m. V neděli 27. března bude začínat v 17 hod před západem slunce, což může pilotům ztížit viditelnost.
Na okruhu se nachází celkem 16 zatáček - 10 pravotočivých, 6 levotočivých - a jezdí se ve směru hodinových ručiček. Hodně se řadí k středně rychlým - průměrná rychlost průjezdu zatáčkou se pohybuje kolem 155 km/hod při jejím průměrném úhlu 84°, průměrná rychlost za celé kolo potom dosahuje vysokých 225 km/hod.
Mapka okruhu v Melbourne
Nejdelší úsek na plný plyn měří 735 m a Lewisovi Hamiltonovi zde loni naměřili v kvalifikaci rychlost 309,8 km/hod. A to bez KERSu a nastavitelného zadního křídla (DRS), technických novinek sezóny 2011, které by měly okořenit divácký zážitek. FIA ve čtvrtek potvrdila, že zóna pro využití DRS by měla začínat před poslední zatáčkou okruhu, tj. 867 m před první zatáčkou. (viz mapka výše). Časové odstupy mezi vozy se během závodu budou měřit 13 m před zatáčkou č. 14.
Nejrychlejší jsou zatáčky číslo 11 a 12, po nichž následuje poměrně obtížná pomalejší pasáž před cílovou rovinkou, týmy obvykle volí střední přítlak. I když se 2/3 okruhu jedou na plný plyn, maximální výkon motoru zde není až tak důležitý, jako jeho správné mapování a kroutící moment pro rychlý výjezd z pomalých zatáček, proto zde agregáty dostávají dost zabrat. Převodovka je zatěžována průměrně.
Obrubníky zde nepředstavují problém. Hrbolatost je střední, Heikki Kovalainen z Lotusu ale dnes hlásil zlepšení - zmizela nerovnost v brzdné zóně před zatáčkou č. 9 (viz 47. vteřina videa níže), v tomto místě již tedy nebude docházet k blokování zadních kol jako v roce 2010.
Onboard video: Vettelovo nejrychlejší kvalifikační kolo
Rekord v závodě zde drží Michael Schumacher, jenž v roce 2004 proletěl jedno kolo za 1:24,125 min. a jako jediný se z vítězství radoval již celkem čtyřikrát. Dalším rekordmanem je Rubens Barrichello, který se jako jediný z aktivních pilotů zúčastnil všech velkých cen Austrálie poté, co se z Adelaide v roce 1996 přesunuly do Melbourne. Loni v kvalifikaci zde byl nejrychlejší Sebastian Vettel, když v její poslední části dosáhl času 1:23,919 min.
Opotřebení pneumatik zde loni Bridgestone označil středním stupněm. Díky rychleji degradujícím pneumatikám Pirelli ale letos budeme svědky podstatně vyššího počtu zastávek v boxech. Italský dodavatel volí konzervativnější začátek a do Melbourne veze měkkou a tvrdou směs, tedy tvrdší kombinaci ze svého portfolia čtyř druhů pro suché podmínky.
Mnohem více zde dostávají zabrat brzdy, jejich výrobci hlásí středně-vysoké opotřebení, nároky na chlazení jsou však nízké/střední.
Pedro de la Rosa loni v Melbourne
Vozy zde spotřebují kolem 2,5 kg paliva na jedno kolo. Díky pneumatikám bychom se měli dočkat velmi rozmanitých strategií - Pirelli uvádí tři zastávky, většina týmů čtyři a jednomu z top týmů jako optimálni v simulacích vyšlo dokonce pět zastávek během Velké ceny Austrálie.
Boxová ulička v Melbourne je jednou z nejkratších v šampionátu - měří 280 m, časová ztráta za její průjezd letos představuje 17,9 vteřiny.