Jedno kolo v Brazílii měří 4309 metrů, nedělní velká cena je proto vypsána na 71 kol, což pro vítěze bude představovat celkovou vzdálenost 305,909 km.
Přesto, že okruh (letecký pohled zde) patří mezi nejkratší, obsahuje jednu z nejdelších rovinek v šampionátu. V kombinaci s velmi pomalými zatáčkami týmy musí činit v nastavení velké kompromisy. Kolik přítlaku či maximální rychlosti na rovince obětovat? Kvůli zatáčkovité vnitřní části volí týmy vyšší přítlak - letos ovšem rozhodování díky zde velmi výhodným systémům pro oddělování proudů vzduchu na zadním křídle (F-kanálům) nebude tak bolestivé.
Mapka okruhu (zdroj: Formula1.com)
Jednoduché to není ani s mechanickým nastavením a vyvážením monopostu tak, aby se choval dobře jak v pomalé, tak i v rychlé části. Nejvíce se dá v Brazílii získat právě v pomalých úsecích, na druhou stranu rychlé zatáčky (jako např. č. 11, kde rychlost neklesá pod 230 km/hod) vyžadují velmi citlivý a dobře reagující vůz, což znemožňuje příliš měkké nastavení.
Rychlé zatáčky s vysokým bočním přetížením činí závod pro piloty z fyzického pohledu docela náročným. Například v zatáčkách č. 6 a 7 musí odolávat přetížení 4,5 G po dobu 4,5 sekund. Jízda proti směru hodinových ručiček zatěžuje opačnou stranu svalstva než tomu obvyklé na většině okruhů, kde se jezdí opačným směrem. Pouze třetina z celkového počtu 15 zatáček je pravotočivá. Proto je možné, že se v kokpitu objeví speciální opěrky pro hlavy pilotů, aby jim pomohly zvládnout vysoký počet 71 okruhů Velké ceny Brazílie.
Z pohledu motoru je kvůli dlouhé rovince klíčový jeho výkon. S plynem na podlaze stráví piloti celkem 63% času okruhu, z toho celých 16 vteřin v kuse na oné rovince. Navíc se motory musí vyrovnávat s vyšší nadmořskou výškou (800 m n. m.), což jim ubírá 8% z výkonu a rovněž snižuje efektivitu chlazení. To má však na motory i pozitivní dopad - pohybující se části jsou méně namáhány, protože do motoru vstupuje méně vzduchu, což znamená nižší tlak a menší zátěž pro písty, ojnice, klikovou hřídel a další pohyblivé součástky.
Na druhou stranu kvůli řidšímu vzduchu monoposty čelí také nižšímu aerodynamickému odporu, což pomáhá částečně kompenzovat výše zmíněný úbytek výkonu, piloti se však musí kvůli menšímu přítlaku vypořádávat také s menší přilnavostí.
Opravdovým testem pro výkonnost motorů je výjezd ze zatáčky č. 12. Z televizních záběrů to není až tak patrné, ale následuící dvě levotočivé zatáčky jsou v poměrně velkém stoupání. Když si to dáme dohromady s vysokou nadmořskou výškou, není divu, že jezdci zvláště v těchto místech silně pociťují úbytek výkonu, který se zde proto stává častým námětem rozhovorů.
Motoroví inženýři mají o víkendu jinak mnoho práce s mapováním motoru, aby poskytoval dobrý kroutící moment, obzvláště v nízkých otáčkách. Na okruhu se totiž nachází několik obtížných pomalých vlásenek, proto je třeba, aby byl agregát dobře ovladatelný i v nižším spektru od 8 tisíc do 13 tisíc otáček / min. Výsledkem dobrého nastavení je stabilní vyvážení a dobrá výkonnost v zatáčkovitém prostředním sektoru.
Během jednoho kola pohonné jednotky spotřebují kolem 1,8 kg paliva, vozy tedy na startu nebudou tak těžké, jako při jiných závodech. Problém by mohl nastat v kvalifikaci, kdy jezdí s malým množstvím paliva. To se na dlouhé rovince přesouvá v nádrži dozadu a doprava, což při by při velmi malém množstvím mohlo vést k problémům s přísunem paliva do motoru. Například Renault se na tuto věc hodlá v pátek zaměřit, aby zjistil, jaké minimální množství budou muset v sobotní kvalifikaci natankovat.
Bridgestone do Brazílie veze stejné směsi jako loni, tedy super-měkkou (option, zelený proužek) a střední (primary). Přestože dodavatel obutí vyzývá k opatrnosti, očekávají se opět pouze jednozastávkové strategie. Opotřebení pneumatik i brzd je zde střední. Převodovka během jednoho kola změní 38krát rychlostní stupeň.
Průjezd okruhu s Markem Webberem na simulátoru Red Bullu
Rekord v Interlagu drží Juan Pablo Montoya, jenž během závodu v roce 2004 zvládl jedno kolo za 1:11,473 min. V kvalifikaci tehdy ovšem nejrychlejší kolo "zalétl" Rubens Barrichello - 1:09,822 min. Vítěz loňského závodu Mark Webber byl o 2,3 sec pomalejší (1:13,733) než kolumbijský pilot před šesti lety.
