Promiň, ale tohle samé by se dalo říci o Ferrari v letech 2000-2004. A řeknu Ti rovnou, že je to totální hovadina. V roce 1999 mělo Ferrari rozhodně lepší balík než v roce 2003. Břídil s tím dokázal bojovat o titul, ale shořel jak papír. Jsem si jistý, že nebýt Schumiho zranění, má dnes 8 titulů.
Ono to totiž nejde dost dobře srovnávat. Jedna věc je být dvojka, od které se čeká dovezení co největšího počtu bodů aniž by to nějak ohrožovalo jedničku. Pokud je potřeba, jedničku podpořit obětováním vlastního výsledku. Ano, někdy se stane, že dvojka je zaříznutá a není jí dopřán životní výsledek, ale to už je dané celkovou výkonností pilota. Holt jedna vlaštovka jaro nedělá. Každopádně od dvojek se nikdy tolik neočekává, nemají rozhodné slovo ve vývoji a neleží na nich tlak očekávaných výsledků (do jisté míry samozřejmě). A pak tu máme ještě piloty, kteří září v menších stájích a po přechodu do přední stáje to je průšvih. Je opravdu veliký rozdíl se dotahovat na prvního a být tím prvním, který musí makat na tom, aby se tam udržel.
A přesně to je rozdíl mezi Massou, Bottasem, Irvinem, Barrichellem, Fisichellou, Webberem, Gaslym, Albonem, Couldhardem, ... a Lewisem, Alonsem, Schumim, Mikou, Vettelem, Buttonem, ... Dotahovat se na prvního je vždy jednodušší. Ten druhý ví, že je možné něco dokázat. Nehledě na fakt, že dvojka má možnost od jedničky "opisovat". Když potom všechno břímě lehne na toho slabšího, tak se může záhadně vytratit daleko více výkonnosti, než jen ten rozdíl mezi tím rychlejším a pomalejším.
